Jediné dnes dostupné očkování, které dokáže bránit vzniku nádoru, je vakcína proti HPV, tedy proti virům způsobujícím karcinom děložního hrdla. Má smysl, aby se žena nechala očkovat i ve zralém věku?
Vždy starším pacientkám říkám: pakliže víte, že už nikdy nebudete mít pohlavní styk nebo že váš současný jediný partner bude mít pohlavní styk jen s vámi, pak se nemusíte očkovat. Jinak ale vakcinace může být rozhodující věc, kterou pro sebe můžete udělat. I jeden pohlavní styk s novým partnerem může přinést infekci novým genotypem viru HPV, s nímž se žena dosud nesetkala, a ten jí může způsobit karcinom děložního hrdla. Jeden z častých mýtů říká, že očkování proti HPV infekce má význam pouze před zahájením sexuálního života. Je pravda, že účinek vakcinace je nejvyšší, pokud je podána dospívajícím dívkám, ale není pravda, že by u žen starších nebyl významný.
Pravda a mýty o vakcinaci proti HPV:
Nahradí očkování prohlídky u gynekologa?
Nedokážeme dnes úplně říci, že jste-li očkovaná, tak už nikdy na prohlídku chodit nemusíte. Efekt vakcíny je u dospívajících dívek více než 90 procent, ve vyšším věku pak znamená zhruba 50procentní snížení rizika vzniku nádoru děložního čípku. Stále tak zbývá určité malé riziko, pro které by žena na kontroly měla chodit. Platí to ale i naopak. Prohlídky nejsou alternativa k očkování. Kontroly nikdy nemohou být stoprocentně úspěšné, a navíc, když se najde přednádorový stav, znamená to vždy operaci a vyjmutí nemocné tkáně. Zatímco očkování brání infekci, a tím i vzniku přednádorového stavu. Prohlídky a očkování se doplňují.
Ze starších žen ale chodí každý rok na gynekologickou prevenci jen 30–35 procent.
Nechození ke gynekologovi chápu, je to přirozená věc, také nedodržuji všechna doporučení, jak bych měl. Když jsou ženy mladé, mají spoustu důvodů, proč gynekologa navštěvovat, potřebují antikoncepci, mají více partnerů, mají výtoky, jsou těhotné, nemohou otěhotnět a tak dále. Později porodí, ustálí si svůj sexuální život, u gynekologa byly už třicetkrát a mají pocit, že už je vše vyřešené a zbytečné k němu chodit dále. Bohužel k nám některé z nich přijdou ve stádiu onemocnění, které je složitě léčitelné nebo nevyléčitelné.
Takže přeci jen to není jen tak, vykašlat se na gynekologickou prevenci?
Když říkám, že nechození ke gynekologovi chápu, tak současně upozorňuji na rizika s tím spojená. Kdyby žena alespoň jednou za pět let na gynekologii zašla, což je rozhodně lepší než jednou za deset let, nechala si udělat HPV test, tak je to pro ni významné snížení rizika rakoviny děložního čípku.
A co rakovina prsu?
To už je něco jiného, na to nemusíte jít ke gynekologovi, na mamograf vás může poslat i váš praktický lékař. Mamografie je hrazena ze zdravotního pojištění od 45 let ve dvouletých intervalech.
Máte manželku a také dospělou dceru. Kdybyste pro ně měl vytvořit preventivní manuál, co by obsahoval?
Ze všech stran se na nás hrnou informace, co máme a nemáme dělat, a my jsme stejně schopni ovlivnit to, jestli nemoc přijde, jen do určité míry. Každý z nás má vlastní životní styl, a nezměníme ho jen proto, abychom snížili riziko vzniku rakoviny. Takže bych takový manuál hodně zjednodušil.
To zní rozumně. Takže jaké jsou jednoduché rady, jak nemít nádor?
První je dbát na zdravý životní styl. Je pravda, že i v této oblasti jednou slyšíme, že vajíčka jsou fajn, a podruhé že ne. Jednou nám říkají, že kafe je špatné na tlak, a pak zase, že to vůbec nevadí. Ale obecně každý tuší, že existuje něco jako zdravý životní styl. Že není dobré kouřit, že se máme hýbat, omezit stres, a když už ho máme, najít si cestu, jakým způsobem si odpočinout. Taky každý ví, že jsou nějaké potraviny, které jsou vyloženě nezdravé a že pestrá strava je dobrá.
A další rada?
To je pečlivé sledování příznaků, které mohou ukazovat na zdravotní potíže. Kdybychom měli vytvořit seznam, na co si dát pozor, bude velmi dlouhý. Zní to sice jako klišé, ale jediné, co má smysl doporučit, je: poslouchejte svůj organismus. Někdo je hypochondr a na každou drobnost reaguje. Jiný má tendenci všechny projevy ignorovat. Ale není špatné sledovat, co vám tělo říká, a když si nejste jistí, tak se poradit s lékařem. Většina dlouhodobých chronických nemocí se vyvíjí pomalu a má počáteční příznaky.
Můžete konkretizovat, jak naslouchat ženským orgánům?
Jeden ze základních znaků, že se děje v těle něco špatně, je nepravidelné krvácení. Záleží na období ženy – většina žen má ve fertilním období pravidelnou menstruaci, která pak kolem 50. roku vymizí. A řadu závažných gynekologických nemocí provází poruchy menstruačního cyklu.
Jak takové poruchy vypadají?
Typicky rakovina děložního hrdla se projeví tak, že žena v plodném věku má slabé špinění, které nepolevuje. Objevuje se také špinění po pohlavním styku. U ženy po padesátce se rakovina děložního čípku a rakovina dělohy projeví tak, že se objeví jakékoliv krvácení. To by ženu vždy mělo dovést ke gynekologovi. Ale může to být i krev v moči, krev ve stolici, bolest, kterou žena nikdy neměla a je zvláštní, nová.
close
info
Zdroj: Se svolením Davida Cibuly
zoom_in
Profesor Cibula vybudoval Onkogynekologické centrum ve Všeobecné fakultní nemonici, které vybudoval, má jako jediné v České republice Evropskou akreditaci jako centrum excelence pro pokročilou chirurgickou léčbu karcinomu vaječníku.
V gynekologii je vypracovaný systém pravidelných cílených vyšetření.
A to je třetí oblast prevence. Základem je několik preventivních programů, u nichž máme ověřeno, že fungují. A ty se nabízejí populaci a jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Díky nim mají ženy daleko nižší riziko, že nádor vznikne, nebo daleko větší šanci, že se odhalí včas v počátečním stádiu. Jedná se o tři vyšetření, zaměřená na prsa, děložní čípek a tlusté střevo – tedy mamografie, pravidelný stěr z děložního hrdla a vyšetření krve ve stolici, které může být nahrazeno kolonoskopií.
Hodně se v gynekologii mluví o genetickém testování.
Jedná se o testování mutace v jednom z BRCA genů – genetické poruchy, která způsobuje u žen až třicetkrát vyšší riziko rakoviny vaječníku, také ale desetinásobné riziko rakoviny prsu. Zvýšenou predispozici k nádorovým onemocněním, konkrétně třeba k rakovině tlustého střeva, způsobuje mutace rovněž u mužských nosičů. Jedná se o poruchu, kterou dle genetiků nese zhruba každý 750. Čech. Při současné velikosti české populace tak lze odhadnout, že se jedná o více než deset tisíc osob.
Kdo má na testování nárok?
Jsou to ženy, a také jejich mužští příbuzní, v jejichž rodinách se vykytuje větší kumulace gynekologických nádorů, případně i nádorů tlustého střeva. Nebo ženy, u kterých se vyskytla rakovina vaječníků nebo rakovina prsu v mladším věku.
Povíte mi příběh pacientky, která měla takové riziko?
Vzpomínám si na jednu bohužel smutnou kazuistiku pacientky. Byla to velmi vzdělaná dáma, univerzitní profesorka. Ta si sama všimla toho, že má v rodině onkologickou zátěž, protože její babička a také sestra její maminky, a ještě jedna příbuzná, měly gynekologické nádorové onemocnění. A tato paní profesorka k nám ve věku asi 55 let přišla s pokročilým ovariálním karcinomem. My jsme se jí ptali, jestli se nad tou její rodinnou diagnózou dosud nikdo nezamyslel. Řekla, že ona sama konzultovala svého praktika, a ten jí řekl, že když má zdravou maminku, tak že to je v pořádku, že se genetické riziko na ni nemohlo přenést, čímž ji uklidnil.
Zdravá matka v jinak nemocné rodině byla uklidněním?
Bohužel ne, lékař jí dal špatnou informaci. Když se u maminky nemoc neobjevila, mohlo to být jen tím, že měla štěstí a nádor se nevyvinul. Byla zdravou přenašečkou genetické mutace. Je možné, že kdyby na paní profesorku lékař dal a před pěti či deseti lety jí nechal udělat genetické testy, přišlo by se na to, že má žena genetickou zátěž. Ve 45 letech by si nechala odstranit vaječníky a vejcovody a téměř jistě by rakovinou vaječníku neonemocněla.
Když už moji předci nežijí, mám zkusit zavzpomínat. Pokud předky mám, mám s nimi probrat jejich nemoci?
Správně by toto měl s vámi udělat lékař, tedy praktik či gynekolog. Lékaři by se na rodinnou anamnézu měli ptát. Ale samozřejmě je to i na každém z nás, abychom s touto informací pracovali.
Nádory jsou skoro ve všech rodinách.
To máte pravdu, ale není rakovina jako rakovina. Pokud měl tatínek rakovinu plic, ale byl kuřák, nebo pracoval v dole, tak nejspíše nepůjde o genetickou příčinu. Jestli někdo pracoval celý život na slunci na poli a má rakovinu kůže, opět nepůjde o dědičnost. Ale když je v nějaké rodině opakovaná zátěž stejným nebo podobným typem nádoru, minimálně bychom to měli probrat se svým praktikem.
A ten mi poradí?
Měl by být schopen udělat základní rozvahu. Říci ano, tady měl předek rakovinu plic, jiný rakovinu kůže, ale to spolu vůbec nesouvisí. Anebo upozorní, že jiná kombinace nádorových diagnóz v rodině už vypadá podezřele, a pošle vás ke genetikovi. Ten je finální autoritou. Pečlivě odebere rodinnou anamnézu, spočítá vaše riziko a řekne, zda byste měla jít na genetické testy, či naopak, že se vy nemusíte testovat.
Vědět, že mám v sobě kód pro rakovinu, nemusí být příjemné.
Je pravda, že je to stigmatizace. Měl jsem pacientky, které měly zjištěnu mutaci BRCA v genech, a když se testování nabídlo jejich rodinným příslušníkům, tak testování odmítli, protože se pozitivního výsledku obávali.
Jak na genetické vyšetření na riziko rakovinu pohlížíte Vy?
I zde platí, že záleží na tom, co se vyšetřuje. Nechat si udělat test na riziko, proti němuž nemám žádné preventivní opatření, mi nepomůže. Ale vyšetření na mutace v genech BRCA má pro nositele velký význam.
Co se dá dělat?
Když jsem třicetiletá žena a budu vědět, že mám mutaci BRCA 1, tak mne to navede, jak postupovat dál. Pokud je to možné, budu se snažit mít děti do 35 let. Budu mít pečlivě sledovaná prsa a nestane se mi, že pět let nepůjdu na mamografii. A budu vážně přemýšlet o tom, že až porodím děti a bude mi 40 let, nechám si odstranit vaječníky a vejcovody a dramaticky mi to sníží riziko rakoviny.
A kdy testování rizika nádoru smysl moc nemá?
K tomu mám jinou kazuistiku (konkrétní případ - pozn. red.), rád jsem ji studentům přednášel. Jednalo se o ženu, která byla takzvaně VIP pacientkou gynekologa. Ten, aby pro ni udělal něco navíc, nechal jí vyšetřit sérii nádorových markerů z krve. A jeden z těch markerů vyšel vysoce pozitivní, tedy naznačoval, že někde v těle může probíhat zhoubné bujení.
Co s tou ženou bylo dál?
Následně jí lékař nechal udělat celou řadu vyšetření, včetně gastroskopie, kolonoskopie, gynekologického a dermatologického vyšetření. A protože nikde nic nenašli, nechal jí udělat PET vyšetření. To ukázalo nejasné ložisko v pánvi. Protože to bylo ve spojení s vysokými markery z krevního testu, tak ženu z diagnostických rozpaků poslali na laparoskopii. Při té ale nechtěně poranili střevo, což se ale zjistilo až po laparoskopii, když paní dostala velký zánět.
Ten příběh už teď zní dost hrozivě.
Pacientku museli operovat znovu, při operaci byl poraněn močovod a následoval velký zánět, který se dlouho léčil. Pacientka musela podstoupit ještě několik operací. Když jsem ji viděl já, měla střevní vývod a zavedené cévky do močovodu, měla velké bolesti kvůli srůstům a měla velmi špatnou kvalitu života. Během celé té doby se u ní žádné onkologické onemocnění nevyskytlo. A všechno to začalo zbytečným odběrem nádorových markerů.
Jaké z toho plyne poučení?
Platí, že by člověk měl podstoupit vyšetření, u nichž máme ověřené, že fungují. Stejně tak platí, že by se neměla dělat zbytečná vyšetření, u nichž nevíme, jak pak s výsledky naložit. A to ani ze známosti.
close
info
Zdroj: Se svolením pacientské organizace Veronica
zoom_in
Na důležitost prevence a časného záchytu gynekologických nádorů upozorní jízda World GO Day.
Vyrazte na jízdu World GO Day proti rakovině!
• Některým z gynekologických nádorů každý rok onemocní v ČR téměř 4000 žen. Na důležitost prevence a časného záchytu těchto nádorů upozorní jízda World GO Day. Koná se po celém světě a u nás její již pátý ročník odstartuje 20.září 2023 v 18:00 z pražského Albertova.
• Po nenáročné trase můžete jet na kole, koloběžce, nebo běžet spolu s lékaři, sestřičkami, pacientkami i známými osobnostmi. Cílem jsou Žluté lázně, kde vás čeká cvičení jógy a občerstvení. Na akci se můžete registrovat na stránkách goday.cz a získat tričko, čelenku nebo mašličku s křišťály Swarovski – vše ve fialové barvě symbolizující podporu ženám, které onemocněly.
• Nejste z Prahy? Nevadí! Vemte si na sebe ve stejný den něco fialového – třeba právě GO Day tričko, a vyrazte na jízdu, běh nebo procházku se svojí partou ve svém městě. Vyfoťte se spolu a sdílejte na sociálních sítích s hashtagem#FialovaJizda
