Přesto ale Věře Dvořákové v domově něco chybí. Již dříve se mohla se svými blízkými setkat jen v omezeném režimu. Její děti a vnoučata za ní jezdily jen o víkendech. „Vždycky jsme se potkali venku v zahradě před domem, mohli jsme si alespoň v klidu popovídat a dcera se synem nemuseli řešit roušky,“ říká.

Právě pandemie covidu-19 přinesla řadu změn v chodu domova. „Všechny sestry i další personál nosí roušky, my naštěstí nemusíme,“ pochvaluje si dva a osmdesáti letá žena.

Kvůli zhoršující se epidemiologické situaci rozhodla Bezpečnostní rada Jihomoravského kraje o zákazu návštěv ve všech nemocnicích i sociálních zařízeních zřizovaných krajem. Ten se dotknul i domova, kde žije Dvořáková. „Děti i s vnoučaty bydlí v Brně, jezdívali celkem často. Teď se ale asi dlouho neuvidíme,“ konstatuje. Přesto nevidí situaci nijak černě. „ Hodně si telefonujeme, kontakt s nimi neztratím, jen to teď bude trochu jiné,“ dodává.

Věra Dvořáková bydlí v domově sama, dříve byla zvyklá na spolubydlící. „V minulém domově jsem byla na pokoji se starší paní. Na její věk jí to moc dobře myslelo, tak jsme si kolikrát výborně popovídali. Tady jsem ale sama,“ říká. V domově má naštěstí dostatek rozptýlení, například místní dílnu nebo klub.

Situaci kolem šíření Covidu sleduje. „Nevím, proč se lidé musí tolik scházet. Dělají si zábavy a pak se diví, že je tolik nakažených. Není to dobře. Zábava je třeba, ale člověk se bez ní chvíli obejde. Bylo by lepší ty akce radši na nějakou dobu všechny zrušit, alespoň než se to uklidní,“ myslí si. „I moje děti a vnoučata, když se necítili dobře, tak radši na návštěvu nedojeli. Podobný ohled by měli mít lidé i k ostatním,“ uzavírá.