„Postupně jsem navštívil čtyři města. Začínali jsme ve Washingtonu. Tam jsem viděl, jak funguje velké město, vše jsme probírali z federální úrovně. Prakticky to mohu srovnat s řízením Evropské unie. Následovala města Boston a Cleveland. Zažil jsem správu měst z národní a částečně lokální úrovně. Mohl bych to přirovnat k řízení republiky a kraje. Poslední město, které jsem navštívil, bylo San Antonio. Zde jsem mohl porovnat správu amerického města na úrovni našeho Znojma,“ říká Malačka.

A co místostarostu nejvíce překvapilo? „Pokud bych mohl použít vtípek, pak to, že jak se říká, Amerika je velká zem, ale v Texasu je všechno ještě větší. A je to pravda. V Texasu jsem končil a viděl jsem, že budovy, silnice, auta, prostě vše bylo opravdu velmi rozměrné. Ale co mne skutečně překvapilo byla nesrovnatelná aktivita tamních občanských spolků a neziskovek, tedy občanského sektoru. A také skutečnost, jak jsou propojené se soukromými firmami. A současně to, jak malou moc tam mají politici,“ přibližuje místostarosta.

Pro ilustraci dává jeden příklad. „Ve Znojmě je tlak na město, aby radnice vše vybudovala, o vše se starala, všem dávala dotace, ze kterých pak různé spolky žijí a dělají svoji činnost. V Americe je to přesně naopak. Například v Bostonu revitalizovali městský park. To pochopitelně zaplatilo město, ale následně přišli zástupci spolků a řekli: podívejte se, my jsme sehnali od dárců soukromé peníze. Dejte nám do správy tuhle část parku a my se o něj budeme kompletně starat. Budeme tam dělat různé kulturní a společenské akce. Výtěžek z nich budeme dávat jako neziskovka opět do péče o park a všichni budeme spokojeni. Vám totiž odpadne starost a náklady při péči o park a díky naší činnosti to tady bude žít,“ vysvětluje Malačka.

Druhý už Znojma si myslí, že obdobný model se časem rozvine i v České republice. „Ekonomice se zatím daří. Ale jak městům budou docházet peníze, budou muset omezovat výdaje v oblasti dotací. Tlak na opravy městských budov, silnic a chodníků totiž bude stále. Spolkům nakonec nezbude nic jiného než oslovit soukromý sektor. Bude pro spolky sice náročnější, ale jednou k tomu dojde. Když se vrátím ke spolku, který se v Bostonu stará o část parku, říkali mi jeho zástupci, že osmdesát procent jejich činnosti tvoří komerční akce v parku jako pivní festivaly, přes léto tam provozují zahrádky a podobně. Zbylých dvacet procent jsou akce, které skutečně chtějí dělat. Každoročně zvou umělce a pořádají výstavy jejich prací pro veřejný sektor,“ naznačuje místostarosta Znojma.

Takových projektů funguje podle Malačky ve státech velké množství. „Ve Washingtonu mají například veřejné osvětlení vybudované z partnerství soukromého a veřejného sektoru. A funguje to. Na podobném principu staví silnice, věznice. Tohle by u nás nyní nešlo. Lidé by se na takovou spolupráci dívali s nedůvěrou a hledali by za tím něco špatného. Naopak v USA pokud by toto čistě ve své režii dělal veřejný sektor, lidé by řekli takhle ne. Úřad je tu od toho, aby projekty administrativně připravil a na ostatní jsou specializované firmy,“ dodává Malačka.