Středula o záležitosti hovořil v neděli v televizi Prima, konkrétní společnosti ale ani tam, ani dnes novinářům nesdělil. "Dohodli jsme se s ministryní práce a sociálních věcí (Janou Maláčovou - ČSSD), že budeme konkrétní firmy, kterých se to týká, nahlašovat prostřednictvím ministerstva práce Státnímu úřadu inspekce práce, aby docházelo i ke kontrolám," uvedl předák ČMKOS. Počet podobných podnětů podle něj narůstá.

Děje se tak i vůči pracovníkům ze zahraničí, řekl Středula. Požádal proto ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby byly informace dostupné i v jiných jazycích. "Aby zaměstnanci z jiných etnik informace měli, podle toho se zařídili a nenechali se manipulovat zaměstnavatelem," dodal Středula.

Nenechat se manipulovat

Premiér Andrej Babiš (ANO) poznamenal, že by byl pro to, aby dotčené firmy byly jmenovány v mediálním prostoru. Podle něj každý dobrý zaměstnavatel má udělat vše pro ochranu zdraví zaměstnanců.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák uvedl, že pokud má Středula podobné poznatky, je potřeba je jasně prokázat. Vyslovovat pouze možnost je podle něj nedůstojné vůči firmám i lidem.

Podle informací z minulého týdne mělo aplikace eRouška zaznamenávající kontakty s nakaženými covidem-19 aktivovanou 1,265 milionu lidí.

Babiš: Stát by mohl přispět firmám na testování zaměstnanců 

Stát by mohl případně přispět firmám na testování zaměstnanců kvůli covidu. Podílet by se mohl na úhradě antigenních testů, řekl také na tiskové konferenci premiér Babiš. Zhruba před týdnem tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) řekl, že podnik by hradil test a odběr by platila zdravotní pojišťovna.

Podle Babiše o podpoře testování ve firmách diskutovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). "Padl tam návrh, že by stát participoval asi půlkou nákladů. Pokud antigenní test stojí asi 150 korun včetně DPH, tak se bavíme o nějaké částce 70, 75 Kkč," uvedl premiér.

Podotkl, že některé firmy už zaměstnance testují. Zmínil automobilku Škoda Auto. Její zástupce je členem NERV. "Já osobně jsem pro, abychom firmy podpořili nějakou participací, aby měly motivaci od státu, ale prioritně se ony musí postarat o zaměstnance. Jsme připraveni o tom debatovat a hledat řešení a vlastně přispět i finančně," dodal Babiš.

Exministr Prymula minulé úterý řekl, že se o nastavení testování v podnicích jedná a výsledkem by měl být "kombinovaný model" - podnik by platil test a odběr a zpracování by hradila zdravotní pojišťovna. Ta by také testy nakoupila, oslovila by dodavatele.

Podle Hospodářské komory by antigenní testy mohly pomoci zachovat provoz klíčových podniků, ale i služeb či obchodu. Komora minulý týden uvedla, že pokud by se mělo testování zaměstnanců zavést, znamenalo by to pro firmy vysoké náklady, a to v době koronavirové krize. "Stát by tak měl spolu s případným povinným testováním přijít i se systémem alespoň částečných kompenzací ze strany státu a zdravotních pojišťoven," uvedla komora. O částečném proplácení testů jednala už v srpnu s tehdejším ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).

Výsledky u antigenních testů jsou zhruba do 15 minut, vyšetření je ale méně spolehlivé. Při výtěru z nosohltanu štětičkami při PCR testu se zjišťuje genetická informace viru v ribonukleové kyselině (RNA). Získání výsledků je náročnější a trvá výrazně déle, je také dražší. Testy jsou ale spolehlivější.