Podle primáře interního oddělení jihlavské nemocnice Jaroslava Točíka alergických onemocnění mezi lidmi stále přibývá. Pozvolna, ale už několik let po sobě. „Přibližně čtyřicet procent lidí má dnes předpoklady k alergii a u třetiny se i klinicky projevuje," konstatoval Točík. Dodal, že vzestup alergických onemocnění a zejména astmatu byl největší především v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století. „Tehdy se výskyt alergie až zdvojnásobil. Na Vysočině i jinde," uvedl odborník.

Kolik přesně alergiků přibylo v posledních letech, není jasné. „Podle obecných informací počty alergiků stoupají v celé České republice a to stejné platí zřejmě pro celý vyspělý svět," upozornil ředitel jihomoravské krajské hygienické stanice Jan Mareček.

Alergie. Infografika

Stále víc lidí tak musí bojovat s poklesy schopnosti soustředění a dalšími negativními vlivy, které podle Točíka ztěžují alergikům život. „Jedná se také o menší pracovní výkonnost, zhoršení možnosti společenského uplatnění a narušení spánku. Příznaky alergie mohou nemocné omezovat při běžných životních aktivitách, o sportu ani nemluvě. Například těžké astma může člověka ohrozit i na životě," upozornil lékař.

Jedním z lidí, kteří se s alergií potýkají, je například čtyřiadvacetiletý Brňan Štěpán Mareš. Kvůli tomu, jak jeho tělo reaguje na pyl, chodil deset let na injekce. „Teď už jsem téměř vyléčený. V létě mám rýmu a silné pálení očí asi tři dny v týdnu. Stále beru léky, které mají nevýhodu v tom, že způsobují mírnou ospalost. Když je ale nemám, je to horší," popsal své zkušenosti mladík. Na pylovou sezonu, která s nástupem teplých měsíců začíná, je už připravený.

Marešova alergie podle Točíka patří k nejčastějším. „Pyly, především trav a plevelných rostlin, jsou nejčastějšími alergeny. Rizikové alergeny se ale nacházejí i v domácnostech a závisí na způsobu vytápění a větrání. Alergie navíc zhoršují roztoči, kterých je nejvíce v matracích, polštářích, dekách a v místech s vyšší vlhkostí. K tomu se přidávají i alergeny domácích zvířat," vyjmenoval některé příklady Točík. Zároveň dodal, že alergickou reakci mohou způsobit i oxidy dusíku, které v bytech vznikají při po-užití plynových spotřebičů.

Jednou z nejlepších cest boje proti vzniku alergií je podle lékaře vyrážet často na čerstvý vzduch. „Velká část alergií je totiž způsobená pobytem v uzavřených prostorách. Doporučil bych méně hodin strávených u počítače nebo televize a více hodin pohybu, který má kladný vliv na imunitu člověka," konstatoval Točík.

Jak se chovat v případě, že se už člověk s onemocněním potýká, poradil předseda české společnosti alergologie a klinické imunologie Vít Petrů. „Například při alergii na pyl je dobré sledovat pylové informační zpravodajství na internetu a podle něho plánovat aktivitu. Kromě užívání patřičných léků je třeba také mimo pylovou sezonu zajít na vyšetření k alergologovi," uvedl Petrů. Zároveň upozornil, že význam má i změna prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. „Pomůže například výlet k moři nebo na hory, pokud je tam jiné složení pylů než v prostředí domova," řekl alergolog.

Alergici na vyšetření čekají i týdny
Jižní Morava, Vysočina - Máme dvě alergologické ambulance, na jejichž návštěvu si někdy lidé počkají i několik měsíců. Tak popisuje situaci v nemocnici v Novém Městě na Moravě na Žďársku její mluvčí Roman Kratochvíl. Podle ministerstva zdravotnictví je podobný stav normální a zcela v pořádku.

Jedna alergologická ambulance v Novém Městě na Moravě slouží dětem, druhá dospělým. „Jsou poměrně vytížené. Pokud nejde o akutní případy, čekací doba je delší. Akutní případy se samozřejmě po dohodě dočkají vyšetření okamžitě," uvedl Kratochvíl.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová tvrdí, že v celostátním průměru je splněný požadavek čtyř lékařů oboru alergologie a klinické imunologie na sto tisíc obyvatel. „Samozřejmě se mohou objevit regionální odchylky, nicméně ministerstvo zdravotnictví ani odborníci nemají žádné signály o tom, že by v Jihomoravském kraji nebo na Vysočině byly nějak výrazné problémy," sdělila mluvčí Plívová.

Čekání ze začátku

Nový pacient se podle Plívové musí před první návštěvou specialisty připravit na přibližně šestitýdenní čekací dobu. „Další návštěvy se řídí zdravotním stavem pacienta a rozhoduje o nich lékař. Ani v tomto případě nemáme zprávy o výrazných potížích v některém ze dvou krajů," konstatovala mluvčí.

Martin Buchal ze soukromé alergologické ambulance v Pelhřimově upozornil na to, že čekací lhůty se odvíjí také od toho, jaká je právě sezona. „Na podzim je zhruba do dvou týdnů. V pylové sezoně se prodlužuje přibližně na čtyři. V současné době máme v ambulanci denně až padesát pacientů všech věkových kategorií," uvedl Buchal, který nyní v Pelhřimově působí jako jediný alergolog a vyšetřuje děti i dospělé pacienty.

Mezi ty, kteří musí za rok několikrát navštívit alergologii, patří například i Brňan David Švancara. Podle jeho zkušeností je lékařů dostatek. „S čekacími lhůtami jsem nikdy neměl problém. Nedostatek alergologů nepociťuji," uvedl Švancara.