Principem je výměna jakéhokoli použitelného zboží v dobrém stavu za cokoli jiného. „Máte doma plechový hrnek, který nepotřebujete? Zkuste ho nabídnout výměnou za domácí sirup, vajíčka nebo za marmeládu,“ přiblížila Klára Vyhňáková, zakladatelka swapovací skupiny z Bořetic na Břeclavsku.

Co je to swap?
- Slovo swap pochází z angličtiny a znamená něco jako předem dohodnutou výměnu nebo směnu.
- Často se používá také ve spojení s ekonomikou.

Na pojem swap narazila před dvěma lety na webu zijememinimalismem.cz. „Nějakou dobu jsem byla členkou swapovací skupiny z Brna, kvůli výměně knihy za domácí marmeládu mi přišlo postavené na hlavu jezdit čtyřicet kilometrů daleko. Proto jsme se se sestrou rozhodly založit skupinu u nás v Bořeticích,“ zdůvodnila Vyhňáková.

Výsledky předčily jejich očekávání. Skupina nyní na sociální síti Facebook čítá více než čtyři stovky členů. „Nadmíru nás překvapila účast lidí i jejich aktivita,“ sdělila mladá dobrovolná hasička.

Swap vnímá jako krok směrem kupředu. „Poslední rok se doma snažíme hodně šlápnout do třídění odpadu, nošení vlastních látkových tašek a sáčků na pečivo a ovoce, tudíž toto vnímám jako další logický krok. Nejsem minimalista, také hřeším přehnanými nákupy či zbytečnostmi, tudíž jsem zjistila, že doma máme množství věci, které nepotřebujeme, tak proč je nenabídnout výměnou za pytlík těstovin či jablka ze zahrádky?“ vybídla Vyhňáková.

První vyškovský Butik Swap Paráda připravují na třicátého listopadu ve Vyškově. Měnit si lidé budou hezké a nezničené oblečení. „Ve swapování vidíme dobrou myšlenku recyklace věcí, sdružování lidí a komunikace. Náš fashion swap chceme vyslat jako první vlaštovku, která má otestovat vyškovské nadšení pro podobné akce. Pokud bude zájem, plánujeme akce opakovat pravidelně. Z naší strany je nadšení velké, ale realistické," uvedla jedna z organizátorek Irena Mikulová.

Na swap se chystají i v Mateřském centru Paleček v Blansku. „Lidé mohou přijít, něco darovat a za to si potom vybrat, co se jim z nabízených věcí hodí. Dostanou kartičku, která je opravňuje k takzvanému předvýběru. Přinést mohou cokoli. Třeba i knížky či školní potřeby. Jde o to, že člověk to, co nepotřebuje, nevyhodí, ale daruje dál,“ přiblížila Kateřina Kořalková z Adamova.

Pobočky má Paleček i v Adamově či Boskovicích. „Věci, které zbudou, organizátoři převezou na další akce nebo putují například na charitu nebo do azylového domu pro matky s dětmi,“ zmínila Kořalková, matka tří synů.

Směna věcí podle ní běžně funguje už i v řadě skupinek rodičů s dětmi. „Mění hračky, menší oblečení za větší. Sama jednu takovou skupinku z Adamova vedu. Některé maminky věci prodávají, jiné nabízejí třeba jen za čokoládu. Já osobně to beru tak, že co se mně nehodí, může se hodit jiným,“ srovnala Kořalková.

Ve Znojmě se zatím pomalu rozjíždí také výměna květin. Do skupiny Green Swap Znojmo se na sociální síti Facebook zapojily už stovky lidí. „Skupinu jsem založila v létě letošního roku. Inspirací mi byla podobná skupina, která funguje v Praze a má asi čtyřicet tisíc členů. Na swapu pozitivně vnímám to, že nenutí lidi věci nakupovat, ale přemýšlet o nich. Právě učit lidi takto uvažovat byl jeden z prvních důvodů, kvůli kterému jsem Green Swap Znojmo založila,“ vyprávěla Petra Dohnalová.

Mnohokrát se jí již potvrdilo, jak je swap užitečný. „Řada lidí nejde primárně do květinářství, ale poptává kytku nejprve mezi lidmi ve skupině. Zřídkakdy se stane, že by ji nikdo neměl,“ uvedla Dohnalová.

Aktivitu lidí vnímá s nadšením také Zlata Maděřičová, ředitelka neoveské Jihomoravské komunitní nadace, která podporuje činnost obyvatel, jimž není lhostejné místo, kde žijí. „Již pět let organizujeme bleší trhy a snažíme se vychovávat lidi, aby nevyhazovali věci, které nepotřebují. Aby přemýšleli o tom, jestli nemohou posloužit ještě někomu jinému. Swapy jsou aktivity, které vyplývají z filosofie trvalé udržitelnosti, podobně jako bazary a právě bleší trhy,“ vysvětlila Maděřičová.

Její nadace na svůj provoz vydělává právě těmito způsoby. „Lidé si uvědomují, že je planeta vyčerpatelná, že lidé žijí přes rozpočet, a že utrácejí zdroje, které by měly zůstat pro další generace,“ zdůraznila Maděřičová.