Na počátku jeho cestovatelské a stopařské vášně stála potřeba dostat se z vojny domů. „Stopovat jsem začal před lety, kdy jsem se cestoval z Náměště nad Oslavou, kde jsem byl na vojně. Později jsme tímto způsobem začali cestovat s kamarádem. Našim cestám jsme říkali Super trip a trvaly tři až pět dní," vzpomíná Robert Knebl.

Na stopu ho baví zejména to, že potká spousta zajímavých lidí. Časem získal neocenitelné zkušenosti, jak snadněji řečí těla řidiče oslovit. ,„Důležité je být ve správný čas na správném místě. Velkou roli hraje i to, co mám na sobě a kde stojím. Odhadnu, kdy je dobré mít ceduli s místem, kam se chci dostat a kdy nechat vše náhodě," říká.

Mistrovství v autostopu se účastní poprvé. „Vyjíždíme osmnáctého června. Nejde jen o čas, v kterém dokážeme trasu zdolat. V hodnocení budou mít slovo i hlasy od našich příznivců," vysvětluje.

Po cestě musí vždy nejméně pět hodin odpočívat a čeká je i zdolání pěti úkolů. „V minulých ročnících měli soutěžící za úkol vyfotit se na stanoveném místě, projet nějaký úsek s koňským spřežením nebo uvařit jídlo typické pro danou oblast. Zkrátka vyvinout ještě navíc nějakou aktivitu. Vše je nutné vyfotit a zdokumentovat," přibližuje.

Závodit mohou buď dva muži nebo smíšené dvojice. „Dříve umožňovala pravidla závodu cestovat i dvěma ženám. Vítězily patrně proto, že každý si vezme do auta raději dvě dívky než dva muže," připomněl Knebl s tím, že parťačku, s kterou již brzy zdolá pět tisíc kilometrů, potkal den před kvalifikačním závodem.

Ten vedl z Prahy do Hradce Králové, Českých Budějovic a zpět do Prahy. „Postupně mi odpadali lidé, s kterými jsem se dohodl. Martina si mě našla přes Facebook a výborně jsme si sedli," uzavírá.