Pod světelným smogem si představíme pouliční lampy, veřejné osvětlení, ozářené budovy, billboardy a všude přítomné reklamy. Ani si neuvědomujeme, že velkou část světelného smogu si vytváříme sami doma, v práci, na cestách a dokonce i při sportu.

Přiznejme si, co je první věc, kterou uděláme ráno? Podíváme se na mobil. Máme v něm budík, hodiny, komunikaci. Čteme v něm zprávy a novinky. Podobně pokračujeme celý den. Někdo na mobilu doslova visí, jiný na něm tu a tam kontroluje hovory, zprávy, kolegy, děti, rodiče, přátele…

V práci mnoho z nás používá počítač, po návratu domů se aspoň na chvilku podíváme na televizi. A k tomu si všude svítíme. V práci, doma, v autě… Den končíme posledním pohledem na mobil, jeho vypnutím nebo nastavením budíku. Nadměrným a zbytečným svícením si narušujeme vlastní biorytmus. A to má negativní dopad na naše zdraví.

Až do příchodu umělého osvětlení bylo hlavním zdrojem osvětlení slunce a lidé trávili večery v (relativní) tmě. Nyní jsou ve velké části světa večery osvětlené a náš snadný přístup ke všem těm lumenům považujeme za samozřejmost. Náš mozek na světlo reaguje a vysílá tělu signály, jak má fungovat.

K večeru s úbytkem světla v těle přirozeně dochází k tvorbě melatoninu, tzv. hormonu spánku. Ten tělo uklidňuje a připravuje ke spaní. My si však klid nedopřáváme. I těsně před spaním, když ležíme v tmavé ložnici, kontrolujeme mobil nebo usínáme u televize. Spánek trpí.

Ještě horší je, že podle vědců z Harvardské university může tento životní styl přispívat ke vzniku rakoviny, cukrovky, srdečních chorob a obezity. Podle nich ne všechny barvy světla mají stejný účinek. Modré vlnové délky vysílají mobily, obrazovky, televize, počítače. Jsou prospěšné během denních hodin, protože zvyšují pozornost, reakční doby a náladu.

Naopak v noci jsou velmi rušivé. Přestože je modré světlo šetrné k životnímu prostředí, může ovlivnit váš spánek a potenciálně způsobit onemocnění. Harvardská studie vrhla ,trochu světla‘ na možnou souvislost s cukrovkou a možná i obezitou.

Vědci zařadili 10 lidí do plánu, který postupně posouval načasování jejich biorytmů. Zvýšila se jim hladina cukru v krvi, což je uvrhlo do prediabetického stavu, a hladina leptinu, hormonu, díky kterému se lidé po jídle cítí sytí, klesla.

Zatímco světlo jakéhokoli druhu může potlačit sekreci melatoninu, modré světlo v noci to dělá silněji. V rámci studie vědci z Harvardu provedli experiment porovnávající účinky 6,5 hodiny vystavení modrému světlu a zelenému světlu srovnatelné jasnosti. Modré světlo potlačovalo melatonin asi na dvakrát déle než zelené světlo.

Problémy jsou tedy hned dva. Světelný smog a modré světlo. S nadměrným svícením se můžeme naučit pracovat. Výrobci dnes nabízejí řadu řešení, mezi kterými hrají prim tzv. biologická světla. Ta reagují na lidský biorytmus a umí se nastavit do módu vyhovujícímu jednotlivci.

Modré světlo je trochu tvrdší oříšek. Na jednu stranu ho můžeme omezit. Na stranu druhou je škodlivější i v menších dávkách. Řešením jsou speciální brýle, které jsou určeny jako ochrana před modrým světlem. Jsou vhodné zvlášť pro ty, kdo tráví podstatnou část dne před obrazovkou počítače.

Benefit pro nové předplatitele: e-kniha o imunitě v PDF podobě (v případě koupě předplatného na 3 a 12 měsíců)

Autor: (pp)