Řadu reakcí vyvolalo vyjádření premiéra Andreje Babiše, který minulý čtvrtek při setkání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem zalitoval rozhodnutí vystavět dálnici z Brna do Vídně kolem Mikulova.
Hloupost, míní odborníci
Změnu trasování na Břeclav si nedokáží představit zástupci kraje, dotčených měst, ani Ředitelství silnic a dálnic. „Vyjádření premiéra považuji za hloupé. Myslím si, že není dostatečně informovaný o situaci. Možná, že jeho vyjádření svědčí i o aktuálním stavu na ministerstvu jako takovém. Dnes něco měnit a zvažovat, je proti zdravému rozumu. Varianta přes Břeclav by byla úplně stejně neúspěšná. Nachází se tam ptačí oblast, Pohansko, tekuté písky. Premiéra zase někdo obalamutil a řekl mu nepravdy,“ ostře reagoval mikulovský starosta Rostislav Koštial.
Negativní postoj ke slovům premiéra zaujal i šéf brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala. „Naše příprava je v pokročilé fázi. Na úseku od novomlýnských nádrží po hranice buď máme dokumentaci pro stavební povolení, nebo její příprava startuje. Věříme, že v roce 2021 začneme se stavbou obchvatu Mikulova,“ řekl.
Trasování D52 vyplývá z platné Politiky územního rozvoje České republiky a z ní vycházejících Zásad územního rozvoje kraje. „Nejprve by musela vláda změnit Politiku územního rozvoje, a na základě toho by byly změněny Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Což by znamenalo dlouhý proces,“ naznačila mluvčí kraje Monika Brindzáková.
Pouze jako povzdech vnímá stanovisko premiéra břeclavský starosta Svatopluk Pěček. „V minulém desetiletí se tato možnost zvažovala, ale v roce 2009 byla sjednána mezivládní dohoda, která jednoznačně stanovila propojení obou dálnic u Mikulova. Na základě této dohody rakouská strana vystavěla dálnici až k Drasehonfenu. Jakékoliv nové úvahy by značně zbrzdily zahájení výstavby v roce 2024 dle Národního investičního plánu vlády,“ řekl Pěček.
Babišův postesk, že jeho předchůdci vybrali trasu kolem Mikulova, místo toho, aby přemýšleli a zvolili tu přes Břeclav, kvitoval odpůrce trasy přes Mikulov Petr Firbas. „Je šance na urychlenou modernizaci úseku rakouské silnice první třídy od mimoúrovňové křižovatky Grosskrut na dálnici A5 z Vídně k Břeclavi. Tím rakouská strana prakticky plně využije investici do dálnice A5. Je konečně třeba pohnout s realizací kvalitního obchvatu Břeclavi,“ poznamenal Firbas.
Petr Šťastný, generální ředitel jednoho z největších dopravců na Břeclavsku, hustopečské společnosti Moss Logistics, by byl rád za jakoukoli dálnici na české straně. „Zatímco Rakousko dálnici už dostavělo až téměř k hranicím, česká strana se jí zabývá stále jen na papíře. Je nám skoro jedno, jestli povede přes Břeclav nebo přes Mikulov – hlavně ať už stojí a dá se po ní jezdit,“ okomentoval Šťastný.
Podotkl, že na vzdálenost je mikulovská varianta o něco kratší. „Ale pokud by břeclavská vyřešila i dopravní problémy v tomto městě, neprotestovali bychom. Obecně nám ale přijde málo pravděpodobné, že by se teď po tolika letech měla začít rozpracovávat nová trasa,“ myslí si ředitel.