Systém vyvíjený brněnskými vědci se má nejen postarat o větší bezpečí lidí, kteří jezdí vlaky, ale i usnadnit práci technické obsluze kolejnic a výhybek. „Cílem systému je zlepšit vlastnosti výhybek tak, aby byla výhybka sama sebe schopná hlídat, diagnostikovat a posílat informace o svém technickém stavu. Na základě informací by také mělo být možné plánovat údržbu,“ nastínil vedoucí Ústavu železničních konstrukcí a staveb na Fakultě stavební Vysokého učení technického Otto Plášek.

Budoucí podoba nábřeží Svratky v úseku mezi Riviérou a mostem u Uhelné ulice.
První brněnská náplavka: kolonáda u Svratky a nové cyklostezky. Takto má vypadat

V současnosti podle informací vědců železničáři kontrolují výhybky fyzicky, tedy musí zamířit na koleje a osobně zjistit, v jakém je výhybka stavu. „Dnes musí k výhybce přijít člověk, který třeba ultrazvukem změří kolejnicové vady. Ovšem na železnici se zavádí vyšší rychlosti a je ještě nebezpečnější, aby se v kolejišti pohyboval zaměstnanec údržby a kontroloval výhybky. Je nezbytné, aby tam byly snímače, které nebudou vyžadovat manuální inspekci,“ podotkl Plášek.

Systém od brněnských vědců dokáže sám zasílat data obsluze, například dokáže říct, zda je vše v pořádku nebo výhybka potřebuje okamžitou opravu. „K existujícím výhybkám dokáží vývojáři připojit čidla, která provádí kontrolu ne jednou za půl roku, ale neustále. Údaje by se posílaly do počítače, který by obsluhu včas upozornil," vysvětlila mluvčí brněnského Vysokého učení technického Tereza Kadrnožková.

Z pohodlí domova se lidé potěší pohledem na zvířata z brněnské zoo.
Best of online zábavy na jihu Moravy: knihovny, muzea i krmení v brněnské zoo

Novinku vítá třeba Ivana Rambousková, která v době mimo koronaviru často jezdila vlakem. „Jízdu vlakem považuji asi za nejbezpečnější způsob dopravy. Jakékoliv další zlepšení je jen dobré," řekla žena.