Jednalo se původně o čtyři spoluvlastníky – otce a jeho tři dospělé děti. K těm se vztahovaly jako poslední údaje z pozemkové knihy z roku 1940. „Dům s pozemkem byl odevzdán jako dědictví po paní K. S. jejímu manželovi kartáčníkovi a třem dospělým dětem,“ uvedla už dříve za Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaela Tesařová.

Dům číslo 371 v Hodoníně na Národní třídě, kde žily oběti holocaustu.
Dům po obětech holocaustu? Vyrovnají účet za téměř třicet let

Spolu s Národním archivem a Federací židovských obcí zjistili, že všechny spoluvlastníky postupně deportovali do Terezína. Tam skonal otec rodiny. Jeho děti i jejich rodinní příslušníci podle zjištění úřadu zahynuli později v nacistických vyhlazovacích koncentračních táborech v Osvětimi, Lublinu a Zamośće.

Dům na Národní třídě ale neosiřel. To také loni zjistil státní úřad, když prováděl šetření nedostatečně identifikovaných vlastníků v evidenci katastru nemovitostí. Následně také hájil majetkové zájmy republiky. „Na základě zpracovaného znaleckého posudku na cenu obvyklého nájmu byla vypočtena ekvivalentní náhrada bezdůvodného obohacení, vzniklého na straně dvou uživatelů objektu, neboť smluvní vztah není platně upraven,“ sdělil v pátek mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka s tím, že úřad už oba vyzval, aby zaplatili.

Ilustrační foto.
Masopustní veselí si Stonařovští užijí na městečku