Ve společnosti FaceUp vyvíjejí Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm webové stránky a mobilní aplikaci, kde studenti anonymně šikanu hlásí. „Pro nebezpečné situace jsme je doplnili i o anonymní chat. Slouží k urgentnímu spojení s učitelem či zaslání polohy," popsal Ihm.

Aplikaci rozšíří i o funkce, jako je třeba přístup přes snímač otisků prstů nebo scanner oční rohovky. „Pracujeme také na možnosti vést více chatů zároveň nebo rychle zavolat vedení školy," zmínil Špunar.

Co je FaceUp∙ start-upová společnost, která vyvíjí webovou a mobilní aplikaci na pomoc žákům při oznámení šikany
∙ založili ji sedmnáctiletí gymnazisté z Brna Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm
∙ po prázdninách nabídnou své projekty v zahraničí

Pilotní aplikaci Nenech to být používá nyní přes šest set škol v České republice, z toho třicet v Jihomoravském kraji. „FaceUp chceme nabídnout i v zahraničí, s čímž se pojí větší náklady. Proto bude pro školy zpoplatněný a budou si na něj kupovat licenci. V České republice jej ale i po rozšíření zachováme zdarma," řekl Sláma.

S počátečními vklady třeba na nákup domény pomáhá brněnský investor Jiří Hlavenka. „Projekt je unikátní. V zahraničí jsme žádný podobný nenašli, přestože je šikana celosvětový problém," zdůvodnil.

Na projektu spolupracují vývojáři i s Linkou bezpečí. „O prázdninách společně připravíme strategie, jak rozšířit projekt mezi nezapojené školy," řekl vedoucí Peter Porubský. Od spuštění Nenech to být podle něj oznámili žáci stovky případů.

O aplikaci si myslí, že může být prospěšná i v cizině. „Ale jen pokud mají ve školách stejný systém jako my. Tedy metodiky prevence či jiného zodpovědného člověka, který včas šikanu zastaví," upozornil Porubský.

Zapojení do projektu zatím nezvažuje třeba ředitelka Základní školy Gajdošovy v Brně Markéta Olbertová. „Máme mnoho preventivních programů, schránky důvěry a při sebemenším podezření na šikanu situaci rychle řešíme," vysvětlila.