Například podle hodonínské opoziční zastupitelky Terézie Mlýnkové Iškové ze Svobodných je důvodem nízký zájem žen o politiku. Mlýnková Išková byla přitom ještě minulý týden celorepubliková místopředsedkyně strany. „Zájem není valný. Že nejsou ve vedoucích pozicích, není dané tím, že by je chlapi vytlačovali. Ženy mají naopak velkou výhodu v tom, že jich je málo a jsou tím pádem mnohem viditelnější,“ řekla mladá politička. Ani ona ale neprahne po vyšší funkci. Soustředit se hodlá na komunální politiku v Hodoníně.

Politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček se mimo jiné domnívá, že obecně hraje roli ještě jiný vliv: konzervativnější příhraniční prostředí. „Je tam částečně tradičnější model uvažování a fungování rodiny. Ochota žen dělat politickou kariéru je pak menší,“ vysvětlil politolog. Podle něj platí, že čím vyšší politika, tím méně žen.

V okresních výborech stran už ženy zastoupení mají. Mnohé jsou také starostky měst či obcí. „Možnosti mají stejné, ale chápu, že jejich situace je složitější vzhledem k rodinám. Je to jako mít dvě zaměstnání,“ poznamenal šéf sociálních demokratů na Břeclavsku Jiří Petrů. Podobně hovořil také předseda lidovců na Hodonínsku Antonín Tesařík.

Na Znojemsku je místopředsedkyně lidovců Jana Konradová z Moravského Krumlova. Ambice dostat se výš měla dřív. Nyní s rodinou chce být nápomocná. „Kdyby ale přišla příležitost, případné funkce se nezříkám. Mám zázemí, se kterým to lze na této úrovni skloubit,“ reagovala Konrádová.

Že je možné porazit muže v přímém politickém souboji, dokázala naposledy třeba Anna Hubáčková z Ratíškovic na Hodonínsku. Ve volbách do senátu ji voliči upřednostnili před matadorem ČSSD Zdeňkem Škromachem. Nová poslankyně za Břeclavsko je zase Jana Krutáková z Moravské Nové Vsi.