Rakvičtí uloží urnu Horňanského i jeho manželky k pomníkům zemřelých dětí v polovině září. „Ukázalo se, že manželé Horňanští stále nemají své místo odpočinku. Od toho nebylo daleko k myšlence, aby se po více než osmdesáti letech vrátili do Rakvic,“ říkal starosta obce Radek Průdek.

Horňanský je pro obec významnou osobností. Do osudového dne se těšil z přízně dětí i dospělých. Stál například za vznikem tehdejší měšťanky, jejíž základy školáci využívají dodnes. Za první světové války bojoval jako legionář na východní frontě. Aktivní byl také při budování sokolovny. Smrt žáků v roce 1936 ho však doživotně poznamenala a v očích mnoha obyvatel uvrhla v nemilost.

„Nechci mluvit o odpuštění, protože to by znamenalo vinu. Ta u pana Horňanského nikdy prokázána nebyla. Ani soudně. Až ten odvolací mu dal podmínku, přímý podíl ale prokázaný nebyl. Nazrál čas pro smíření. Pod tlakem veřejnosti totiž Horňanský a jeho žena z Rakvic odešli a už se nikdy nevrátili,“ připomněl starosta.

Urny se objeví v místech, kde jsou pomníky zemřelých dětí a kočího, který při nehodě také přišel o život.

Miluše Čeperová nebyla v době tragédie ještě na světě, zahynul však při ní její tehdy jedenáctiletý bratr. I přes emotivní vztah k místu jeho posledního odpočinku proti uložení ostatků řídícího učitele nic nenamítá.
„Vnímám to jak vstřícný krok,“ reagovala.

Děti v roce 1936 jely na školní výlet. Při přeplavení přes Dyji u Nových Mlýnů se však pramice převrhla. Událost zasáhla celou republiku včetně prezidenta Masaryka. „Že by až takhle někdy skončil školní výlet, si nevybavuju,“ zamýšlel se historik František Synek.

Při tragédii z 26. května 1936 se v řece Dyji na Břeclavsku utopilo jednatřicet školáků. Převážela je tato pramice. Snímek je z doby ještě před osudným výletem dětí.
Tragédie na Dyji: osmdesát let smutku za utonulých 31 dětí