Roztřískaná okna, děravá střecha, posprejované zdi. Vevnitř i venku značné množství odpadků a rozbitých věcí. „Za mě je to obrovská škoda. Je to nádherné místo uprostřed přírody. Teď je z toho ale hodně strašidelný barák. Pamatuji si, jak léčebna ještě fungovala. Táta se zranil při práci na chatě a zašívali mu tam nohu. Občas v ruinách zaznamenám nějaký pohyb a hluk, jak tam někdo chodí. Popravdě nevím, co se s areálem teď bude dít, a kdo ho vlastní. Obnovit v něm léčebnu nebo vybudovat nějaký domov pro seniory by dávalo smysl,“ říká Deníku Michal Blatný z Brna, který tráví volný čas na nedaleké chatě.
Léčebna zavřela v roce 2011 a Jihomoravský kraj tak přišel o necelou stovku lůžek pro dlouhodobě nemocné. Rozsáhlý areál u řeky Svitavy stojí na pozemcích Mendelovy univerzity v Brně a už je z něj ruina. Před dvěma lety se zchátralou léčebnu podařilo státu vydražit až ve třetím kole elektronické aukce za 10,5 milionu korun. Novým majitelem se stala firma DGHPV z Brna. Společnost s ručením omezením byla založená podle informací z obchodního rejstříku krátce před zmíněnou dražbou. Podle jednatele firmy Romana Galeho se jedná o spojení architektů a investorů. Aktuální vyjádření a komentář k využití areálu od něj redakce zatím nemá.
Společnost po koupi areálu jednala se zástupci Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny a Mendelovy univerzity v Brně, pod kterou spadá. Podle nich se jednalo jen o jednu schůzku, kde se řešily lesní porosty na okraji areálu a příjezdová komunikace. „Zatím se nic nezměnilo. O dalším jednání v tuto chvíli nevím. Investor tehdy uvažoval o stavbě domu pro seniory,“ říká šéf ŠLP Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška.
Zajímají vás další díly unikátního seriálu Příběhy opuštěných budov? Klikněte na obrázek.Komplex budov se částečně nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace Malužín. Poblíž železnice a silnice mezi Adamovem a Bílovicemi nad Svitavou. V červnu 1930 byl slavnostně otevřený jako Masarykova studenská ozdravovna. Její vybudování stálo přibližně čtyři miliony.
„Myšlenka vybudování léčebny se přitom datuje už na začátek 20. století. Zabýval se jí spolek Studentská klinika, který vznikl v roce 1906. Tehdy však chyběl výrazný mecenáš, který by ji podpořil. Tomuto projektu byl nakloněn hrabě Hugo Mikuláš Leopold Salm. Po první světové válce a následné pozemkové reformě, však slib darování pozemku u Jedovnic pro výstavbu ozdravovny nemohl splnit,“ vrací se do minulosti amatérský badatel Lukáš Malý. Jeho koníčkem je historie Adamova a okolí.
Základy začali dělníci kopat v roce 1926. Studentská ozdravovna zde začala fungovat o čtyři roky později. „V září 1939 tam spolek Humanita pro zemi Moravskoslezskou zřídil plicní léčebnu, a to díky poloze v čistém údolí řeky Svitavy. Přijímali pouze muže od 16 do 60 let a měla kapacitu sto lůžek,“ dodává Malý.

Ústav prošel řadou reorganizací. Od července 1960 byl celý areál pod správou Okresního ústavu národního zdraví Brno-venkov. V roce 1961 dělníci zařízení přebudovali na ústav pro léčbu tuberkulózy a později i dalších respiračních nemocí. V roce 2001 se stal součástí Fakultní nemocnice Brno a začal fungovat jako léčebna dlouhodobě nemocných. Měla pětaosmdesát lůžek a za rok se v ní vystřídalo přes 400 nemocných. Smlouvy zaměstnancům skončily k 30. 6. 2011 a léčebna se uzavřela. Od té doby chátrá.
Natočte nebo vyfoťte nám svoje nejoblíbenější tajemné místo, opuštěnou budovu a připojte k ní svůj příběh. Třeba ve stylu: Vždy jsem se tam bál. Ale díky Deníku jsem sebral odvahu a podíval se tam… Vše nám pak pošlete přes naši aplikaci Čtenář reportér.
Lékaře a sestry převzala mateřská nemocnice, pacienty jiná zařízení nebo si je k sobě musely vzít rodiny. Nemocnice léčebnu zavřela, protože neměla peníze na nutné bezpečnostní úpravy. Čtyřpodlažní budova vyžadovala výměnu výtahů, vybudování protipožárních propustí, únikového schodiště a další úpravy, na které nemocnice neměla prostředky. Zájem o ni údajně nemělo město ani kraj. Postupně začala chátrat a ničili ji vandalové.
Ze současného stavu areálu je smutno například Janě Chladilové z nedalekého Adamova na Blanensku, která v léčebně pracovala jako zdravotní sestra šestadvacet let. V době jejího nástupu to ještě byla nemocnice plicních a respiračních onemocnění. Viděla tam umírat lidi s rakovinou plic. Na pozici vrchní sestry v zařízení zůstala až do jeho uzavření. „Vybavení jsme měli na úrovni klinik a byly za námi vidět výsledky. Navíc jsme podle mého fungovali jako tým, který táhl za jeden provaz. Bylo tam takové rodinné prostředí. Vybudovat ho ale nebylo jednoduché. Mrzí mě, že to vzalo takový konec. Vždy, když kolem zavřené léčebny jedu, okamžitě mi naskočí vzpomínky. Letos na podzim tam s bývalými zaměstnanci plánujeme výlet. Podívat se na místo, kde jsme strávili kus života,“ říká žena, která je již v důchodu.
LDN Bílovice nad Svitavou
Kde stojí: Komplex budov se částečně nachází v ochranném pásmu přírodní rezervace Malužín. Poblíž železnice a silnice mezi Adamovem na Blanensku a Bílovicemi nad Svitavou na Brněnsku
GPS lokace: 49.2756047N, 16.6688814E
Kdy a kým byla postavena: V červnu 1930 byla slavnostně otevřena jako Masarykova studenská ozdravovna. Její vybudování stálo přibližně čtyři miliony. V září 1939 tam spolek Humanita pro zemi Moravskoslezskou zřídil plicní léčebnu.
Kdy a jakou zažila největší slávu: V roce 1961 dělníci zařízení přebudovali na ústav pro léčbu tuberkulózy a později i dalších respiračních nemocí. V roce 2001 se stal součástí Fakultní nemocnice Brno a začal fungovat jako léčebna dlouhodobě nemocných. Měla pětaosmdesát lůžek a za rok se v ní vystřídalo přes 400 nemocných.
Odkdy a proč chátrá: Fakultní nemocnice Brno léčebnu zavřela v roce 2011. Údajně neměla peníze na nutné bezpečnostní úpravy. Čtyřpodlažní budova vyžadovala výměnu výtahů, vybudování protipožárních propustí, únikového schodiště a další úpravy.