Rozhodovalo se o vině jejího bývalého druha Martina Nešpora, který podle obžaloby zavraždil jejich dvouměsíční dcerku. Řekla o něm, že měl dítě rád. Po návratu do domu, ve kterém se čin stal, ale trvala na tom, že je Nešpor vinen. Ještě před tím, než znala verdikt, si přála, aby byl spravedlivě potrestán.


Váš druh je dnes u soudu. Jak doufáte, že to dopadne?

Jak doufám, že to dopadne? Že dostane, co si zaslouží. Nevím, kolik to bude let, ale ať dostane, co si zaslouží.

Trváte na tom, že vaši dcerku zabil?

Já neříkám, že to bylo úmyslně, ale udělal to on. Nevím, proč to udělal. Nevím, co se tam stalo. Ale byl to on.

Vy jste v tu dobu spala?

Já jsem byla úplně někde jinde.

Nebyla jste doma?

Byla jsem doma, ale v úplně jiné místnosti než on a malá.

Jste s druhem ještě v kontaktu?

Jsem s ním v kontaktu, ale toto mu nemůžu odpustit. To se prostě nedá. Jezdím za ním, bavím se s ním, ale není to člověk, kterého bych měla mít ještě nějak moc ráda.

Plánujete, že budete mít v budoucnu třeba ještě nějaké další děti?

To se uvidí. Momentálně radši ne.