Řadu reakcí vyvolalo vyjádření premiéra Andreje Babiše, který minulý čtvrtek při setkání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem zalitoval rozhodnutí vystavět dálnici z Brna do Vídně kolem Mikulova.

Hloupost, míní odborníci

Změnu trasování na Břeclav si nedokáží představit zástupci kraje, dotčených měst, ani Ředitelství silnic a dálnic. „Vyjádření premiéra považuji za hloupé. Myslím si, že není dostatečně informovaný o situaci. Možná, že jeho vyjádření svědčí i o aktuálním stavu na ministerstvu jako takovém. Dnes něco měnit a zvažovat, je proti zdravému rozumu. Varianta přes Břeclav by byla úplně stejně neúspěšná. Nachází se tam ptačí oblast, Pohansko, tekuté písky. Premiéra zase někdo obalamutil a řekl mu nepravdy,“ ostře reagoval mikulovský starosta Rostislav Koštial.

Valtický zámek. Ilustrační foto.
Knížecí apartmán i pohled do oratoře. Valtický zámek ukáže unikátní prostory

Negativní postoj ke slovům premiéra zaujal i šéf brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala. „Naše příprava je v pokročilé fázi. Na úseku od novomlýnských nádrží po hranice buď máme dokumentaci pro stavební povolení, nebo její příprava startuje. Věříme, že v roce 2021 začneme se stavbou obchvatu Mikulova,“ řekl.

Trasování D52 vyplývá z platné Politiky územního rozvoje České republiky a z ní vycházejících Zásad územního rozvoje kraje. „Nejprve by musela vláda změnit Politiku územního rozvoje, a na základě toho by byly změněny Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Což by znamenalo dlouhý proces,“ naznačila mluvčí kraje Monika Brindzáková.

Výstava unikátních fotografií spolku Modrá vážka v břeclavské nemocnici.
Autismus pohledem fotografů. V břeclavské nemocnici vystavují snímky z kalendáře

Pouze jako povzdech vnímá stanovisko premiéra břeclavský starosta Svatopluk Pěček. „V minulém desetiletí se tato možnost zvažovala, ale v roce 2009 byla sjednána mezivládní dohoda, která jednoznačně stanovila propojení obou dálnic u Mikulova. Na základě této dohody rakouská strana vystavěla dálnici až k Drasehonfenu. Jakékoliv nové úvahy by značně zbrzdily zahájení výstavby v roce 2024 dle Národního investičního plánu vlády,“ řekl Pěček.

Babišův postesk, že jeho předchůdci vybrali trasu kolem Mikulova, místo toho, aby přemýšleli a zvolili tu přes Břeclav, kvitoval odpůrce trasy přes Mikulov Petr Firbas. „Je šance na urychlenou modernizaci úseku rakouské silnice první třídy od mimoúrovňové křižovatky Grosskrut na dálnici A5 z Vídně k Břeclavi. Tím rakouská strana prakticky plně využije investici do dálnice A5. Je konečně třeba pohnout s realizací kvalitního obchvatu Břeclavi,“ poznamenal Firbas.

Orel mořský/ilustrační foto
Ornitologové hlásí rekord. Na Nových mlýnech zimovalo přes 80 orlů

Petr Šťastný, generální ředitel jednoho z největších dopravců na Břeclavsku, hustopečské společnosti Moss Logistics, by byl rád za jakoukoli dálnici na české straně. „Zatímco Rakousko dálnici už dostavělo až téměř k hranicím, česká strana se jí zabývá stále jen na papíře. Je nám skoro jedno, jestli povede přes Břeclav nebo přes Mikulov – hlavně ať už stojí a dá se po ní jezdit,“ okomentoval Šťastný.

Podotkl, že na vzdálenost je mikulovská varianta o něco kratší. „Ale pokud by břeclavská vyřešila i dopravní problémy v tomto městě, neprotestovali bychom. Obecně nám ale přijde málo pravděpodobné, že by se teď po tolika letech měla začít rozpracovávat nová trasa,“ myslí si ředitel.