Kliknutím zvětšíteZ psího chovu rozvezli do útulků přes šedesát čivav a jorkšírů. Asi polovina byla štěňata. „Část psů byla ve špatném stavu. Se záněty očí, uší a poškozenými zuby. Osmdesátiletý chovatel skončil v nemocnici a o psy se neměl kdo starat. Zvířata nám vydali příbuzní, kteří nás kontaktovali,“ uvedla Eliška Vafková.
V Bukovince na Blanensku provozuje psí hospic. Právě v něm skončila většina psů z Podivína. Sedmnáct starších a osmnáct štěňat. Po několikatýdenní karanténě a léčbě budou připravení k adopci.
Chov psů v Podivíně
Členové spolků Dejte nám šanci a Zvíře v tísni rozvezli do útulků přes šedesát čivav a jorkšírů z registrovaného chovu v Podivíně na Břeclavsku. Část psů byla podle nich ve špatném stavu. Česká legislativa nezná pojem množírna. Neexistuje omezení počtu psů, které u nás může člověk chovat. Nejsou ani striktně dány podmínky, za jakých může chovat a prodávat psy. Správní řízení s chovateli, kteří poruší zákon na ochranu zvířat proti týrání, vedou obce s rozšířenou působností.
Podle zástupce mluvčího Státní veterinární správy Petra Majera úředníci uvedený chov kontrolovali jen jednou. Došetřovali původ štěňat exportovaných do Belgie. Porušování zákona nezjistili. Žádný podnět na týrání zvířat dosud neobdrželi. „O převozu psů jsme předem ani během něj nevěděli,“ řekl Majer.
V Podivíně se jednalo o registrovaný chov. „Psi tam žili v bídných podmínkách. Byla to však jedna z těch v uvozovkách lepších množíren. Státní veterinární správě stačí, když mají psi střechu nad hlavou a co žrát. Podobných chovů, a hlavně neregistrovaných, je u nás nepočítaně,“ poznamenala Vafková.
Zástupce mluvčího veteriny Majer upozornil, že česká legislativa nezná pojem množírna. „Neexistuje omezení počtu psů, které u nás může člověk chovat. Nejsou ani striktně dány podmínky, za jakých může chovat a prodávat psy. Vše se řídí posouzením podmínek chovu a stavu zvířat na místě v čase kontroly. Na chovu většího množství zvířat není nic nelegálního,“ poznamenal.
Podle Vafkové z psího hospicu se štěně čivavy dá na internetu pořídit bez průkazu původu za cenu kolem tří tisíc korun. S papíry i za deset tisíc. „Množírny jsou fabriky na psy. V jakých podmínkách tam zvířata žijí, nikoho nezajímá. Dokud budou lidé štěňata z pochybných velkochovů kupovat, pojede tento byznys dál,“ dodala.
V Bukovince skončili začátkem roku v zuboženém stavu také psi z množírny z Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku. Starší manželé v ní chovali více než dvě stě psů malých plemen. Někteří z nich živořili v klecích. U soudu dostali chovatelé za týrání zvířat podmínku a zákaz chovu psů na deset let. „Podobné případy jsme na jižní Moravě v poslední době nezaznamenali,“ řekl policejní mluvčí Bohumil Malášek.
Veterinář Boris Seman o týraných psech: Lidem už nedůvěřují
Týraní psi už nikdy nebudou úplně v pořádku. Tvrdí to brněnský veterinář Boris Seman. „Pokud je ale majitel nebil, dokážou se vrátit do normálního života,“ říká.
Jak se chová týraný pes?
Zanedbání péče, jako například jídlo jednou za dva dny nebo trávení času o samotě, se projevuje nedůvěrou k lidem. Fyzické týrání a bití může vést až k psychopatickému chování ze strany psa. Zvíře se bojí a útočí na člověka i přesto, že ho chce třeba jen pohladit.
Může se týraný pes stoprocentně uzdravit?
Závisí to na věku. Starší pes si hůř zvyká na nové zázemí. Roli hraje i to, jak dlouho a jakým způsobem byl týraný. V lehčích případech, jako třeba omezení prostoru, se dokáže uzdravit více. Stoprocentně ale spíš ne.
Mají o ně lidé zájem?
Setkal jsem se s mnoha případy, kdy si někteří vzali psa z útulku s tímto vědomím a chtěli mu dát správnou péči.
Musí lidé k týranému psovi přistupovat obezřetněji?
Člověk na něj musí opatrně, věnovat mu péči a snažit se, aby mu nic nechybělo. Pro psa je totiž náročnější vybudovat si důvěru v nového majitele.
Chovat psy vyžaduje péči, čas a zodpovědnost, říká žena
Kdo chce chovat psy, pořídí si fenku a zařídí pro ni krytí. Za čas se narodí štěňata, která koupí nový majitel. Tak jednoduché to zdaleka není, vysvětlila Radmila Volná z Brna, která třicet let chová knírače.
Cesta k chovatelství podle Volné začíná nákupem štěněte. „Nejprve jsem si koupila štěňátko. Následně musela fenka projít zdravotními testy, jít na výstavu a splnit další podmínky, aby dostala razítko potvrzující vhodnost k chovu,“ popsala.
Další krok je zápis do plemenné knihy a výběr psa vhodného ke krytí. „My máme dvě chovné feny. Některé stanice mají i samce. Ačkoliv by stačilo oddělit psa od hárající feny, já bych to neriskovala. Pes se totiž v přítomnosti fen vymyká kontrole,“ objasnila.
Po narození štěňat je podle Volné dvakrát prohlédne specialista na jejich chov. Následuje několikastupňový úřednický postup, na jehož konci získá majitel zvířat jejich rodokmen.
Zkušenosti s výběrem štěněte má Dana Rovenská. „Objeli jsme několik chovných stanic. Pak jsme vybrali pejska u paní, která zvířata chová pro radost,“ uvedla.
Rovenská má ale i špatné zkušenosti. „U jednoho majitele měla štěňata nafouklá břicha, protože je neodčervil. Od něj jsme si štěně nevzali, ale na problém jsem upozornila televizi a další chovatele,“ doplnila.
JAN CHARVÁT, KLÁRA VAŠÍČKOVÁ, TEREZA KOŠŤÁLOVÁ
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
