Při jeho slavnostním otevření létala vzduchem rajčata a mezi přihlížejícími se objevili protestující s transparenty. Nákupní a zábavní centrum Velký Špalíček mohou lidé v Brně navštěvovat přesně patnáct let.

Moderní stavba, jejíž součástí je i multikino se sedmi promítacími sály, vyrostla na místě, kde původně stály měšťanské domy ze třináctého a čtrnáctého století. Poškodilo je ovšem bombardování za druhé světové války. „Budovy zasáhly spojenecké nálety v závěru války. Poničené stavby dělníci zbourali po roce 1945," uvedl ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

O Velkém Špalíčku
∙ Na místě nákupního centra stály ve 13. a 14. století měšťanské domy. V jednom z nich byla až do 15. století mincovna.

∙ Část domů poškodilo bombardování za druhé světové války a město je muselo zbourat. V proluce po zbouraných domech byl městský park.

∙ Nákupní centrum se otevřelo 31. srpna 2001. Nyní jsou v něm kavárny, obchody a multikino se sedmi sály.

Při stavbě Velkého Špalíčku v devadesátých letech minulého století pak padly ještě další domy. To je podle Váchy problematické. „Ve vnitřním městě bylo původně asi pět stovek historických domů, z nichž zůstala stát asi pětina. Vzhledem k této skutečnosti jde o významnou ztrátu," upozornil Vácha.

Nákupní centrum má mezi architekty a urbanisty dodnes negativní pověst. „Budova nepřinesla do centra žádnou architektonickou hodnotu, což by se v historickém jádru města dít nemělo. Problematický byl podle mě také výběr stavitele, velikost stavby nebo nesourodé použitý materiál," poznamenal architekt Karel Doležel.

Roli při výběru developera podle něj hrály politické kontakty. „Fungovala tam politicko-developerská skupina, která si projekt protlačila," tvrdí.

Při výběru stavitele totiž nebylo vypsané otevřené výběrové řízení. Při slavnostním otevření centra v srpnu 2001 proto přišly svůj nesouhlas vyjádřit asi dvě stovky protestujících z řad architektů, hudebníků nebo divadelníků.

Při otevření centra stál v čele města primátor Petr Duchoň. Tehdejší protesty architektů považuje za přehnané a podobu budovy schvaluje. „Špalíček našel zastání i mezi odborníky. Patří mezi ně například architektka Eva Jiřičná. Stavba podle mě přispěla k oživení centra. Brňané ji přijali jako součást města," zdůraznil Duchoň.

Jeho slova potvrzuje Věra Katolická z marketingového oddělení Velkého Špalíčku. „V posledních letech máme stále stejnou návštěvnost. Pozitivní dopad má rekonstrukce okolí, ať už Husovy ulice nebo Zelného trhu. Lidé si postupem času zvykli do našeho centra chodit a přijali jej," poznamenala Katolická.

Architekt Klement: Špalíček je pro městskou památkovou rezervaci moc velký

Brno - Před patnácti lety architekt Miloš Klement demonstroval společně s necelými dvěma stovkami lidí při otevření Velkého Špalíčku v Brně. „Představitelé města byli překvapení. Zřejmě čekali, že lidé dům přijmou s otevřenou náručí," vzpomíná Klement.

Co vás motivovalo protest uspořádat?

Vždycky jsme bojovali, aby se v případě Velkého Špalíčku udělala otevřená architektonická soutěž. To se ale nakonec nestalo. Vadil nám také vzhled výsledné budovy. Neodpovídá totiž měřítkům městské památkové rezervace.

Nezměnil jsme na podobu Velkého Špalíčku po 15 letech názor?

Pořád si myslím, že taková budova na místo nepatří. Je prostě moc velká. Historicky totiž byly na místě malé parcely. Podle našich představ to tak mělo zůstat.

Vzpomněl byste si na jinou podobně problematickou budovu?

Napadají mě jedině Anenské terasy poblíž Pekařské ulice, které jsou svým měřítkem nepatřičné a kryjí výhled na Petrov. S Velkým Špalíčkem bych to ale nesrovnával.

HANA FLORIANOVÁ
MARKÉTA WEINLICHOVÁ