Historik Masarykovy univerzity v Brně a vinař Martin Markel v knize s podtitulem Historické kořeny terroir moravských vinic a vín zúročil deset let bádání v archívech. „Chtěl jsem vývoj vinohradnictví dostat do kontextu celé Evropy. Něco takového nikdo nezkoumal čtyřicet let. Jen v sedmdesátých letech se o to pokoušel Václav Frolec. Nová kniha teď mapuje dějiny moravského vinařství od třicetileté války do znárodnění,“ přiblížil Markel.

Soustředil se na fenomény, které určují současné moravské víno. „Zmapoval jsem proces vín v kombinaci s daty v katastru. Dobře z toho vyšly dva regiony, Znojemsko a Bzenecko. Už v historii to byly excelentní vinice, které produkovaly nejlepší vína Moravy,“ prozradil vinařský historik.

Potěšilo ho, že právě na Znojemsku se nachází celkem pět ze sedmi nejlepších lokalit. „Nachází se ve starých lokalitách od Šobesu po Suchohrdly i v novějších, od Šatova po Jaroslavice. V Suchohrdlech je místy pohltila už zástavba, ale některé, z konce 18. století jsou tam dodnes,“ poukázal Markel.

Výjimečné lokality

Historie podle něj dokládá i výjimečnost vinařských lokalit na Hodonínsku. „Bzenec, Polešovice, Domanín, Strážnice, Blatnice, tedy vinařské obce v širším údolí řeky Moravy,“ vyjmenoval.

Podle Markela není vhodné terroir zužovat jen na stanoviště. „Zastávám Dijonskou školu, která vnímá i činnost člověka, která má obrovský vliv na charakter a styl vína,“ poznamenal.

Součástí knihy je i náčrt vývoje odrůd. „To byla procházka po minovém poli, protože ve vinohradnictví používáme jen pár oblíbených slov v pojmenování odrůd, nešlápnout vedle bylo náročné. Podařilo se mi ale doložit například původní červenou odrůdu, která pochází až ze 17. století. Jmenuje se černý cinyfál a je to předchůdce frankovky,“ prozradil z obsahu Martin Markel.

Kniha zaujala i Josefa Blažka z Brna. Víno je moje hobby a tohle je pro mě novinka. Mohou tam být zajímavé informace,“ zvažuje pořízení knihy.