Unikátní dřevěný kostel v Blansku slaví 75 let od posvěcení

V sobotu se brány kostelíku otevřou již v devět hodin ráno. „Návštěvníci si kostelík prohlédnou a poslechnou si tam také výklad z historie. Nahlédnou i do kroniky Náboženské obce," přiblížil farář Martin Kopecký z Církve československé husitské s tím, že děti se vydovádí na farní zahradě.

Nedělní oslavy startují opět v devět hodin. V tu dobu začne děkovná bohoslužba. Po ní bude následovat zahradní slavnost a koncert učitelů a žáků Soukromé umělecké školy.

Podobných dřevěných kostelíků stojí v České republice pouze šest. „Ten v Blansku je dokonce jediný svého druhu na Moravě," upozornil Kopecký.

V třicátých letech minulého století sloužili blanenští faráři bohoslužby v sokolovně, často se tak dostávali do střetu se sokoly. „Jednou navrhl bratru Baštářovi brněnský farář František Hrazdil, ať Blanenští postaví dřevěný kostel. Vždyť mají ve svém okolí tolik lesů. Na statisícovou stavbu si ale netroufli," nastínil Kopecký, co přesunu kostela z Podkarpatské Rusi předcházelo.

Roku 1935 pak zazvonil u bratra Baštáře telefon. Pracovníci Památkového ústavu v Brně mu nabídli starobylý dřevěný kostelík v Nižním Selišti. „Památkáři totiž chtěli mít unikátní stavbu poblíž Brna. Navíc by podle nich dřevěný kostelík byl vhodnou okrasou Moravského krasu," vysvětlil farář.

Na obhlídku

Do Podkarpatské Rusi se tehdy vydali na obhlídku dva dobrovolníci. V historických záznamech se píše, jak byli ohromeni, když jej spatřili stát na vršku. „Budova však byla na spadnutí. Zchátralá byla i krytina a vnitřek kostelíku se stal hnízdištěm ptactva a rejdištěm místní mládeže," popsal Kopecký.

Kostelík začali stavět obyvatelé Podkarpatské Rusi již v roce 1601. Stavba se však protáhla na necelých čtyřicet let, a to kvůli zuřící třicetileté válce. Celá obec navíc vymřela na mor.

Dřevěnou stavbu s pohnutou historií se Blanenští rozhodli přestěhovat. Ještě v roce 1935 ji začal rozebírat tesařský mistr Salejčuk se svými dělníky. „Jednotlivé kusy čísloval a odvážel k další dopravě. V záři roku 1936 přijely do Blanska po dráze první tři vagony. V nich ležela rozebraná konstrukce kostelíku," pokračoval Kopecký.

Velká rarita

Blanenský dřevěný kostelík je unikát. To potvrzuje památkář Marek Fajman. „Tato pozdně gotická stavba s naší kulturou přímo nesouvisí. Podobná typologie by nikdy na našem území nevznikla, čímž je kostelík raritou. A byl by také na Podkarpatské Rusi, odkud pochází. Situace na Ukrajině totiž tyto stavby nedovoluje obnovovat, mnohé přitom lidé opustili a některé i shořely," nastínil Fajman.

Uvnitř se nachází i památkově chráněný ikonostas. Jeho restaurování trvalo dlouhých sedm let. Na obrazech jsou vidět různé výjevy z Ježíšova života. V kostele jsou vystavené i zbytky původních ikon.

Kostelík k sobě vábí také turisty. Mezi památkami v Blansku vede. „Devadesát procent turistů, kteří se přijdou do informační kanceláře zeptat na zajímavosti v okolí, zamíří právě do tohoto kostelíku. Moc jich v republice není, navíc ten blanenský stojí uprostřed města, takže je snadno přístupný," míní Martina Hejčová z informační kanceláře Blanska.