Mikulovský probošt Pavel Pacner se o incidentu dozvěděl ze článku Deníku, který mu přeposlal kamarád. „S takovým jednáním zásadně nesouhlasím. Poškozuje to i obraz jiných kněží, kolegů, kteří se snaží komunikovat a vytvářet dobré vztahy tam, kde působí," řekl.

Výrobky z dýní, které udělaly děti v Kurdějově, dvakrát poničil vandal. Měl je rozkopat tamní farář.
Jako hákový kříž, zaznělo k ničení dýní v Kurdějově. Dětem je rozšlapal farář

Podle kurdějovského obyvatele Marka Kortiše nejhorší na celé situaci bylo, že malé děti se po incidentu ptaly, kde jsou jejich dýně. „Úplně nechápaly, proč si nemohou jít vyměnit svíčku. Některé děti i plakaly," líčil Kortiš.

Pacner tvrdí, že s podobným jednáním se ještě nesetkal a doufá, že kurdějovský případ zůstane ojedinělý. „Je to smutné. Je mi to moc líto vůči všem. Dětem, obci, společnosti," poznamenal.

Hned po zveřejnění článku v Deníku mluvil s kurdějovským farářem Jaromírem Smejkalem generální vikář brněnské diecéze Pavel Kafka. „Jeho chování je z mého pohledu neadekvátní. Nešťastná situace v Kurdějově mě samozřejmě mrzí, což jsem vyjádřil i písemnou omluvou adresovanou panu starostovi a zastupitelům obce," vyjádřil se Kafka pro Deník.

S podobným jednáním se podle něj zatím v brněnské diecézi nesetkali u žádného z kněží. „Co se týče vyřezávání dýní během měsíce října, vnímám to jako zahraniční lidovou tradici, která je součástí různých workshopů a výtvarných dílen rodičů s dětmi i u nás," reagoval Kafka.

Hustopečský děkan Jan Nekuda Deníku přiznal, že o kurdějovské události moc neví. S tamním farářem Jaromírem Smejkalem prozatím nemluvil.

Krajský soud v Brně.
Nároky Lichtenštejnů na Břeclavsku? Soud odvolání zamítl. Spor pokračuje dál

Pacner uvedl, že by mu podobná akce jako v Kurdějově, kde děti vytvářely výrobky z dýní, nevadila. „Možná bych se snažil setkat s dětmi a přátelsky si s nimi popovídal. A třeba je pochválil, jak jsou šikovní," zmínil kněz z Mikulova.

Reportér Deníku se Pacnera přímo zeptal, zda v dýních se svíčkami spatřuje něco satanského, mikulovský probošt na jeho otázku odpověděl, že v žádném případě.

Mírnější reakci než kurdějovský farář by zvolil i Nekuda. „Možná bych se s pořadateli zkusil domluvit, aby to nebylo u kostela. Snažil bych se to s nimi prodiskutovat," řekl.

Kultura směřuje na navrácení k pohanským zvykům

Vyřezávané dýně podle Pacnera patří k Halloweenu, ale když v kostelích na Mikulovsku na konci září při bohoslužbě děkují za úrodu, dává se tam různá zelenina a ovoce jako plody země. „Jsou tam často i veliké dýně v celku," podotkl Pacner.

Podle Nekudy kultura trochu směřuje k navrácení k pohanským zvykům, keltským a jiným. „Samozřejmě záleží, proč to člověk dělá. Jestli dýně vyřezává jenom na okrasu, a nebo jestli v tom hledá potom dál něco náboženského. To už je rozdíl, a to pak neschvaluji," sdělil Nekuda.

Dárci krve v Nemocnici Břeclav. Ilustrační snímky.
Břeclavské nemocnici chybí krev. O pomoc žádá pravidelné dárce i prvodárce

Hustopečský děkan Nekuda přiznal, že se tématiky Haloweenu dotkli i v náboženství a řekli si, že nemá křesťanský základ. „Chtěli jsme zdůraznit, abychom si připomínali zemřelé naším způsobem. Můžeme pomáhat modlitbou, budeme navštěvovat hřbitovy a modlit se za zemřelé. A nemusíme se strachovat z mrtvých," přiblížil.

Kurdějovský farář se Deníku k události, která se stala hlavním tématem v celé vesnici, nevyjádřil. Telefon nebral, neodpověděl ani na SMS zprávu.

Co je Halloween:

Je původně keltský lidový svátek, který se slaví 31. října.

Keltové tento den vnímali jako pomezí, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých.

Stavěli proto oltáře, které měly za účel navázat spojení s mrtvými, pro které se pak pořádaly uctívací obřady.

Tradičními znaky Halloweenu jsou například vyřezané dýně se svíčkou uvnitř.