Hlasivky potřebují tymiánový čaj s medem a doktora, říká foniatřička

Dana PopelářováZdroj: se svolením Dany PopelářovéCo dělat, když se ráno probudíte a místo hlasu z vás jde jen horký vzduch? Někdo si vykloktá vlažnou minerálkou, jiný polkne syrové vajíčko a další navštíví lékaře a nechá si poradit. A právě pro ty, kteří by volili poslední možnost, si do svého pravidelného rozhlasového pořadu Na pohovce JK pozval moderátor a herec Jožka Kubáník foniatričku Danu Popelářovou z Uherského Hradiště.

Paní doktorko, nejdřív nám prosím, řekněte – jak vlastně vypadá hlasivka a jak se tvoří hlas?
Hlasivka je párový svalový orgán, který je umístěný za chrupavkou štítnou a je poháněný energií vzduchu z plic. A velmi také záleží na inervaci hlasivek (zásobování nervovými vlákny – pozn. aut.), což je zabezpečeno uvolněným postavením zevních krčních svalů. Protože pokud jsou zevní krční svaly napjaté a máte křečovité držení hlavy nebo jste v předklonu, což je takový velký nešvar, nebo máte krk natažený nahoru, tak v tu chvíli se hlasivky natahují a strašně se namáhají.

Co se pak může stát?
Vznikají poruchy z přetížení hlasu, a ty končívají u nás na foniatrii. O hlas je dobré pečovat už odmalička. Je důležité, aby se takové ty ukřičené děti z peřinek uhlídaly ve školce a pak i ve škole, a tam tolik neřvaly. Je to hodně na rodičích a na pedagozích, aby to hlídali a při potížích šli si dětmi na vyšetření, aby se jimv krku pak nevytvořily uzlíky.

Kde takové uzlíky vznikají?
V přední třetině hlasivek, vypadá to jako špendlíková hlavička, kde je nahromaděná hmota, která se jen tak nerozplyne. A je to právě z přemáhání hlasu.

Operují se takové potíže?
Ne, děti se musí usměrnit rodiči, nebo lékařem……a umlčet. Rozhodně umlčet, ale to je to nejtěžší. (smích) Daří se to, pokud rodiče spolupracují a děti samozřejmě taky. Zakáže se jim mluvit, zakáže se jim sportování, při kterém by musely nasát studený vzduch, což bývá třeba při fotbale, při hokeji – kde je ta situace násobena ještě odpařováním ledu, kdy to dráždí hlasivky stejně, jako když někdo pracuje v prašném provozu.

Musí se maso před vařením mýt? Není to nejlepší nápad

Jaká je první pomoc, když nám přestane fungovat hlas?Doporučovala bych majoránkový nebo tymiánový čaj s medem, rozhodně ale nemluvit a dostavit se k doktorovi. My lékaři totiž do krku vidíme a tam zjistíme, jestli je na hlasivkách otok, nebo jestli je tam zánět, který jde už od mandlí, nebo něco, co dráždí sliznici.

Takže žádné syrové vajíčko?
Tak proti gustu žádný dišputát, ale pro mě by to nebylo. (smích)

Karel Gott si údajně měřil teplotu piva, aby nebylo moc studené a on nepřišel o hlas, Jitka Zelenková naopak tvrdí, že čím studenější pivo, tím pro hlasivky lepší. Jak to tedy je?
Ona je to otázka zkušeností. A někdo si dá i cigaretu, aby si ještě lépe odkašlal.Ale to bych tedy v žádném případě neradila. To ohřívání piva u Karla Gotta naprosto chápu, protože překrvené hlasivky a studené pivo, to je morda. To by o ten hlas přišel hned, ale on uměl s hlasem zacházeta věděl, jak se má o něj starat.Máte ještě další příběhy, které o hlase kolují a vás děsí?Někdo si třeba myslí, že když si dá štamprličku slivovice, tak že to v krku vypálí, ale není tomu tak. Dobré je hlasivky otužovat a nebalit krk třeba do šály, protože pak jsou hlasivky choulostivější k problémům. Takže otužovat, ale pozor! Nic moc ledového, žádné bublinkové nápoje…

Ještěže mě teď v rozhlase, paní doktorko, nevidíte, sundávám si šálu z krku…Já vím, jak chodíte zabalený.

Tak to bych měl chodit s holým krkem?
Dokud nemrzne, tak bych krček otužovala… (smích)

Někteří lidé mají nedomykavost hlasivek. Co to znamená a jak takový hlas zní?
Takový hlas zní přiškrceně a nečistě a je to z jeho přemáhání, tedy to, o čem jsem mluvila na začátku. Znovu opakuji, že rodiče a pedagogové by měli od malička hlídat, aby k tomu nedocházelo. Jakmile se to totiž zafixuje, tak hlasivky se k sobě nepřimknou, zůstane mezi nimi třeba půlcentimetrová štěrbina, a když to trvá delší dobu, tak hlas se už nikdy nespraví. Nedá se to operovat.

Pomoc z deprese? Pár kliků, pár minut. Online psychoterapie je revoluční změnou

Vy jste říkala, že hlas je sval. Dá se tedy posilovat, jako jiné svaly?Ano, je to tak. Herci a pěvci tohle všechno znají, jsou na to hlasová cvičení, jóga, dechová opora. Čím víc třeba nadechnete vzduchu, tím míň pak mají hlasivky práce s tvořením tónu. Když se někdo nadechne málo, tak aby se ozval znělý tón, musí na hlasivkách přidat, a to je špatně, to potom vede k hlasovým poruchám.

Čím je to dáno, že někteří zpěváci mají zlato v hrdle a zazpívají třeba tři oktávy a jiní mají rozsah pěti tónů?
Může to být i anatomií. Zkrátka jim bylo naděleno. Někteří mají tak dobré hlasivky, že ani po náročném výkonu nepotřebují jít k lékaři a hlasy jsou pořád krásné, zdravé.

Můžeme něčím ovlivnit barvu hlasu? Nebo ta už je daná? 
Můžeme ji ovlivnit cvičením a tím, kam se hlas posadí. Můžete najít hlasovou polohu, kde zní hlas zvukomalebně, ale pokud byste jej posadil o kousek výš, nebo naopak níž, zase bude hlas znít jinak, protože hlasivky se jinak napnou.

Vy jste už pomohla mnoha hercům, kteří najednou přišli o hlas a večer je čekalo představení v divadle. Čím jste je zachránila?
To je mi těch lidí vždycky strašně líto, protože většinou přijdou na poslední chvíli, a to já si říkám, co budu dělat, když chtějí večer zpívat, nebo hrát. Napřed se podívám do krku, jestli vůbec může na jeviště, jestli tam nemá zánět, nebo angínu, jestli tam zkrátka není patologický nález, většinou jsou tam otoky, nebo překrvené hlasivky. Pak udělám zástřik hlasivek, kdy do krku stříknu antibiotikum a látku, která omezuje jejich otok, a uvidíme, jestli to po několika hodinách zabere.

Vzpomínáte si na nějakou konkrétní situaci, kdy jste zachraňovala divadelní představení?
Jednou mě tedy polila hrůza. Když Slovácké divadlo slavilo padesát let, tak tady v Hradišti byla přehlídka divadel z celé republiky. Přijel taky Činoherní klub a odpoledne mi volali z divadla, že pan Nárožný má hlasovou indispozici a v Brně mu řekli, že má na hlasivkách uzlíky, jestli bych se na něj mohla podívat i já. Přijeli někdy okolo čtvrté hodiny a za tři hodiny mělo být představení, což bylo tedy šibeniční. Tak jsem se panu Nárožnému do krku podívala a uklidnila jej, že tam uzlíky nejsou, tak si oddechl, ale mluvit stejně nemohl.

A proč tedy?
Bylo to po prázdninové pauze, kdy neměl hlasovou zátěž, odpočíval. A najednou hlasivky dostaly zabrat a on potřeboval hrát. Nevěděla jsem, jestli to do večera dáme dohromady, měla jsem strach. Tak jsem mu krk vydesinfikovala, dala jsem mu zástřik, kalciovku s celaskonem… Pak jsem se ještě domluvili, že v šest přijedu do divadla a mrknu na něj ještě jednou, protože pořád nebylo rozhodnuto, jestli to představení odehraje.

Jak to nakonec dopadlo?
V šest jsem přijela, panu Nárožnému už bylo líp, myslím, že se uklidnil i psychicky, tak jsem mu dala další léčbu a v sedm hodin jsme to tedy riskli. Trnula jsem hrůzou. Když představení začalo, šel do toho lehounce a já jsem byla jsem ráda. Ale pak se nechal unést a pálil to naplno a já jsem jen zalézala do židle na balkóně a říkala jsem si: „Teď si utrhne hlasivku, teď si způsobí výron…“ O přestávce jsem se mu do krku podívala a bylo všechno víceméně v pořádku, ale nabídla jsem tajemnici divadla, aby mu pro jistotu připravili bílý střik s vodou, aby si mohl vždycky poodstoupit a napít se, protože to pomáhá, tak to velmi jásal. Nakonec všechno dobře dopadlo. 

autor: Josef Kubáník