Stále jsou školy, které šikanu popírají, říká psycholožka

28. 9. 2018

Brno /ROZHOVOR/- Psychický teror, jaký si mnozí dospělí neumí představit, zažívají denně šikanované děti. Byť se o šikaně ve společnosti mluví již léta, případů je stále mnoho. Třeba na brněnskou platformu na webové stránky aplikace Nenech to být jen za rok a půl fungování přišlo dva a půl tisíce anonymních oznámení o šikaně.

Brněnská psycholožka Lenka Skácelová v rozhovoru na konci týdne mluvila o šikaně na školách. | Foto: DENÍK/Eliška Gáfriková

Denně se s případy šikanovaných dětí setkávají i odborníci z brněnské Pedagogicko-psychologické poradny, mezi nimi i Lenka Skácelová. „Informovanost společnosti je dnes větší než v minulosti. Školy mají k dispozici přesně vymezená metodická doporučení, ve kterých jsou uvedené varovné signály, příznaky šikany i kroky, jak ji řešit. Všichni pedagogičtí pracovníci by je měli znát. Jenomže mnozí je nečtou,“ říká.

Lenka Skácelová• Vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity, obory odborná pedagogika a psychologie.
• Už pětadvacet let působí v Poradenském centru pro drogové a jiné závislosti při brněnské Pedagogicko-psychologické poradně, spolupracuje s Klinikou adiktologie na 1. lékařské fakultě pražské Univerzity Karlovy.
• Zabývá se zejména prevencí rizikových forem chování, adiktologickými tématy, práci s rodiči a vzděláváním pedagogů v oblasti primární prevence.
• Volný čas tráví především s rodinou.

S nástupem sociálních sítí se hodně začalo mluvit o kyberšikaně. Převažuje nyní nad běžnou šikanou?
Anonymita na internetu je pro agresory skvělým nástrojem a kyberšikana i prevence proti ní jsou nyní skutečně nejskloňovanější. Ale kyberšikana je většinou jenom nadstavbou šikany a téměř vždy, když se v kolektivu objeví, lze předpokládat, že nasedá na šikanu ve třídě nebo se do ní vrací.

Z médií se lidé dozvídají většinou jen o nejbrutálnějších případech šikany. Jakou podobu ale jinak může šikanování mít?
Stává se třeba, že se s dítětem nikdo ze spolužáků nechce bavit, nikdo s ním nechce sedět v lavici, agresoři mu berou nebo ničí věci a svačiny, ponižují ho, donutí jej kleknout si a prosit o ně pod pohrůžkami. Když si nad jedním stoupnou tři další a vyhrožují mu, nemá úniku.

Zmiňovala jste příklad šikanování mezi kluky. Jsou v tomto směru holky lepší?
Ne, i děvčata dokáží být agresory. Ale zatímco chlapci většinou používají sílu, holky spíš využívají zesměšňování, ponižování a pomlouvání, urážky, a podobně.