Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky farma nekončí. „Končí pouze její produkce krokodýlího masa. Krokodýly jsme zdědili v rámci akvizice farmy Jevišovice. Původně jsme měli dvě stě těchto zvířat. Jejich chov však byl velmi nerentabilní. Krokodýlům je totiž potřeba topit, svítit, krmit je. Náklady šly do milionů korun," uvedl Hanzelka.

Většinu plazů už chovatelé porazili. „Na porážku putovalo 158 krokodýlů. V chovu zůstalo dvaačtyřicet krokodýlů. Ti nyní zůstávají jako atrakce pro turisty," sdělil Hanzelka.

Podívat se na krokodýly bude dál možné pouze v Jevišovicích. Na webu jevišovického agrodružstva nyní visí následující vzkaz: Oznamujeme Vám, že farma na Velkém Karlově byla z technických důvodů zrušena. Prohlídky budou možné jen v krokoteráriu Jevišovice. Děkujeme za pochopení.

Zprávu doplňují kontakty, kde je možné objednávat prohlídku pro větší skupiny osob. Velký Karlov tak definitivně přišel o výjimečnou atrakci, která ročně do obce a okolí přilákala stovky lidí. „Mrzí mne, že chov krokodýlů u nás skončil. Farma k nám přivedla mnoho turistů, kteří utratili i nějaké peníze přímo ve vesnici. Je škoda, že se tenhle projekt nedotáhl do konce," posteskl si první muž Velkého Karlova Bronislav Prudký.

Podle znojemského odborníka na turismus chyběla projektu krokodýlů v Karlově ucelená koncepce. „Vím, že malé obce to nemají lehké, když nemají nic mimořádného, čím by přilákaly turisty. Proto se Karlovští našli v krokodýlech. Jenže nabídnout jen pohled na po sobě šplhající krokodýly dnes prostě nestačí," myslí si průvodce turistů Lukáš David.

Projektu podle něj chyběla nadstavba. „Je mi Karlovských líto, ale přijet jen kvůli kouknutí na krokodýly, to mi připadá jen jako příjezd do malé, zapadlé jihomoravské vísky. Mohlo tam být něco pro děti i dospívající mládež. Například nějaká stezka, krokodýláček jako průvodce, omalovánky a podobně. Když už se někdo do podobného projektu pouští, musí myšlenku pořádně rozšířit," nastínil David.

Z družstva ve Velkém Karlově se tak stalo opět jen běžné zemědělské družstvo. „Činnost tamní farmy pokračuje dál. Je tam rostlinná a živočišná výroba, chov skotu, pěstování obilnin, kukuřice a podobně," doplnil mluvčí Agrofertu.

Jak na chovu plazů družstvo tratilo, není jasné. „Ztrátu zatím nemáme přesně spočítánu. Je potřeba říci, že nešlo o hlavní byznys, byla to okrajová záležitost. Důležité je, že jsme snížili ztrátu vzniklou chovem, tedy svícení, topení, krmení," doplnil Hanzelka.

Agrofert se snažil konkurovat cenám krokodýlího masa, které se do republiky dováží. Ani to však nepomohlo. „Ceny jsme nastavili tak, že byly srovnatelné s krokodýlím masem dováženým ze zahraničí. Nejlepší steakové maso stálo 700 korun za kilo bez DPH. Zájem ze strany restaurací často nebyl ani po slevě. Český spotřebitel prostě není na krokodýlí maso zvyklý. Stravovací návyky Čechů jsou jiné. Není to tradiční kuchyně. Lidé to ochutnají jednou a stačí jim to," zakončil Hanzelka.