Původ Avarů, kteří střední a východní Evropě vládli 250 let v době od poloviny šestého do počátku devátého století, byl však pro vědce velkou neznámou po čtrnáct století. Věděli akorát, že přišli odněkud ze střední Asie. Mezinárodní tým vědců i se Zuzanou Hoffmanovou z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity však odhalil, že nástupci Attilových Hunů pocházeli z daleké oblasti severovýchodní Asie. „Je zajímavé, že se mezi avarskou elitou východoasijský původ udržoval velmi dlouho, ač byli obklopeni populacemi lokálního původu. To mluví buď pro kontinuální pohyb lidí přes celou euroasijskou step, nebo pro relativní genetickou izolovanost této skupiny, možná v důsledku kulturních zvyklostí,” vysvětlila archeogentička Hoffmanová.

Z oblasti dnešního Mongolska na Kavkaz urazili Avaři během několika let více než pět tisíc kilometrů a po dalších deseti letech se usadili v Karpatské kotlině. V historii lidstva jde o vůbec nejrychlejší doloženou migraci na takovou vzdálenost. „Byli jasně geneticky spojeni s populacemi ze severovýchodní Asie, včetně jedince přímo z Rouranské říše,“ uvedl hlavní autor studie Guido Gnecchi-Ruscone.
Vychytralý národ
Avaři krátce po příchodu do Evropy roku 558 zmapovali mocenské poměry a nezdráhali se je využít ve svůj prospěch. Byzantská říše tehdy byla vyčerpaná řadou válek. Avaři tak poměrně snadno přiměli císaře Justiniána, aby jim platil tribut za to, že nebudou podnikat vpády na byzantské území.

Jenže Justinián zemřel a jeho nástupce tribut vyplácet odmítal. Avaři proto začali podnikat výpady stále hlouběji na západ, až nakonec ovládli celou Karpatskou kotlinu i tamní slovanské obyvatelstvo. S ním měli Avaři velmi různorodé vztahy. Některé kmeny se staly jejich spojenci, další úhlavní nepřátelé. „Avaři přicházeli každoročně ke Slovanům přezimovat, brali si do lože manželky Slovanů i jejich dcery. Vedle jiných projevů útlaku platili Slované Avarům daně. Nakonec však synové Avarů, které zplodili s manželkami a dcerami Slovanů, nechtěli již snášet křivdy a útisk, a odmítajíce nadvládu Avarů, začali se bouřit," píše se ve Fredegarově kronice, jediném původním pramenu o Sámově říši.
Sámovi nepřátelé
Vzpouru Slovanů proti Avarům podnítil až kupec Sámo, který roztříštěné kmeny sjednotil k obraně proti Avarům a Frankům.
Avaři se ještě v první polovině sedmého století pokusili o neúspěšný výpad na Konstantinopol. O několik let později národem však začala zmítat občanská válka. Po jejím konci v roce 670 se až do osmého století se o Avarském kaganátu nachází velmi málo zpráv.
Avarská říše zanikla ve století devátém. Rozmetal ji římský císař a franský král Karel Veliký. Pravděpodobně kvůli hluboké vnitřní krizi a další, devastující občanské válce mezi stoupenci chána a nejvyššího kněze.
Zbylí evropští Avaři se pak promíchali s příchozími Maďary nebo splynuli se slovanským obyvatelstvem.