Podle Svazu obcí a měst byl v prvním pololetí průměrný plat sociálního pracovníka jedenáct tisíc korun. Stát poté schválil zvýšení o třiadvacet procent, tedy o dva a půl tisíce. Ve druhém pololetí na to také poskytl potřebné peníze, od ledna s tím ale připravovaný rozpočet nepočítá. Odpovědnost proto přepadává o stupeň níž.

Předseda svazu a starosta Kyjova na Hodonínsku František Lukl pro rozhodnutí marně hledá pochopení. „Je to snad další ukázka toho, jak přidávat samosprávám úkoly a nepokrývat je finančně? Za města a obce říkáme: dost, tak to dál nejde. Musíme mít garantované, že pokud samosprávám stát přidá povinnosti, dá jim na to také potřebné peníze, a to v plné výši,“ vzkázal.

Případnou změnu lze vyhlížet se vznikem nové menšinové vlády pod hlavičkou hnutí ANO s pravděpodobnou podporou SPD a komunistů. Břeclavský místostarosta Válka očekává, že právě levicová KSČM může s problémem pomoci. Její poslanec Miroslav Grebeníček vyslaný na jihomoravskou kandidátku ze Znojemska pro Deník Rovnost uvedl: „Pokud vláda učinila určité závazky, měly by být pokryty ze státního rozpočtu. O to budu usilovat i poté, co bude jmenována nová vláda pod taktovkou hnutí ANO.“

Šanci, že se situace změní, dávají v Hodoníně padesát procent. Tamní místostarosta Jiří Janda z ČSSD zmínil, že ekonomicky musí pomoci i blízké obce. „Jejich možnosti jsou ale mnohdy velmi omezené,“ řekl Janda. Podle něho je nezbytné pečlivě kontrolovat, na co peníze jdou. A jaká je kvalita poskytovaných služeb, jejichž množství se zvyšuje. Neziskovým poskytovatelům hrozí propouštění zaměstnanců či osekávání nabídky.