Oba nakonec spojila nejen spolupráce přímo na poli, ale také součinnost a společné zájmy v regionálním vedení Asociace soukromého zemědělství. Tam oba stojí před současnými výzvami i problémy, které jim chystá legislativa, dotační tituly i mocná konkurence doma v Česku i za hranicemi. Pociťují také to, že jsou obklopení velkými podniky z holdingu bývalého premiéra.

Přitom všem Anežka Chocholáčová i v důchodovém věku obhospodařuje hned osmdesát hektarů půdy. „Mám čtyři hektary vinic, dále pěstuji pšenici, ječmeny, kukuřici či slunečnici. Mám devět plodin, na které mám smlouvy s odběrateli,“ svěřuje se Chocholáčová, která je regionální předsedkyní Asociace soukromého zemědělství pro Hodonínsko.

Devatenáctý ročník turistické akce Zimní přírodou.
Výšlapy táhnou jako magnet. Do Vřesovic mířilo nejvíce lidí za poslední roky

Soukromě hospodaří už třicet let. „Máme snahu pokračovat. Myslím si, že hospodařím poměrně úspěšně. Mám dva zaměstnance, jednoho ve vinici a druhého v traktoru. Do hospodaření musí být chuť, zájem a při prvním neúspěchu neklopýtnout,“ říká zakladatelka regionální sdružení Asociace, která i po více než třech desetiletích čeká na dořešení svých restitučních nároků.

Nelíbí se jí ale nastavení dotací, které podle ní zvýhodňuje velké firmy. „Mají mnohem vyšší dotace na hektar než my, takže nás tak utiskují. Máme pak problémy s investicemi, tedy u pořízení strojů, nákupu osiv či při odbytu, takže pak pokulháváme za velkými podniky. Chybí u nás kontakty k tomu, aby naše české zemědělství bylo rovnocenné jak s velkými podniky, tak se zahraničím. Musíme se tak na velké stroje skládat nebo si pomáhat, například při službách, které jsou potřeba například o žních,“ přibližuje předsedkyně.

Je to tady. Mandloňový sad v Hustopečích se blíží ke svému nádhernému rozkvětu
Je to tady. Mandloňový sad v Hustopečích se blíží ke svému nádhernému rozkvětu

To Miloš Crhounek začínal v zemědělství hospodařit, jak se říká od nuly. Jako opravář zemědělských strojů a následně pracovník kyjovských technických služeb měl ale k oboru vždycky blízko. Možnosti pro soukromé hospodaření se mu otevřely také v devadesátých letech, a to v sousedním Kostelci. Po čtvrtstoletí předává opratě synovi, jelikož v dubnu odchází do důchodu. To ale neznamená, že by už skládal ruce do klína. Naopak. „Pohnojili jsme. Dnes jsme zaseli ječmen, a to tady pro místní, kteří jej chtějí pro králíky. Pak v dubnu zasejeme sóju,“ říká Crhounek.

Na bílkoviny bohatou luštěninu seje, jakmile je zem už trochu prohřátá. „I strategický plán nám nařizuje bílkovinné plodiny. Je to dobrá předplodina, která je o něco méně nákladná než řepka. Jde ale o teplomilnou rostlinu, která potřebuje hodně vody. Například předloni, kdy víc pršelo, tak měla sója jedenáct pater, ale loni byla jen poloviční,“ nastiňuje kostelecký zemědělec, který zároveň s kolegy aktuálně řeší zvýšený výskyt hrabošů, přibíhajících z okolních neoraných ploch.

Stavební práce na aquaparku a v jeho okolí si vynutily uzavírku části ulice Mezivodí od prvního březnového pondělí.
Omezení a větší nápor v Kyjově. Kvůli aquaparku je na dva měsíce uzavřená ulice

Jak ho doplňuje syn, trápí je zejména současná nejistota. „Ceny kolem nás všude rostou, ale ceny komodit padají. Vstupy za minulý rok nám vyrostly, ale nevíme, za kolik se náš produkt prodá. Jsme tak odkázaní na vůli jiných. Nehledě na to, že nás ovlivňuje počasí,“ říká nástupce na rodinné zemědělské usedlosti.

Připomíná, že například pořizovací cena traktoru meziročně poskočila až o osm set tisíc korun. Také ceny hnojiv se oproti předloňskému roku zdvojnásobily až ztrojnásobily. „Jeden na druhého teď hází vinu za to, kdo může za vyšší ceny potravin. Nikdy to ale nebylo tak, že by si zemědělci určovali ceny komodit. Například ministerstvo má dost poradců a odborníků, kteří by mohli stanovit minimální cenu. Jenže nám říkají, že máme tržní hospodářství,“ upozorňuje Crhounek starší, který je členem rady Asociace soukromého zemědělství.

Protestní pochod za lidi pro vodu! Účastníci se postavili proti plánované těžbě štěrkopísku v blízkosti prameniště pitné vody.
Obava o vodu na Hodonínsku? Soud zrušil verdikt úřadu ohledně těžby štěrkopísku

Jako na další téma s kolegy narážejí na dovoz ukrajinské pšenice. „Přitom ani Poláci ji nechtějí a u nás kvůli ní klesá cena. Jestli to tak bude pokračovat až do žní, tak nás čekají prodělky,“ shoduje se spolu s dalšími místními zemědělci. Společně upozorňují na to, že oni i další čeští a moravští zemědělci musejí při pěstování dodržovat unijní pravidla, ale pro Ukrajinu v tomto ohledu stejná pravidla platit nemusí.

Jako další problém vidí nevyváženou dotační politiku uvnitř Unie. „Od vstupu nám dali dotace poloviční nebo ještě nižší s tím, že od určitého roku se narovnají. Doposud ale narovnané nejsou. Přesto dokážou naši zemědělci přežít. Ale jsou tu nerovné podmínky. Například Poláci mají rodinné farmy, takže sociální a zdravotní pojištění tak za ně platí stát. Navíc si vymohli dotace na drahá hnojiva,“ poukazuje na nerovnosti kostelecký zemědělec s tím, že podobný nepoměr je viditelný i u dotací na obhospodařovaný hektar, které jsou v České republice jen zhruba poloviční oproti Rakousku.