Ranní bolesti hlavy, chrápání, časté a náhlé probouzení s dušností a ospalost během dne. Některé příznaky na sobě zpozoroval i Oldřich Kolář z Blanenska. „Byl jsem hodně unavený, k tomu jsem začal přibírat na váze. Praktický lékař řekl, že by to mohla být spánková apnoe,“ popsal muž. Příčinnou nemoci jsou například příliš uvolněné svaly v zadní části krku. 

Několik pravidel spánkové hygieny
- 4-6 hodin před ulehnutím nepít kávu, černý či zelený čaj, kolu, energetické nápoje a alkohol 
- večer vynechat těžká jídla, poslední jídlo 3-4 hodiny před ulehnutím 
- spánek může zlepšit lehká procházka, větší fyzická aktivita ale není vhodná
- chodit spát i vstávat přibližně ve stejnou dobu 
- postel slouží ke spaní, ne k přemýšlení či převalování 
- v ložnici minimalizovat hluk a světlo, vhodná je teplota 18-20 stupňů Celsia  

Domů dostal přístroj, který mu dech monitoroval a nemoc potvrdil.  „Za jednu hodinu jsem přestal dýchat třeba padesátkrát. Brzy jdu na vyšetření do spánkové laboratoře,“ řekl Kolář. 

Poruchy dýchání ve spánku je lepší nepodcenit. Apnoe může přispívat třeba i ke vzniku infarktu. „Platí, že čím dříve člověk lékaře navštíví, tím lépe. Nemusí však jít rovnou do spánkové laboratoře. Někdy pomůže už praktický lékař,“ přiblížil vedoucí Spánkového centra svatoanenské nemocnice Ondřej Ludka. Vyšetření mohou podstoupit i těhotné ženy.

 Vyšetření ve spánkové laboratoři není náročné ani nebezpečné. Stačí, aby se pacient přes noc vyspal. Během spánku ho monitoruje několik přístrojů. „Při zjištění středně těžké a těžké apnoe u nás pacient stráví další noc, v průběhu které mu je nastavena léčba pozitivním přetlakem. Následuje ambulantní kontrola za měsíc a dále kontroly po roce,“ vysvětlil Ludka. 

Příznaků je mnoho. To, že člověk přestává ve spánku dýchat, na sobě však mnohdy nepozná. „Vůbec si neuvědomuji, že bych nějakou apnoí trpěl. Žil jsem v představě, že jsem prostě jen moc unavený,“ řekl Kolář. Kvůli narušování spánku nerovnoměrným dýcháním si totiž tělo ani mozek řádně neodpočine. 

Už čtyřiadvacet let je spánková laboratoř i v břeclavské nemocnici. „Za ty roky jsme vyšetřili tisíce pacientů,“ přiblížila vrchní sestra plicního oddělení Soňa Vajbarová. 

Spoustu zdravotních problémů mohou mít lidé i kvůli špatnému režimu. „Největším problémem posledních let je vědomé zkracování délky spánku,“ řekla Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví. 

Zkušenost má i studentka Lenka Novotná. „Abych se cítila dobře vyspaná, potřebuji alespoň osm hodin spánku. Kvůli škole jsem ale ráda, když můžu spát od jedenácti do půl páté,“ řekla. 

Jednou z nejčastějších poruch je však nespavost. Podle dat jí občasně trpí až třicet procent dospělých. „Je častější u žen a její výskyt se s věkem zvyšuje,“ informovala Bušková. 

Problémy se spánkem trápí i děti. Náměsíčnost, noční děsy i spánková apnoe a nespavost. „Na problémech se podílí nesprávný režim spánku a výchovné faktory. Vždy je ale třeba vyloučit také somatická či psychická onemocnění,“ vysvětlila Bušková. 

HANA KOTOUČOVÁ
MARTINA MORESOVÁ