Možná si říkáte si, že když před vámi nezůstane jediné políčko křížovky prázdné a v sudoku jste přeborníci, je zbytečné dělat něco víc. Ke svěžesti myšlení ale křížovky a sudoku nestačí. Nechte si poradit zkušenými lektorkami v kurzech trénování paměti.

„Je dobré vědět, že vašimi spojenci ve vybavování si různých údajů jsou dvě hemisféry v mozku. Každá je šikovnější jinak, levá je zaměřená na čísla a pravá na abstraktní obrazy. Obojí se dá při trénování mozku docela hezky využít přes takzvané asociace, dodáním atraktivních podnětů,“ uvádí Dana Steinová, trenérka paměti a zakladatelka České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging .

Jak si zapamatovat číslo?

Pro zapamatování si nějakého čísla, třeba telefonního, můžete vyzkoušet následující metodu. Rozdělte číslice třeba po třech a každé přidělte nějakou vzpomínku, asociaci s něčím, co vám připomínají, vymyslet si můžete, co chcete. Mohou to být data narození některého z vašich dětí nebo partnera, tvar nebo nějaký symbol. Zapojíte obě hemisféry a číslo se vám snáze vybaví.

Dobrou cestou, jak si zachovat duševní pohodu, je stanovit si pravidelný denní režim.
Boj se stresem z koronaviru: K duševní pohodě mohou pomoci i jednoduché věci

Dana Steinová vede on-line kurzy, v nichž pracuje hned s několika lidmi najednou. „Ze zkušenosti vím, že během trénování paměti máte vše ve vlastních rukou, bez ohledu na předchozí vzdělání nebo IQ. Uklízečka si může pamatovat stejně jako vědkyně,“ říká. „V běžném životě už mozek tolik nenamáháme. Dříve jsme si museli pamatovat více, dnes nám ulehčuje vyhledávání informací internet. Mozku tak dáváme signál, že si nemusí pamatovat.“ I proto nedoporučuje zlenivět, paměť bychom si měli neustále cvičit.

Když přijdou roky, paměť má přeplněný hardware. Lépe si vybavíme to, co proběhlo před desítkami let, než předevčírem. Najednou se začínáme bát, zda nepřichází demence nebo Alzheimer. Není ale třeba se stydět. Důležité je nerezignovat. „Cvičte mozek a uvidíte, jak se všechno brzy zlepší,“ doporučuje lektorka Eva Hrazděrová. Gymnastiku paměti považuje za jedinou výživu mozku, který potřebuje stále něco zpracovávat. „Jídlem vyživujeme tělo a svaly, ale abychom dokázali reagovat na svět, který se stále mění, k tomu je potřeba cvičení mozku.“

Vzhůru do kurzu

On-line kurzu se zúčastnila i pětašedesátiletá Zuzana z Ústí nad Labem. „Zaujala mě věta o soběstačnosti, kterou si díky trénování paměti můžeme udržet do pozdního věku. Než jsem se přihlásila, vypadlo mi občas slovo, nemohla jsem si vzpomenout na jméno herce, o kterém jsem chtěla mluvit. Už ve vedlejší místnosti jsem nevěděla, proč jsem tam šla,“ vzpomíná Zuzana. „Lektorka mě ale ubezpečila, že podobné zapomínání se běžně stává i mladším ročníkům.“

Otužování se stalo jednou z mála zábav, které lidem během pandemie zůstaly.
Česko zasáhl boom s otužováním: jak správně začít, jaké pozitivní účinky má

A jak trénování mozku na kurzu vypadá? Během lekcí se procvičuje orientace, logické myšlení, chápání v souvislostech, představivost, čtení, psaní nebo počítání, vše co potřebujeme v běžném životě. „Jak se věk dožití prodlužuje, demence a Alzheimer se u lidí vyskytují častěji, proto je dobré s gymnastikou mozku začít včas,“ upozorňuje Eva Hrazděrová. Jejím oblíbeným mottem je: Moudrý se stane hloupým, když na sobě nepracuje.

„U nás na hodině začínáme trénování paměti prezencí. Vykáme, ale oslovujeme se jménem. První hodinu máme před sebou cedulku, ale pak už si jména musíme pamatovat. I to se učíme,“ vysvětluje. „Studentek bývá většinou víc, osm až deset, zato muži chodí málo, když nějaký přijde, máme radost.“

Jana Polášková je vychovatelka sluchově postižených dětí a také chovatelka bíglů. Svou práci spojila se svým koníčkem a díky canisterapii pomáhá handicapovaným dětem.
Zvířata vám pomohou zlepšit zdravotní stav i motivovat ke cvičení

Studenti si nejdříve vypráví zážitky z uplynulých dnů. Lektorka všem doporučuje častá setkání, kterým však tato doba zrovna nepřeje. I delší telefonní hovory s přáteli či příbuznými jsou ale důležité. „Nejhorší je být zavřený doma a koukat z okna nebo na televizi. Nové vjemy a prožitky jsou pro mozek moc důležité,“ zdůrazňuje lektorka.

Na lekcích trénují studenti nejrůznější přesmyčky a skládání slov. Neznámá slovíčka si vzájemně vysvětlují, nacházejí protikladná slova, synonyma, homonyma, trénují přísloví, říkadla a pořekadla. Často také čtou nahlas. „Možná jste nahlas četli naposledy ve škole, ale doporučuji věnovat se tomu aspoň čtvrt hodiny denně. Pro mozek je to důležité,“ upozorňuje lektorka. Někdy přečte na hodině povídku a účastníci kurzu mají za úkol ji příště převyprávět. „Je zajímavé, jak do toho dá každý svůj subjektivní pohled, každé podání je jiné. Na tom je poznat, že i když něco společně prožijeme, nebudou naše vzpomínky stejné,“ uzavírá Eva Hrazděrová.