Na pomoc migrujícím obojživelníkům spěchají ochránci přírody. Ne všude se jim ale daří postavit do cesty zábrany, aby jejich mise neskončila pod koly aut. „Každé jaro se snažíme ochránit žáby a čolky, kteří na jaře táhnou k vodním plochám, kde se mohou spářit a naklást vajíčka. Pokud jejich cesty křižují silnice, mnoho jich zahyne pod koly projíždějících aut,“ uvedl Martin Třešňák z Českého svazu ochránců přírody.
Nohu z plynu by měli sundat řidiči projíždějící úseky na severu kraje na Blanensku v oblasti Moravského Krasu, ale třeba také na Znojemsku. Právě v těchto lokalitách přechází obojživelníci silnice nejčastěji. Ale i v samotném Brně.

Až stovky ropuch se například snaží dostat přes frekventovanou hlavní komunikaci v Koželužské ulici ve Znojmě směřující k zahrádkářské kolonii na Kraví Hoře v blízkosti řeky Dyje. V okrese si oblíbily třeba i Břežany, Božice, Lukov či Bojanovice.
Na Brněnsku si oblíbily asfaltovou silnici okolo rybníků v Mariánském údolí, nebo stometrový úsek kolem Žebětínského rybníka z osady Nový Dvůr do městské zástavby Bystrce pod hradem Veveří u autobusové zastávky nad tokem Veverka, také chodník a cestu k hradu.
Na Blanensku už skupina dobrovolníků vyrobila zábrany kolem rušné silnice v Josefovském údolí. Ochrání obojživelníky před koly aut. Skokany a ropuchy od zábran vybírají dobrovolníci a v kbelících je přenášejí k vodě. „Je to nejvýznamnější místo z pohledu migrace žab a jejich rozmnožování v celém Moravském krasu. Dřív tu byly na silnici po jarních deštích a následném tahu na silnici hotová žabí jatka. Teď je tah kvůli suchu a stále ještě chladným nocím a ránům oproti předchozím několika letům zpožděný. Čekáme ho ale každým dnem,“ poznamenal zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása.

V letošním roce se s pomocí Nadačního fondu Veolia a společnosti Billa podařilo ochráncům zabezpečit cesty obojživelníků v osmnácti lokalitách. Zbytek je na opatrnosti řidičů.
Práce dobrovolníků se protahuje někdy až na dva měsíce. „V letošním roce jsme instalovaly zábrany o celkové délce téměř devět kilometrů na osmnácti úsecích. Letos se do programu zapojili například i skauti z organizace Kaprálův mlýn z Ochozu u Brna. Sbírají i informace o průběhu tahu, počtu odchycených obojživelníků, případně i jejich pohlaví, které jsou pak cenné pro další plánování ochranářských aktivit,“ ocenil Petr Stýblo ze svazu ochránců přírody.
V ochraně pomáhají aktivistům také Lesy České republiky a ministerstvo životního prostředí. Mapu cest migrujících obojživelníků najdou zájemci na portálu www.csop.cz.