Padesátiletá Eliška ze středních Čech letos v zimě zažila peklo. Zřejmě z peřin na horách totiž chytila svrab. Svědivé pupínky se jí vyjma hlavy dělaly takřka všude. „Po měsíci od nákazy až třetí lékař zjistil, že je to svrab,“ řekla Deníku. Následně se léčila dva týdny, přičemž svědění cítila i měsíce poté. Není zdaleka sama, koho nemoc potrápila.
V první polovně letošního roku lékaři v Česku zaznamenali bezmála 4900 případů svrabu. To je více než dvojnásobek než za stejné období loňského roku, kdy nemocí ochořelo téměř 2400 lidí.
Za celý předešlý rok počet nemocných mírně převyšoval pět tisíc. V předchozích deseti letech se počty případů za stejné období pohybovaly od necelých třinácti set do bezmála 2200. Nejméně svrabu bylo v covidových letech.
Odborníci situaci monitorují. „Nejvíce hlášených případů, 1117, jsme evidovali v březnu. Od té doby dochází k poklesu, nicméně v absolutních číslech situace stále převyšuje měsíční maxima hlášená v minulých letech,“ sdělila Deníku Kateřina Fabiánová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.
Jak poznat svrab?
• Na kůži jsou vždy dvě červenější kolečka, mezi nimi spojka (jakési malé činky).
• Mohou být na zápěstí, mezi prsty, na genitáliích, na dvorcích prsních bradavek, v oblasti pupku či pasu, na vnitřních plochách stehen či na kotnících. U dětí v kštici, v obličeji, na dlaních či ploskách nohou.
• Zejména v noci či po koupeli člověka svědí kůže.
Například v červnu bylo hlášeno 666 případů. Do půlky července jich ústav zatím evidoval přes stovku. „Zdá se, že situace se mírně stabilizuje,“ podotkla Fabiánová. I vzhledem k prázdninovým aktivitám a cestování ale podle ní nelze předvídat další vývoj.
Přežehlit prádlo
Kvůli nárůstu počtu případů svrabu experti vypracovali informační leták. Uvádí v něm kupříkladu to, že nemoc lze přenést pohlavním stykem, spaním pod jednou přikrývkou, nošením stejného oblečení či sdílením jednoho ručníku.
Pokud někdo zanese svrab do rodiny, je podle epidemiologa Romana Prymuly nutné přežehlit prádlo na šedesát stupňů Celsia nebo jej při takto vysokých teplotách vyprat. „Případně stačí dát prádlo infikovaného na čtyři dny do igelitového pytle,“ řekl Deníku.
Zákožka svrabová (parazitický roztoč, který svrab způsobuje – pozn. red.) totiž nedokáže mimo tělo člověka žít déle než tři dny. „Ten čtvrtý je dobré přidat pro jistotu,“ dodal Prymula.
Lékaři onemocnění léčí speciálními mastmi a krémy na předpis. Člověk se svrabem marodí v řádu týdnů.
Nemoc postihuje všechny věkové kategorie i národnosti. Daří se mu především tam, kde je pospolu větší množství lidí. Třeba ve školách, nemocnicích, ubytovnách či věznicích. Ve světě jím každý rok onemocní dvě stě až tři sta milionů lidí. Nejvíc v tropických oblastech s vysokou hustotou obyvatel. Roli hraje i chudoba a nedostatek hygieny.