Hrál si na něj už jako jako pětiletý, když se proháněl na poníkovi. Společně s rodiči pak v Boskovicích vystupoval v koňské show. Postupně se vypracoval ve špičkového trikového jezdce, který prorazil i v zahraničí. Po angažmá v Číně zakotvil před několika lety na jihu Moravy.
O letních prázdninách mu boskovické publikum tleská v představeních Geronimo a také při letošní novince Poklad na Stříbrném jezeře. Stejné profesi se věnuje i jeho partnerka Natálie. Společně vychovávají dceru se synem a vedou kaskadérkou skupinu Haraldos Stunt Brothers, která se věnuje také fantasy a rytířské tematice. Pravidelně vystupují například v zábavních parcích v Rakousku a Německu.
- Boskovické westernové městečko lákalo na Poklad na Stříbrném jezeře
„Povolání trikového jezdce je životní styl. Není to práce pro každého, člověk je hodně na cestách. Pocházím z koňácké rodiny, a k tomuto povolání jsem postupně směřoval. Rodiče dělali koňskou show, měli asi pětačtyřicet koní. V Boskovicích jsem vystupoval už jako pětiletý kluk. Teď tu s partnerkou a dvěma dětmi bydlíme přímo ve westernovém městečku,“ říká osmadvacetiletý muž.
V šestnácti letech, kdy se učil na uměleckého rytce, začal po víkendech jako kaskadér jezdit v Německu. Později se začal povolání věnovat naplno a procestoval Evropu. Před několika lety pak s kolegy z formace Haraldos Stunt Brothers účinkoval v Číně v Troy The Epic Horse show, kde se setkal se špičkovými kaskadéry. Vystupovali v aréně pro pětadvacet tisíc lidí.

„Měl jsem tam například možnost pracovat se světově uznávaným drezérem koní Jeanem Françoisem Pignonem. To byl velký zážitek a ohromná škola,“ zmiňuje věhlasného drezéra Bednář.
Po návratu z Dálného východu připravil pro boskovický western show Geronimo. Tři sezony pak exceloval jako Vinnetou ve stejnojmenném představení, které kopírovalo slavný film z roku 1963 na motivy knihy Karla Maye. Náčelníka Apačů pak hraje v Boskovicích dál i v Pokladu na Stříbrném jezeře. V rozlehlém přírodním amfiteátru při něm účinkuje kolem čtyřiceti lidí a patnáct koní.
„Práce s koňmi je úžasná, ale je potřeba, aby se na ně netlačilo. V kaskadérském prostředí jsem zažil i opačný přístup, ten je ale podle mě problematický. Je krásně vidět, jak se z koňů a jezdců postupně stávají parťáci a budují si vzájemnou důvěru a pomáhají si,“ vypráví jezdec krátce po generálce zmíněného představení.
Právě důvěra mezi jezdcem a koněm je podle něj naprosto nezbytná a eliminuje případná zranění. Těm se ale zcela vyhnout nedá.
„U tohoto řemesla je důležitá také pokora. Člověk musí slevit ze svého ega a koně brát jako parťáka. Dát mu klid a zároveň být dobrým vůdcem. Kromě dobré tělesné zdatnosti musí být kaskadér dobře připravený i psychicky. A hlavně nic nebrat jako samozřejmost a nepodceňovat maličkosti. Z nich totiž často bývají ta nejhorší zranění,“ podotkl Bednář.

Podle svých slov se mu při přípravě velmi hodí i jeho původní profese uměleckého rytce. Šikovné ruce využívá při výrobě výzbroje i výstroje, kterou s kolegy při vystoupeních používají. „Spoustu věcí si vyrábíme sami v dílně. Takže se mi znalosti z původní profese docela hodí,“ usmál se muž.
Doma už mu také možná roste nástupce. Syn má předpoklady jít ve stopách rodičů. „Od babičky dostal k prvním narozeninám koníka. Baví ho jezdit a šermovat. Třeba ho to chytne. Ale těžko říct, je brzy, třeba z něj bude nakonec jaderný fyzik. Necháme to na něm,“ uzavřel povídání představitel Geronima a Vinnetoua.