Kliknutím zvětšíteNevhodné a neohleduplné hospodaření téměř vyhubilo motýla jasoně dymnivkového v chráněném území obory Bulhary na Pálavě. Tvrdí to zástupci České společnosti entomologické, kteří za údajné viníky označili Lesy České republiky.
Šestého dubna na ně proto podali trestní oznámení. Zabývat se jím mají policisté zabývající se hospodářskou kriminalitou.
Kriticky ohrožený jasoň dymnivkový v Čechách už vyhynul. Na Moravě přežívá jen na několika místech. Nejvíce, asi čtyři tisíce kusů, ještě v minulém desetiletí každoročně létalo právě v bulharské oboře. V roce 2019 tam však odborníci napočítali jen desítky dospělých motýlů. „Jasoň zde měl přitom ještě před patnácti lety dvanáct kolonií a motýli byli běžně k zastižení na celém území obory i v jejím okolí. V letech 2003 až 2004 byl jasoň v době letu, tedy v květnu, v oboře Bulhary zdaleka nejpočetnějším druhem denního motýla. Jen zde připravily státní lesy naši přírodu o tisíce chráněných jasoňů. Za několik kusů tohoto motýla ve sbírce přitom sběratelům hrozí vysoké pokuty i vězení,“ řekl předseda České společnosti entomologické David Král.
Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy
Snahy o záchranu vzácného motýla podle nich narážejí na neochotu státního podniku hospodařit v chráněném území ohleduplněji.
Lesníci se však brání. „Od roku 2015 zemi opakovaně oslabovalo extrémní sucho. Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy, což potvrzují i vědci z Agentury ochrany přírody a krajiny. Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy. Zalévat louky není možné, a kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Spojovat způsob hospodaření kohokoli s populačním úbytkem některého přírodního druhu je s vědomím klimatické změny zavádějící a nelogické,“ zareagovala mluvčí podniku Eva Jouklová.
Podnik podle ní naopak provádí kroky vedoucí k zachování biodiverzity. V této oblasti například tvoří biokoridory, na pasekách nefrézují pařezy a také prosvětlují okolní porosty. „To jasoni dymnivkovému a dalším motýlům svědčí. Tento pozitivní trend v loni a zatím i letos také podpořil dostatek srážek. Je zajímavé, že zatímco v roce 2020 byly tyto kroky entomology vítány a hodnoceny pozitivně, nyní je tomu naopak. Navíc skutečný letošní stav jasoňů bude možné zjišťovat nejdříve v červnu. Tato opatření také významně snižují stavy zvěře, což lesu prospívá. Jinak v oblasti došlo i na kontrolu hospodaření ze strany Agentury ochrany přírody a krajina. Ta nezjistila pochybení,“ podotkla Jouklová.
Kvůli důsledkům hospodaření lesníků více než před rokem zástupci entomologické společnosti podali podnět na Českou inspekci životního prostředí. „Nicneříkající odpověď přišla měsíce po zákonné lhůtě, od té doby nereagují. Snažili jsme se kontaktovat ředitele, upozorňovali jsme Ministerstvo životního prostředí, psali ministrovi. Marně,“ poznamenal Král.
Odborníci věří, že motivace policie dohnat k odpovědnosti pachatele úbytku mnoha tisíc jasoňů bude vysoká. „Policisté stíhají amatérské entomology kvůli několika chráněným motýlům ve sbírce,“ řekl David Sommer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Pokud chceme chránit hmyz, musíme chránit především místa, kde žije. To se u nás zatím příliš nedaří,“ dodal.
Motýlů v přírodě celkově ubývá. Na vině je podle vědců z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství brněnské Mendelovy univerzity především automobilová doprava a průmysl.
Úbytek druhů označují za závažný problém, který v posledních desetiletích narůstá, a současně signalizuje negativní změny v prostředí. Za nejvíce postižené označili odborníci rozsáhlejší městské a průmyslové aglomerace, které následuje intenzivně využívaná zemědělská krajina.
Situace se výrazně zhoršuje
Podle Zdeňka Laštůvky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně také záleží na tom, jak velké území hodnotíme, protože s rostoucí plochou je úbytek menší. „Například na území Brna činí úbytek nejcitlivějších denních druhů asi osmnáct procent, všichni motýli jako celek vykazují úbytek asi pět procent. Na území celého Jihomoravského kraje vymizelo za posledních sto let asi čtrnáct procent denních a asi tři procenta všech motýlů, a v celém Česku představuje úbytek druhů denních motýlů asi deset procent. Celkově asi dvě procenta," vyčíslil Laštůvka s tím, že v rámci střední Evropy je úbytek na druhové úrovni prozatím prakticky nulový.
Vědci registrují pozvolný úbytek už od počátku dvacátého století, od sedmdesátých let se situace s každým desetiletím výrazně zhoršuje. Přesné hodnocení často znesnadňuje nedostatek srovnatelných dat z minulosti.
Jak vědci upozorňují, výrazně horší je situace na úrovni počtů jedinců. Některé dříve běžné druhy se staly vzácnými, nebo dokonce přežívají na hranici kritických minimálních počtů. Na poklesu jedinců se podepisují například teplé zimy, ale také velmi teplé a suché letní periody nebo delší období deštivého počasí, jak tomu bylo koncem jara a počátkem léta roku 2020.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
