Proč povodně v roce 1997 Moravu tak překvapily?

Celé předešlé století podobná katastrofická povodeň nepřišla a lidé přestali být ostražití, ztratili respekt k vodě jako živlu i základu života. Extrémní množství srážek, kdy v některých místech napadlo za šest hodin téměř šedesát milimetrů vody, zaskočil nejen obyvatele, ale i vodohospodáře. Na řekách vznikla povodňová vlna překračující stoleté průtoky. V některých místech dosáhla hodnoty dokonce osmisetleté vody. Hráze měst a obcí je byly schopné ochránit před vodou dvacetiletou. Jen větší města byla připravená na vodu padesátiletou či stoletou. Kapacity koryt byly tedy překročené.

Jaké tehdy byly ztráty?

Nejhorší samozřejmě byly ztráty na životech. Přímo při povodni na námi spravovaném území zemřelo pětadvacet lidí. Stejný počet obětí mají na svědomí i následky povodní. Ve většině míst se voda vylila z koryt. Celkové škody na majetku v oblasti dosáhly dvaceti miliard korun. Následné náklady na opravy poničených vodních děl si vyžádaly dvě a půl miliardy. Na takto velkou povodeň nebyla Česká republika připravená.

Je vůbec možné se proti těmto přívalům vody bránit?

Pokud nechceme žít ve městech obehnaných čtyřmetrovými zdmi, tak ne. Můžeme však díky povodňové varovné a hlásné službě vyloučit ztráty na životech a díky protipovodňovým opatřením snížit hrozící nebezpečí a omezit následné škody. Toto se již potvrdilo v letech 2006 a 2010, kdy byl plně funkční integrovaný záchranný systém. Díky za posledních patnáct let přijatým opatřením by se nyní podařilo zmírnit i škody na majetku.

Jaká opatření jste tedy přijali?

Katastrofální povodeň na Moravě v roce 1997 a její vyhodnocení ukázaly, že žádná protipovodňová ochrana nemůže být absolutní. Ani hrázové systémy v případě překročení jejich kapacity nejen neochrání, ale navíc výrazným způsobem urychlují průtok vody a ohrožují níže ležící území. Na základě vyhodnocení dopadů povodně vypracovalo Povodí Moravy generel protipovodňových opatření na řece Moravě. Tento dokument se stal základem protipovodňové ochrany v tomto území. Museli jsme zmírnit dopady v případě, že se bude povodeň opakovat. Znamenalo to v prvé řadě obnovit funkci ochranných hrází měst a obcí, které byly v době katastrofální povodně před patnácti lety porušené.

Co konkrétně tedy z generelu vyplývá?

Je to výčet všech opatření, která jsou schopná zmírnit povodně. Zahrnují využití údolní nivy, výstavby hrází, zmírnění průtoků v takzvaných poldrech či zvýšení bezpečnosti vodních děl. Na základě výsledku generelu jsme do roku 2001 měli za sebou nultou etapu protipovodňových opatření. Zahrnovala zejména zvětšení koryt, ale i stavby protipovodňové ochrany obcí. Prioritou jsou ochranné hráze kolem měst a obcí postavené takovým způsobem, aby se voda mohla vylévat mimo zastavěná území. Hráze kolem řek nesmí zhoršit odtok vody tak, aby průtoky ohrozily sídla ve spodních částech toků.

Co se vám naopak zatím nedaří?

Bohužel zejména kvůli nedořešenému majetkoprávnímu vypořádání jsme nemohli postavit poldr na Svitavě u Rájce- Jestřebí na Blanensku, řadu opatření jsme navíc museli přepracovat. Nedaří se také zahájit stavbu hráze v Troubkách, před patnácti lety nejvíc postižené obce. Někteří lidé už necítí takovou solidaritu jako bezprostředně po ničivých povodních v roce 1997.

Dá se podle vás nějak předejít i škodám na majetku?

Lidé si bohužel už neuvědomují to, co naši předkové, a často stavějí své domy a chaty v takzvaných záplavových územích, u kterých se už v minulosti počítalo s tím, že se do nich řeky v případě rozvodnění vylijí. Lidé si mylně myslí, že když už jednou stoletá voda území postihla, podruhé je neohrozí. To je však chyba, povodeň může přijít klidně dva roky po sobě a pak dvě stě let ne.

Co by na těchto územích mohlo vzniknout?

Dokážu si tam představit zázemí pro sportovní aktivity a to bez pevných staveb, jako jsou hřiště, cyklo-stezky nebo sportovní areály se zázemím mimo záplavové území.

Jižní Moravu ohrožují také extrémní sucha. Připravujete se nějak i na ně?

Na sucho se již připravovali naši předci. Příkladem jsou nádrže všeho typu, které mají za úkol zajistit, aby v řekách tekl dostatek vody. Na jižní Moravě je to zejména soustava nádrží Nové Mlýny.

Jak vypadá situace s čistotou Brněnské přehrady?

I přes vysoké teploty letošního léta si voda udržuje kvalitu na prvním, to znamená nejlepším stupni v hodnocení čistoty nádrží. Obsah sinic v přehradě je pod hygienickou normou a vodní plochu mohou lidé využívat pro rekreaci. Voda v přehradě je nyní nejčistější za poslední desítky let.

Jak se podařilo sinice v přehradě omezit?

Není snahou sinice zcela odstranit. Ty byly na naší planetě takřka od jejího počátku. Snažíme se pouze udržet je v takové míře, aby jejich koncentrace byla co nejnižší a voda v přehradě byla využitelná pro koupání. To se nám daří díky kombinaci několika opatření. Po snížení hladiny v nádrži jsme odstranili zásoby živin v sedimentech, několik let také snižujeme jejich přísun do přehrady. Přesto do nádrže stále proudí tolik fosforu, že jeho množství překračuje limity. Proto se jej snažíme vysrážet pomocí síranu železitého. Fosfor je totiž hlavní živinou pro sinice.

Co dále ovlivňuje kvalitu vody v přehradě?

Určitě vypouštění odpadních vod do řeky Svratky v obcích nad Brněnskou přehradou. I když všechna větší města už mají čistírny odpadních vod, menší obce, zejména pod pět set obyvatel, nemají čištění žádné a jsou významným zdrojem fosforu ve Svratce. V řadě měst nejsou i přes postavenou splaškovou kanalizaci důsledně oddělené dešťové a splaškové vody. Dešťovou kanalizací jsou pak vypouštěné přímo do toků. V současnosti se věnujeme snížení znečištění na Kuřimce, Veverce a Bílém potoku. Tyto přítoky jsou v blízkosti nádrže a přináší významné množství fosforu do přehrady.

Vy jste se letos v přehradě koupal?

Bydlím nedaleko ní, takže jsem ji navštívil i s rodinou už několikrát.

Bude přehrada čistá i příští rok?

Je to cíl celého týmu odborníků, nejenom náš. Nádrž je složitý ekologický systém, citlivý na řadu faktorů. Kvalitu ovlivňuje nejenom teplota vzduchu a přísun živin, ale i průtoky, proudění vody v nádrži, srážky a střídání teplot. Věřím, že si nádrž udrží z pohledu kvality i v dalších letech dobrou kondici.

S teplým počasím je spojené také vodáctví a sjíždění jezů. Zabezpečujete je nějakým způsobem?

Jezy do kategorií podle nebezpečnosti zařazují samotní vodáci. Jezy se staví kvůli útlumu energie řek. K tomu, aby plnily svoji funkci, je logicky nebezpečný každý z nich. U jezů stavíme informační tabule s výstražnými upozorněními a záchrannými pomůckami. Ty se však často stávají terčem vandalů. Vodáci a koupající se na jezech utopí hlavně proto, že nerespektují zákazy a výstrahy. Sjíždění takzvaných nebezpečných jezů se stává adrenalinovým sportem, a navíc je mnohdy sjíždějí lidé bez základních vodáckých znalostí.

Kde si mohou lidé přečíst informace o vaší práci?

Na našich webových stránkách mohou lidé najít základní informace o námi spravovaném území a řekách. Naleznou tam také mapu s aktuálním stavem hladin nádrží a toků v naší správě. Lidé se na našich stránkách www.pmo.cz dozvědí také o námi pořádaných akcích pro dospělé i děti. Jsou to například různé výstavy a fotografické nebo výtvarné soutěže. I moji pracovní kancelář zdobí řada dětských výtvorů. Například vodní víla, která má chránit před povodněmi.