Ponava, Veveří, Zábrdovice, Pisárky. Brňané i nyní žijí na území původních obcí a pozdějších čtvrtí, které dodnes zůstávají katastrálním územím konkrétní oblasti. Některé části se přitom skládají ze dvou i více čtvrtí. Objevuje se proto patriotismus nebo snahy o odtržení.

První samostatné celky uvnitř Brna vznikly už po jeho prvním rozšíření v polovině devatenáctého století. „Město od té doby mělo zároveň status politického okresu rozděleného na čtyři samosprávné okresy,“ popsal historik Muzea města Brna Pavel Košťál.

Při druhém rozšiřování města v roce 1919 se k Brnu připojily obce a města, které později daly názvy městským částem, jako například Královo Pole. Z dalších obcí se staly čtvrtě.

Brněnský deník Rovnost pro vás vytvořil speciální téma k výročí 100 let velkého Brna.Rozdělení Brna na dnešní městské části spadá do začátku devadesátých let minulého století. „Zaniklo dosavadní rozdělení města na pět obvodů a bylo vytvořeno celkem devětadvacet městských částí. Rozhodnutím České národní rady vznikl k 1. červenci 1992 Magistrát města Brna,“ uvádí web brněnského magistrátu.

Spojením Soběšic, Černých Polí, Husovic, Lesné a částečně i Zábrdovic vznikla městská část Brno-sever. „O rozdělení katastrálních území mezi městské části podle pamětníků tehdy nerozhodovala ani tak vůle obyvatel, jako spíš Útvar hlavního architekta města Brna. Do Brna-severu tedy přešla všechna území bývalého obvodu Brno III kromě Maloměřic a Obřan, které se spojily,“ popsal za městskou část Martin Ingr.

Podle starosty Brna-severu Martina Malečka právě u obyvatel tamních čtvrtí stále přetrvává patriotismus. „Podporujeme jeho pozitivní projevy, třeba vznik knih o místních čtvrtích nebo udržování tradic,“ ujistil.

Znak brněnské městské části Královo Pole.V loňských komunálních volbách nastolila Strana pro otevřenou společnost Lesná téma odtržení Lesné. „Brno-sever se skládá z více různorodých čtvrtí. Mají různé zájmy,“ tvrdila tehdy lídryně uskupení Danuše Němcová. U voličů neuspělo.

Hnutí, které se zabývá podporou historického povědomí a rozvojem městské části, funguje i v brněnském Králově Poli. „Jako jediná městská část například dodnes používáme místo znaku vlastní erb,“ vyzdvihl předseda Královopolských patriotů René Pelán.

Pro zvětšení klikněte.

Kamenný Mlýn zcela zanikl

Brno - Bydlím v Kamenném Mlýně, říkali před sto lety lidé žijící v malé obci u Brna. S připojením k městu se ale její hranice postupně rozplývaly, až zmizely úplně. Podobný osud potkal některé vesnice v okolí města už v polovině devatenáctého století. „Dá se říct, že většinu tehdy připojených obcí úplně převrstvila městská zástavba, na jejich místě se stavěly nájemní domy a různé továrny, zejména textilní,“ popsal historik Muzea města Brna Pavel Košťál.

Přesto dnešní Brňané názvy některých dřívějších čtvrtí ve městě můžou spatřit. „Často zůstaly jejich názvy, které dnes většinou označují ulice vybudované v místech, kde se tyto osady dřív nacházely, například Radlas nebo Cejl,“ dodal.

Při největším rozšíření města v roce 1919 podle něj žádná připojená obec nezanikla. „Asi jedinou výjimkou byla právě obec Kamenný Mlýn. Jeho zástavba postupně téměř úplně zanikla kvůli rozšiřování komunikace mezi Pisárkami a Žabovřeskami,“ vysvětlil odborník.

Z několika dnes již ne tolik známých čtvrtí se skládá městská část Brno-sever. „Třeba v Divišově čtvrti je povědomí lidí o historii území možná nejsilnější. Svébytným, i když rozlohou malým celkem je pak Písečník,“ popsal starosta městské části Martin Maleček.

Historik Dvořák: Město spravoval komisař

Brno - Připojení jedenadvaceti obcí a dvou měst k Brnu a jeho rozšíření v dubnu 1919 přineslo podle historika brněnské Masarykovy univerzity Tomáše Dvořáka vyšší nároky na řízení města. „Zároveň ale přišla příležitost plánovat rozvoj města v odpovídajícím rozsahu,“ upozorňuje Dvořák.

Jak se změnilo řízení města po vzniku Velkého Brna?

Zanikla zastupitelstva připojených obcí a veškerá správa v rozšířeném Brně přešla na vládního komisaře, který stál od vzniku nového státu provizorně v čele města. Jmenoval dosavadní starosty svými zástupci a později vznikly poradní sbory.

Byl vznik takzvaného Velkého Brna velký rozdíl či problém pro řízení města?

Šlo o nezbytnou podmínku toho, aby město mohlo vůbec organizovat například městskou dopravu nebo čištění odpadních vod.

Odkdy vládnou Brnu primátoři?

V čele města stáli oficiálně až od roku 1969. Do roku 1990 však šlo jen o prázdný titul. Města řídil národní výbor a vše bylo součástí centrální, státem řízené ekonomiky.