Je půl čtvrté ráno. V bořetickém rodinném Vinařství Novák drnčí první budíky. Zaklapnout, otočit se na bok a spát dál, nebo aspoň o deset minut déle? To nelze. Burčák totiž nepočká. Sezona vinobraní neklepe, ale pomalu se pootevřenými dřevěnými vraty prodírá dovnitř. „Nezbývá nám, než vstávat takto brzy každý den. Musíme totiž burčák stočit tak, aby s ním auto už ve čtyři hodiny mohlo vyjet na cesty,“ vysvětluje vinař Michal Novák.
Kravihorské vinařství, o které se stará společně s bratry a otcem, totiž rozváží burčák do sto padesáti až dvou set vinoték po celé republice. Do konce tohoto týdne bude labužníky osvěžovat to z moštové rezistentní odrůdy Solaris. „Začali jsme sbírat před týdnem. Máme ji vysázenou hned ve třech vinicích. Ve dvouleté, pětileté a osmileté. Cukernatost jsme měli dnes i minulý týden dvacet stupňů normalizovaného moštoměru. To je velice slušné,“ pochvaluje si v pondělí dopoledne Novák.

Novákovi v Bořeticích obhospodařují na patnáct hektarů vinic s asi pětasedmdesáti tisíci hlavami révy vinné. Deset tisíc z toho tvoří právě odrůda Solaris. „Z jedné hlavy máme asi kilo až dvě kila hroznů. Při výlisnosti Solarisu až sedmdesát procent tak vznikne na čtrnáct tisíc litrů burčáku. Už za minulý týden jsme prodali na tři tisíce litrů. Počítáme s tím, že tento týden to bude asi šest až sedm tisíc,“ přibližuje vinař.
Zájem o burčák je podle něj i letos v tuzemsku obrovský. Cena za litr oproti loňsku nevzrostla, zůstává stejná. „Když si k nám někdo přijde posedět do vinařství, prodáváme litr za stovku. Samozřejmě do toho započítáváme i servis, džbán a skleničky. Když si lidé chtějí víno odnést domů, necháváme jim litr za devadesát korun,“ říká Novák.

Podotýká však, že ve vinotékách se cena za litr burčáku může lišit. Podle kraje a okresu třeba až o třicet korun. „Ve Frýdku-Místku lidé koupí burčák za osmdesát korun. V Plzni pak i za sto deset,“ zmiňují shodně majitelé vinařství, kteří se specializují především na burčák z modrých odrůd. Až do konce října tak u nich v Bořeticích lidé postupně ochutnají burčák z Modrého Portugalu, Svatovavřineckého, Zweigeltrebe, Frankovky a Rulandského modrého.
Burčák je nyní k dostání už i na jiných místech Břeclavska. Již čtvrtým dnem ho tradičně u Mlýnského rybníka naproti autokempu Apollo mezi Lednicí a Břeclaví prodává valtický vinař Miloslav Machuča. První odrůdou, z níž burčák lidem nejen zde, ale i ve Valticích či u novomlýnských nádrží nabízí, je Irsai Oliver.
„Letos máme s prodejem zpoždění asi o čtrnáct dní. Na vině bylo deštivé a chladné počasí z před pár týdnů. Snad to tedy zákazníci doženou,“ směje se sympatický starší muž.

Na parkoviště k Mlýnskému rybníku s sebou v dodávce denně přiváží na sto litrů burčáku. Zůstává tak dlouho, dokud ho nevyprodá. „Cena je stejná jako v loňském roce. Tedy osmdesát korun za litr,“ poznamenává Machuča.
Věří, že burčák z odrůdy Irsai Oliver, který měl při sběru cukernatost patnáct stupňů, bude prodávat ještě asi čtrnáct dní. „Později přijde na řadu Muškát moravský, Müller Thurgau, Veltlínské zelené a ryzlinky,“ vyjmenovává muž.
Jen co vystaví ceduli, roztáhne slunečník a připraví prázdné láhve k naplnění, zastavují u něj první ze zákazníků. Mezi nimi i Břeclavanka, která se Deníku představuje jako Kateřina. „Burčák mám moc ráda, jezdím si sem pravidelně každý rok. Vůbec nejvíc se těším pokaždé na ten první už v srpnu. Hezky sladký a voňavý,“ usmívá se černovláska.

S sebou si odváží nakonec rovné čtyři litry. „Říká se, že burčáku má člověk vypít tolik, kolik má v těle krve. No, někdy s tím problém opravdu nemám. Ale na tyhle čtyři litry budeme ve čtyřech, takže padne flaška hned. A to, co nevypijeme, případně hodíme do ledničky,“ pomrkává mladá Břeclavanka.
Podle vinařského zákona smějí vinaři prodávat burčák od prvního srpna. Takové označení však může mít jen mok z tuzemských hroznů. Burčák z dovozových hroznů pak musí být označený jako částečně zkvašený mošt, nikoli jako burčák.