Nejvíce znásilnění policisté zaznamenali v Brně. „Od začátku roku jsme jich řešili dvanáct. Nejčastější oběti jsou ženy. Věk není rozhodující," poznamenala policejní mluvčí Andrea Straková.

Připomněla jednoho z nejnebezpečnějších násilníků z posledních měsíců, který ženy v Brně nejprve bodl nožem, pak okradl a znásilnil. Policisté ho dopadli na konci března poté, co napadl mladou ženu na Vinohradech. Vyhlédl si ji v baru. „Nabídl jí, že zavolá taxi. Venku ji bodl nožem a odtáhl mezi garáže, kde ji i přes odpor znásilnil," popsala případ mluvčí.

Zraněné dívky si o několik minut později všiml řidič autobusu a přivolal hlídku. „Přestože byla žena opilá, dokázala pachatele dobře popsat. Policisté ho chytili o několik hodin později," uvedl kriminalista Pavel Kříž.

Policisté i odborníci se shodují, že většina případů se do rukou kriminalistů vůbec nedostane. „Pro oběti jde o velmi intimní záležitost. Často se stydí samy před sebou. Neřeknou o tom ani svým blízkým, natož policii," vysvětlila psycholožka Eva Račáková, která se věnuje obětem trestných činů.

Ženy se navíc bojí, že jim nikdo neuvěří. „Často znásilnění vytěsní z paměti. Nedokáží si vybavit ani podobu pachatele, jejich výpověď pak působí nevěrohodně," připomněla.

Některé ženy si tak nepříjemný zážitek ze znásilnění v sobě nosí i několik let, než se o něj s někým podělí. „Nedávno jsem měla na starosti pacientku, která za mnou přišla až po dlouhých deseti letech od znásilnění," dodala brněnská psycholožka.

Její slova potvrdila také žena, která do občanského sdružení Bílý kruh bezpečí v Brně přišla dokonce po více než deseti letech. „Nenapadlo mě se poradit s odborníkem. Měla jsem pocit, že je to pouze můj problém a chyba," uvedla žena, která si nepřála uveřejnit své jméno.

Před znásilněním při stopování ji zachránila její intuice. „Když na mě vytáhl nůž, úplně cizím hlasem jsem se zeptala, jestli to nemůžeme udělat někde jinde. On mě vysadil a odjel. Já jsem se pak zhroutila," popsala žena.

Svěřila se pouze svým kamarádkám. Policii to nikdy neoznámila. „Není důležité, komu žena událost popíše, zásadní je, aby v tom nezůstala sama," prohlásil vedoucí brněnského Bílého kruhu bezpečí Vladimír Vedra.

Ani on své klientky k oznámení na policii pokaždé nenutí. „Snažíme se jim pomoci, aby se dokázaly s traumatizujícím zážitkem vyrovnat. Není vždy dobré, aby se k němu musely opět vracet na policii a poté po čase u soudu," dodal Vedra. Oznámení na policii radí pouze v případě, kdy pachatel může ublížit dalším ženám.

Znásilnění obětem často změní celý život. „Může to v nich vyvolat například fóbii z mužů. Pak se navždy bojí samy vyjít po setmění ven. Jedna z pacientek přestala po znásilnění dokonce kvůli psychickým problémům chodit," nastínila následky Račáková.