Například v Hustopečích na Břeclavsku začal spolek, ve kterém jsou i opoziční občanští demokraté, vydávat tištěnou konkurenci oficiálního městského zpravodaje. Jedním z důvodů je, jak zní z řad opozice, zamlčování důležitých témat ve městě. „Iniciativa nevzešla od politiků, ale od obyvatel a podnikatelů. Informace, které radnice publikovala, byly přinejmenším jednostranné nebo se o některých tématech vůbec nemluvilo,“ uvedl člen spolku a opoziční zastupitel Jiří Kadrnka.

Jako příklad uvedl velkou průmyslovou zástavbu ve směru na Starovice, do které město podle něj už dalo miliony korun.
Kadrnkovi vadí, že v periodiku města jsou různá omezení. „Všechno, co pošlu, považují za kritické věci, takže na to vedení radnice napíše reakci. Já už na to podle pravidel znovu nemůžu reagovat,“ svěřil se Kadrnka.

Počet publikovaných názorů opoziceZnojmo 1 – 2 ročně
Břeclav 3 – 4 ročně
Hodonín 7 ročně


Podobnou zkušenost má také znojemský opoziční zastupitel Jiří Kacetl. „Radnice naše texty nedává na třetí či pátou stranu, ale posouvá je kamsi dozadu na devátou či jedenáctou stranu. Navíc k tomu vždy připojuje dobře připravenou argumentaci,“ popsal situaci ve Znojmě Kacetl.

Ani v Hodoníně nemají opoziční zastupitelé dobré zkušenosti s publikováním textů v radniční tiskovině. „Navrhovala jsem proto nedávno na zastupitelstvu, aby finanční a kontrolní výbor zkontroloval Hodonínské listy z pohledu obsahu a hospodaření listů. Můj návrh bohužel neprošel. Budu to zkoušet znovu,“ uvedla opoziční zastupitelka Terézia Mlýnková Išková. Podle svých slov navíc pokaždé bojuje, aby se její příspěvky do radničních listů dostaly.

Podle zastupitelky praxe nefunguje dobře. „Není to nikdy tak, že bych poslala text a ten by radnice automaticky zveřejnila. Vedení města vždy poukazuje na pravidla, která schválila rada města. Myslím si však, že zákon má přednost,“ dodala Mlýnková Išková s tím, že nakonec se jí přece jen podaří text do listů dostat.

Mluvčí jednotlivých měst přitom shodně tvrdí, že publikují všechny příspěvky opozičních zastupitelů. „Každý zveřejňujeme, nikoho jsme neodmítli,“ sdělil například mluvčí hodonínské radnice Josef Horníček. Loni ve zpravodaji vyšlo sedm příspěvků od dvou opozičních zastupitelů.

Výrazně méně názorů opozice najdou v radničních listech ve Znojmě. „Loni jsme otiskli jedno takové vyjádření, o rok dříve dvě. Čísla odpovídají počtu žádostí zastupitelů o zveřejnění jejich textů,“ přiblížila mluvčí znojemské radnice Petra Maršounová.

Tento fakt si uvědomuje znojemský zastupitel Kacetl. „Přiznám se, že poslední dobou nevyužíváme příliš možnosti publikovat ve Znojemských listech. Jeden z důvodů je ten, že kdykoli se o to pokusíme, článek čeká měsíc i dva a tím pádem obsah článku není aktuální a vyzní do ztracena,“ posteskl si zastupitel.

Přibližně jednu třetinu až polovinu strany radničního periodika využívají opoziční zastupitelé v Břeclavi. „Ročně otiskneme tři až čtyři takové texty. Nikoho neodmítáme,“ konstatoval mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek.

Poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek je přesvědčený, že radnice nejednají podle zákona. „Pokoušejí se jen minimalisticky naplňovat to, za co by byli přímočaře postihnutelní. Jenže svoboda projevu se nedá nalinkovat přesně. Norma, která věc řeší, je jen impulsem, kterým směrem by se mělo jít,“ přiblížil Kužílek.

Práci radnic při zveřejňování opozičních vyjádření přirovnal k práci policie, která případné trestné činy pouze eviduje, ale nevyšetřuje. „Je to jakoby policie jen říkala, že čeká na nějaké stopy. V každém procesu bychom mohli najít způsob, jak jej nedělat. To radnice zkouší a já bych je za to velmi silně kritizoval. Jinou otázkou však je vymahatelnost tiskového zákona,“ dodal Kužílek.