Je čtvrtek dopoledne a čeští policisté, záchranáři a hasiči si při plánovaném cvičení s fiktivní honičkou společně s rakouskými kolegy zkoušejí, jak reálně funguje jejich přeshraniční spolupráce.
Záchraně šestice lidí, z nichž dvě byly ještě nezletilé dívky, předchází scéna jako z akčního filmu. Dvojice rakouských policistů, která má za sebou dlouhé pronásledování z obce Schrattenberg přes Valtice, Sedlec a Mikulov, vybíhá z auta s pistolemi namířenými směrem k havarovanému vozu. V tu chvíli již přijíždí vůz s osádkou českých strážců zákona. „Uvnitř jsou zranění!“ volá jeden z policistů.
Vyprošťovací akce startuje. Policistům přibíhají na pomoc profesionální hasiči z Mikulova, které podporují dobrovolní hasiči z nedalekého Drnholce. „Pomáháme s vyproštěním dvou lidí uvězněných ve vozidle a ve spolupráci se záchranáři taky s ošetřením dalších účastníků nehody. Je nutné užití jak vyprošťovacího zařízení, tak i zachycovače airbagů,“ ukazuje velitel zásahu hasičů Marek Novotný.
Dvě děvčata, která v pronásledovaném autě cestovala se čtyřmi dospělými muži, žádná vážnější poranění neutrpěla. Obě svírají v rukou dráčka Hasíka, když je hasiči společně se záchranáři přenášejí do sanitek. „Naše operační středisko sem poslalo pět prostředků včetně inspektora provozu. Měli jsme totiž informaci, že by zde mělo být až šest zraněných včetně dvou dětí. Jeden člověk byl zraněný těžce,“ říká ke cvičení mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová.
Dopravní nehoda je podle jejích slov specifická tím, že jí předchází pronásledování vozu policisty z obou stran hranice. „My jsme si v rámci toho cvičení procvičili třídění pacientů, ošetření, převoz do zdravotnických zařízení a komunikaci mezi našimi výjezdovými skupinami a operačním střediskem,“ popisuje Bothová.
play_fill
Všichni zúčastnění včetně policistů vyzdvihují komplexně procvičenou komunikaci mezi jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému a taky komunikaci v cizím jazyce. Shodují se, že především v příhraničních oblastech jako je Mikulovsko je zcela nutná. A to jak na operačních střediscích, tak i u posádek v terénu.
Cílem cvičení bylo především prohlubování mezinárodní pohraniční policejní spolupráce. „Jeden kolega říká, že zločin nezná hranic. V případě, že pachatel přejíždí hranice k nám, dostává se do našeho právního prostředí. A k tomu je třeba tak i přistupovat,“ podotýká Ladislav Hemza, ředitel policie z Územního odboru Břeclav.
Letos pronásledovali i kradené auto z Rakouska
Důležitá je dle jeho slov v první chvíli hlavně komunikace a rychlé předávání informací. Tomu pomáhá především přeshraniční kontaktní centrum policie Mikulov-Drasenhofen. „Policisté sedí společně v jedné místnosti, jde tedy opravdu o velice krátkou cestu a rychlou koordinaci hlídek na základě předání informací,“ vyzdvihuje Hemza.
S rakouskými kolegy řeší čeští policisté zhruba několik případů do roka. „V letošním roce šlo zatím o dva. Prvním bylo květnové pronásledování vozidla s přívěsným vozíkem, který byl ukradený v Rakousku, a druhým pak červencové pronásledování ujíždějícího osobního auta ve Znojmě,“ připomíná jihomoravský policejní mluvčí Pavel Šváb.
Sehranost hasičů, policistů a záchranářů si pochvalovali na místě fingované nehody i starostové Mikulova a Březí. Tedy sídel, která při pronásledování ujíždějící bílé dodávky sehrála důležité role. „Občany o tom, co se zde děje, informujeme až po skončení akce. Kdybychom to udělali předem, zřejmě by tu stály zástupy a policie a záchranný systém by nemohli cvičit tak, jak potřebují. Rádi jsme poskytli prostory a součinnost pro takto důležité cvičení,“ uvádí starosta Březí Miroslav Vymyslický.
Žádný hovor vyděšených obyvatel v průběhu zásahu nezachytil. „Lidé jsou u nás na manévry zvyklí. Když dojde k nehodě na hlavním tahu z Mikulova do Brna, projíždí přes nás půl republiky. Březí je pak součástí trasy sever – jih,“ připomíná starosta.
Za stěžejní pak cvičení označila mikulovská starostka Jitka Sobotková. „Je pro nás naprosto zásadní, aby složky integrovaného záchranného systému dobře spolupracovaly. Přece jen jsme město ležící přímo na hranici a stát se tady může cokoli. A musíme si přiznat, že se občas i stane nebo se dít bude. To se vyloučit nedá. Za sebe mohu jen říci, že opravdu obdivuji, jak jsou týmy sehrané a vědí, jaká je jejich role a místo,“ pochvaluje si Sobotková.
