Pro důraznější reakci se nyní rozhodli například v Dietrichštejnské hrobce v Mikulově na Břeclavsku. Návštěvníci pietního místa šlechty tam prochází kolem výkalů, zabrat dostává také fasáda. Hrobka přitom stojí na historickém Náměstí, kam jen letos zavítalo více než sto šedesát tisíc lidí.

Mikulovští se proto rozhodli pro četnější návštěvy chovatele dravých ptáků. Na hejno holubů se zaměří sokol. „Přijížděl jednou za čtrnáct dní, teď bychom chtěli, aby to bylo jednou za týden. Na jaře pak i dvakrát, abychom podchytili hnízdění," sdělila vedoucí mikulovského infocentra Marcela Koňáková.

„ŘEŠENÍ? NEVIDÍM"

Zatímco v Mikulově jsou problémy především s holuby, nejnavštěvovanější památka České republiky – zámek v Lednici – trápí především jiřičky. Ptáci podobní vlaštovkám si staví hnízda pod střešními převisy. „Tím pádem ničí omítky. Jsou pro nás postrachem, přitom nevidím žádné řešení," poznamenala lednická kastelánka Ivana Holásková. Cena nutných oprav podle ní přesahuje dvacet tisíc korun ročně.

Všudypřítomní holubi dosedají rovněž na synagogu v Břeclavi. Nevyhýbají se ani kostelní věži v centru Hodonína, od nainstalování sítí mají ale smůlu. „Uvidíme, jak to bude na jaře. Kostel je od podzimu opravený. Kdyby se probléms opeřenci vyskytl opětovně, necháme na římsách umístit bodce. Od výkalů si kostel čistíme sami jednou za rok," informoval děkan římskokatolické farnosti v Hodoníně Josef Zouhar.

Naopak bez ptačích problémů jsou na Znojemsku. V paměti mají hlavně potíže z devadesátých let. Situace se zlepšila poté, co se uzavřela dvířka a vikýře. „Od loňska navíc postupně opravujeme střechy, takže se jim holubi vyhýbají," řekl kastelán hradu Bítov Jan Binder. U zámku ve Vranově jsou pro památkáře vítaným řešením volně žijící dravci.

Podle ornitologa Karla Šimečka se holubi při sněhu pokrývajícím pole zdržují ve městech, kde se přiživují odpadky.