Stromy korkovníku, jehož kůra slouží k výrobě zátek, i pole s bambusem se nacházejí jen pár kroků od velkomoravského hradiště na Pohansku. „Je to v místech, kde měli kdysi Lichtenštejni malé arboretum (botanická zahrada - pozn. red.). S dřívějším vedoucím polesí Jiřím Netíkem jsme se shodli, že je zde zřejmě právě oni zkoušeli vysazovat,“ vyprávěl vedoucí Polesí Soutok Juraj Stehlík.
Podobných rostlin je přitom na Soutoku více. „Korkovník tady dokonce zkoumali i výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně. Ovšem v našich podmínkách nemá takové přírůstky, příliš se mu tady nedaří. Podobné je to i s bambusem,“ zmínil Stehlík.
Bambusová pole se v oboře nacházejí zhruba na čtyřech místech. To největší je kousek od zámečku Pohansko. Podle hajného Radka Hrnčíře je zajímavostí to, že bambus zůstává po celou zimu zelený. „Hodně se na něm pase zvěř. Výškou je většinou do metru. Jen místy se objeví rostliny vyšší, některé až ke třem metrům,“ ukazoval redaktorce Deníku.
play_fill
Podle něj se přes léto se v bambusu ráda schovávají a chladí divoká prasata.
Korkovníků amurských roste v celém Soutoku asi třicítka. Nejvíce jich je u zámečků Lány a Pohansko. V Lednicko-valtickém areálu nejsou přitom ničím výjimečným, jak potvrdil krajinářský a zahradní architekt Přemysl Krejčiřík. „Korkovník je v Lednici doložený už asi od roku 1905. A roste tady dodnes,“ sdělil Krejčiřík.
Korkovník pochází z Asie. Stejně tak i bambus. Ten se do Československa podle Krejčiříka však dostal až mnohem později, po druhé světové válce. „V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století se jezdilo hodně do Koreje, a bambus se tak dostával do Evropy v této době ve větším množství,“ přiblížil zahradní a krajinářský architekt z Valtic.
Přestože se bambusu na jihu Moravy daří lépe než v minulosti, pravděpodobně zde podle Krejčiříka nezdomácní. „Před patnácti lety pravidelně promrzal. Dnes roste lépe. Má ale jednu nectnost. Pokud vykvete, odumře. I proto nevěřím, že by se tady držel dlouhodobě,“ domnívá se odborník.
Dovoz z Jugoslávie
Kromě nepůvodního korkovníku a bambusu na Soutoku rostou například také duby slavonské. Lichtenštejni je podle vedoucího obory Stehlíka přivezli z bývalé Jugoslávie. „Doma jsou v povodí řeky Sávy. Oproti našim dubům letním se liší tím, že později raší a vytvářejí dlouhé štíhlé kmeny. Nejsou tak rozvětvené jako duby letní a korunu mají jen nahoře,“ srovnával.
Na řadě míst bujně roste invazivní klejicha hedvábná. „Vysazovali si ji tady včelaři, protože dobře kvete a je medonosná,“ doplnil Stehlík.
- Oblast Soutoku s loukami a lužními lesy je ceněná především pro svou přírodní pestrost.
- Žije zde řada unikátních druhů rostlin a živočichů, dutiny listnatých stromů obývají specifičtí brouci.
- Mezi chráněné druhy patří zlatohlávek skvostný, páchník hnědý a zdobenec proměnlivý či tesařík obrovský. Soliterní staré stromy na Soutoku obývá i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy, mravenec lužní.
- V tamních tůních má zastoupení dvanáct druhů obojživelníků z celkových jednadvaceti, které se vyskytují v České republice. Například kuňka obecná, skokan ostronosý.
- Odborníci stále řeší, jakým způsobem cennou lokalitu na soutoku Moravy a Dyje chránit. Pravděpodobným se zatím jeví vznik chráněné krajinné oblasti.
