Ovocná, šťavnatá s příjemnou kyselinou a vyšším obsahem alkoholu, tedy ne tak lehká, jak bývá běžné. Taková jsou podle vinařů letošní Svatomartinská vína. „Nejde o žádná ořezávátka. Bílá vína dosahují až hranice dvanácti a půl procenta alkoholu, červená kolem třinácti,“ uvedl Petr Gondáš z Národního vinařského centra.

Vinařští odborníci popsali i převládající chutě a aroma. „Růžová vína jsou s tóny smetanového jogurtu. U bílých vín – jako Muškátu moravského – lze v chuti najít citrusové ovoce, někde s dotekem zralého kiwi. U odrůdy Műller Thurgau vynikají tóny zralé bílé broskve. Červená jsou zase sametově jemná, s vůní květů fialky a dalších jarních lučních bylin a s pikantní svěžestí,“ popsal Gondáš s kolegy.

Víno. Ilustrační snímek
Velké změny na vinicích: Přibývá odrůd odolných proti plísním

V jihomoravských Valticích se uskutečnilo hodnocení vín ucházejících se o tradiční značku Svatomartinské. Uspělo 326 vín od 76 vinařů a vinařských firem. „Kvalita je vysoká a zároveň konzistentní. Odborníci vyřadili pouze zhruba pět procent vzorků, což znamená historicky nejúspěšnější ročník,“ dodal Gondáš.

Pomohl slunný podzim

Vinaři si pochvalují i letošní vinobraní. Příznivé podmínky a dostatek slunce v září podle nich brzy dohnaly zhruba dvoutýdenní zpoždění. „Letošní ročník nebyl vůbec jednoduchý, ale kvalita hroznů je perfektní. Zdravý hrozen a nadprůměrný obsah přírodního cukru, to jsou dvě základní charakteristiky letošního vinobraní. Vyšší cukernatost v hroznech zařídil především krásně teplý podzim. Hroznů bylo navíc méně a hezky dozrávaly,“ zhodnotil David Šťastný z vinařství Chateau Valtice - Vinné sklepy Valtice. Naplnili tam asi 115 tisíc lahví Svatomartinských vín.

Radek Bodlák z Libice nad Cidlinou si nenechal svůj sen o práci s vínem vzít. S manželkou si tak otevřeli vinotéku a začali distribuovat víno. Vinárnu zavřeli, ale v distribuci jsou u nás na špičce
S vínem začínali manželé Bodlákovi v garáži. Dnes ho dodávají hlavně restauracím

O značku Svatomartinské se ucházelo také vinařství Habánské sklepy z Velkých Bílovic na Břeclavsku. „Dostatek srážek v letošním roce pomohl bílým vínům získat příjemnou kyselinu a jemnou ovocnou vůni. Modrým odrůdám zase prospěly vysoké teploty v závěru srpna a v září, díky kterým jsou mladá červená vína pěkně vyzrálá. Sklizeň na našich vinicích začala včas a probíhala plynule. Proto jsme měli dostatek času sběr a zpracování tak, aby byla Svatomartinská vína včas na stolech spotřebitelů,“ sdělil ředitel vinařství Habánské sklepy Petr Ptáček.

Pokud by vinaři využili právo prodávat všechna vína, která úspěšně prošla hodnocením, pod známkou Svatomartinské, dostalo by se podle Gondáše na trh rekordních asi 2,78 milionu lahví. „Prvotní odhady a hlášení vinařů naznačovaly propad produkce, to se ale nepotvrdilo,“ zmínil. Zatím rekordní ročník byl ten loňský, s počtem zhruba 2,35 milionu lahví.

Každoročním koštům a oslavám u příležitosti svátku svatého Martina tradičně dominuje a také je odstartuje Svatomartinský košt v Brně. „Svatomartinská vína se za dobu své obnovené tradice stala doslova fenoménem a nejen pro zapálené fanoušky moravských a českých vín se 11. listopad stal vyloženě svátkem," sdělil Zbyněk Vičar, ředitel Vinařského fondu, který známku vlastní a každoročně ji propůjčuje.

 Svatomartinská vína

  • První vína ročníku, ochrannou známku vlastní Vinařský fond. Jedná se o vína svěží a ovocitá, z hlediska zbytkového cukru se musí jednat o vína suchá. Lze je vyrábět z raných odrůd.
  • Bílé z odrůd Veltlínské červené rané, Műller Thurgau a Muškát moravský, červené ze Svatovavřineckého a Modrého Portugalu, růžové kromě těchto dvou i z odrůdy Zweigeltrebe. Možné jsou též kupáže schválených odrůd.
  • Podle tradice se vína poprvé otevírají na sv. Martina 11. listopadu, zvyk přiťukávat si v tento svátek je znám z českých zemí už z doby vlády císaře Josefa II., po druhé světové válce ale postupně upadal v zapomnění. S myšlenkou renesance mladých vín přišel v roce 1992 do Vinných sklepů Valtice profesor Milan Šamánek, jeden z nejvýznamnějších českých kardiologů.