Předchozí
1 z 11
Další

Výstavba dálnice D35 z Janova do Opatovce, srpen 2023Výstavba dálnice D35 z Janova do Opatovce, srpen 2023Zdroj: se svolením ŘSD

Téměř vždy je někdo proti. Pak přijdou soudy, odvolání a na novou dopravní tepnu se prostě čeká a čeká. Lze se v takovém prostředí posunout kupředu? Podle Filipa Medelského z tiskového oddělení ministerstva dopravy ano.

„Respektujeme právo účasti veřejnosti i její věcné připomínky při plánování stavby. Naše investorské organizace se případnými výtkami operativně zabývají a pracují na nich už ve fázi projektové přípravy. V drtivé většině případů se problémy daří vyřešit,“ sdělil mluvčí.

Nalezení řešení ale někdy trvá i desítky let.

Prolistujte si, kde všude v Česku drhne vznik dálnic kvůli protestům → → →

Kde se dlouhodobě nedaří najít kompromis?

Otevření polské části dálnice D11, 29. září 2023Otevření polské části dálnice D11, 29. září 2023Zdroj: Deník/Jan Braun

D11 – Trutnov – hranice s Polskem

Na dostavbu chybějícího úseku dálnice D11 mezi Trutnovem a státní hranicí s Polskem čekají lidé v regionu už více než deset let. Ještě nedávno se zdálo, že se konečně dočkají a hustý provoz z přetížené rychlostní silnice I/16, která vede i zdejšími obcemi, se za pár let přesune právě na autostrádu. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už jen čekalo na to, až stavební povolení nabyde právní moci.

Čekat ale musí dál. Těsně před vypršením termínu totiž podala organizace Děti Země proti stavebnímu povolení rozklad. Co se konkrétně zástupcům organizace nelíbí, její předseda Miroslav Patrik nebyl schopen zpočátku říci. Stavební povolení údajně studovali teprve při podání rozkladu. Paradoxem je, že před vydáním územního rozhodnutí v roce 2019 Děti Země ke stavbě výtky neměly. „Po prostudování podmínek územního rozhodnutí a jeho podkladů jsme nezjistili žádné zásadní chyby či rozpory, takže nebyl žádný vážný důvod odvolání podávat, neboť zájmy ochrany přírody a životního prostředí jsou podle nás ošetřené dostatečně,“ napsal na webu Dětí Země Patrik.

Pro obyvatele Trutnova i dalších obcí je to obrovské zklamání. „Lidé roky čekají, kdy je dálnice osvobodí od tranzitní dopravy a otřesy jim přestanou ničit domy. Právě kvůli takovýmto hloupým excesům ztrácí významná část populace o témata spojená s ochranou přírody zájem,“ řekl Deníku starosta Trutnova Michal Rosa.

Předseda Dětí Země nakonec v zákonné lhůtě důvody rozkladu popsal. S kolegy požadují vytvoření ekologického deníku a zajištění odborného biologického dozoru. Stejně tak chtějí, aby se na novém úseku, a to nejpozději do dvou let od zahájení zkušebního provozu, měřila intenzita hluku.

V roce 2011 získal projekt na dostavbu 21 kilometrů dlouhého úseku kladné stanovisko EIA (posuzování vlivů záměrů na životní prostředí). O tři roky později byl schválen záměr projektu. V prosinci 2019 vydali územní rozhodnutí. Proti němu nejdříve přišla dvě odvolání, ty ale následně stáhli. Územní rozhodnutí je tak pravomocné od 25. ledna 2020 s dobou platnosti pět let. Stavební povolení vydalo ministerstvo dopravy 3. srpna 2023. Tříkilometrový hraniční úsek by měl být podle plánu zprovozněn v roce 2025. Zbylá část úseku podle původního harmonogramu do konce roku 2027.

Výstavba dálnice D35 mezi Litomyšlí a Svitavami, září 2023Výstavba dálnice D35 mezi Litomyšlí a Svitavami, září 2023Zdroj: se svolením ŘSD

D35 

Těsně před vypršením zákonného termínu podali zástupci Českého svazu ochránců přírody Šumperk rozklad proti stavebnímu povolení na části dálnice D35 – obchvat Litomyšle a na úsek mezi Opatovcem u Svitav a Starým Městem u Moravské Třebové. Ochránci přírody mají výhrady ke kácení dřevin, stejně tak podle nich nejsou přesně uvedené podmínky ministerstva životního prostředí. „Některé podmínky, které lze těžko definovat dokumentací ke stavbě, jsou buď citovány neúplně, nebo vynechány. Opravdu nepřicházíme s novými požadavky nebo zjištěními. Z našeho pohledu se jedná o procesní vady,“ upozornil předseda ČSOP Šumperk Bušina.

Podle Ředitelství silnic a dálnic šlo vše řešit jednodušeji. „Jsou to všechno věci, které bez problému bylo možné vyřídit během stavebního řízení. Jakkoliv je rozklad podepsán sdružením, ve skutečnosti jde o několik jednotlivců. Uvádějí snadno řešitelné banality, nemáme s tím žádný problém, umíme jim vyjít vstříc a máme vůli,“ sdělil Deníku mluvčí Jan Rýdl.

Podání rozkladu pozastavilo přípravy. Není to dobrá zpráva pro obyvatele Litomyšle. Na obchvat čekají řadu let. Zbaví je totiž enormní tranzitní dopravy. Navíc jednání o obchvatu nebyla ve městě vůbec jednoduchá. Proti výstavbě se totiž bouřili hlavně lidé z okolních osad. Až teprve v roce 2020 se podařilo najít kýžený kompromis.

Obchvat Litomyšle
Proces EIA byl završen v roce 2013 a rok později byl schválen záměr projektu. Podle harmonogramu ŘSD by měla být stavba zahájena v roce 2024. O tři roky později by měl být obchvat zprovozněn. Předpokládaná cena bez DPH je 4,21 miliardy korun.

Úsek Opatovec – Staré Město
Proces EIA byl dokončen v roce 2013. Územní rozhodnutí na stavbu téměř 17 kilometrů dlouhého úseku se podařilo získat v roce 2019. V červenci 2023 bylo vydáno stavební povolení, na něj ale byl podán rozklad ochránci přírody. Zahájení výstavby je naplánováno na rok 2025, skončit by mělo v roce 2029. Předpokládaná cena stavby včetně připojení na dálnici D35 činí 17,7 miliardy korun bez DPH.

Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil vyvlastnění motocentra bratrů Bratránkových u dálnice na obchvatu Tábora.Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil vyvlastnění motocentra bratrů Bratránkových u dálnice na obchvatu Tábora.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Dostavba dálnice D3 u Tábora

O rozšíření dálnice D3 u Tábora, respektive obchvatu města, se hovoří od roku 2004. Práce ovšem ani po téměř dvaceti letech nezačaly. A ještě nějakou dobu se zřejmě čekat bude. Jedná se přitom o úsek dlouhý čtyři sta metrů. Důvodem jsou spory kvůli pozemkům a především stavbách na nich. Ze silnice zde vede sjezd k zdejšímu motocentru, jež vlastní bratři Pavel a Petr Bratránkovi. Problém podle ŘSD vznikl v roce 1998, kdy stavební úřad v Táboře budovu prodejny motocyklů zkolaudoval ze stavby dočasné na trvalou přes dočasný příjezd z rychlostní silnice I/3.

I když se ŘSD podařilo vyvlastnit pozemky a patří tak podle rozsudku z loňského roku České republice, problém vyřešen stále není. Překážkou je zdejší čerpací stanice plynu, která stojí nyní na pozemcích státu. „V roce 1998 bylo možné, že si mohla žena postavit stavbu na mém pozemku. Do dnešního dne má jednoho jediného majitele. A tím je moje žena,“ sdělil spolumajitel motocentra Petr Bratránek České televizi. Jeho bratr pak stejnému médiu sdělil, že pokud se bude muset vystěhovat, zvažuje, že se obrátí na mezinárodní soud.

ŘSD počítá s tím, že se problém s čerpací stanicí podaří co nejdříve vyřešit a stavební práce na rozšíření by mohly začít v roce 2024.

Aby byl obchvat Tábora kompletní, chybí dostavět zhruba 400 metrů dlouhý dálniční úsek, pouze na pravé části obchvatu směrem do Tábora. Doprava je v tomto úseku svedena do jedno dálničního pruhu. Takováto situace je zde od roku 2013. Tehdy soud rozhodl, že musí být zachován sjezd. V roce 2019 požádali silničáři o vyvlastnění poté, co se nedokázali dohodnout s vlastníky. Ti věc považují za nezákonnou, po státu požadovali odškodné, jelikož jim dle jejich názoru zmařil investici.

Představení ekologických opatření v blízkosti staveniště budoucí části Pražského okruhu – úseku SOKP mezi Běchovicemi a D1 nedaleko Počernického rybníka.Představení ekologických opatření v blízkosti staveniště budoucí části Pražského okruhu – úseku SOKP mezi Běchovicemi a D1 nedaleko Počernického rybníka.Zdroj: Deník/Milan Holakovský

Velký obchvat D0 - Pražský okruh

Dostavbu Pražského okruhu považují vlády za jednu z klíčových priorit. Přesto se dostavba dálnice D0 neustále odkládá. Kdy budou moci řidiči objet pohodlně Prahu místo vyčkání v zácpách, není jasné. Poslední nový úsek byl otevřený v roce 2010. „Jedná se o dluh z předchozích let. Musíme ho co nejdříve splatit,“ připomněl několikrát ministr dopravy Martin Kupka. Důvodem odkladů výstavby jednotlivých úseků jsou majetkoprávní spory, ale také námitky občanských sdružení či ekologů.

Nejvíce skloňovaným a sledovaným úsekem je v současné době ten mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Jeho dokončením by se propojily dálnice ze severu a z východu. Tím by se ulevilo dopravě v centru a tranzitní doprava by mohla jezdit takzvanou jižní cestou. „Prakticky hned druhý den po získání právní moci územního rozhodnutí loni v červnu jsme začali rozesílat smlouvy vlastníkům pozemků. V rámci první vlny jsme vykoupili 75 procent z celkového počtu. Dnes, kdy dobíhá druhá vlna komunikace směrem k vlastníkům těchto pozemků, jsme již na 85 procentech,“ sdělil generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl.

Výstavba důležitého úseku byla několikrát odložena. Třeba v roce 2011 muselo ministerstvo pro místní rozvoj zrušit územní rozhodnutí právě na část dálnice D0 mezi D1 a Běchovicemi. Vyhovělo tak zhruba 180 námitkám převážně od obyvatel Běchovic a Dubče. Stěžovali si na to, že hlavní silniční tepna bude moc blízko lidských obydlí a bude je tak zatěžovat přílišným hlukem. O téměř devět let později došlo k dalšímu odsunu zahájení výstavby. Přišlo celkem 49 námitek proti dalšímu územnímu rozhodnutí. Lidé a spolky si stěžovali nejen na hluk, prašnost či omezení soukromí, ale také na údajnou podjatost tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba.

Pomyslné ledy se však pohnuly. V současné době ŘSD dokončilo průzkumy pod budoucí trasou okruhu mezi D1 a Běchovicemi. Zahájení výstavby předpokládají silničáři v roce 2024. Podle ministra dopravy Martina Kupky by pak měla být páteřní dálniční síť včetně Pražského okruhu hotová v roce 2033. Resort plánuje kvůli vysokým nákladům – odhadem 50 miliard korun – do výstavby zapojit soukromý sektor pomocí PPP projektů. Splnění termínu i se soukromými investory příliš šancí experti nedávají. „Ten čas je relativně krátký. Třeba severozápadní a severovýchodní část pražského okruhu, stejně jako třeba některé části dálnice D35, nejsou v takovém stupni připravenosti. Přál bych si, aby to ministrovi vyšlo, ale nevidím to příliš realisticky,“ podotkl dopravní inženýr a bývalý ministr dopravy Petr Moos.

Po dokončení má celkový vnější okruh kolem Prahy D0 měřit cirka 83 kilometrů. V současné době je v provozu zhruba polovina. Úsek o délce 12,6 km mezi D1 a Běchovicemi by se měl začít stavět v roce 2024 a jeho výstavba má trvat tři roky. Předpokládané náklady se odhadují na 11,8 miliardy korun bez DPH. Severní úsek se má začít stavět podle plánů později. V roce roce 2027 plánuje ŘSD zahájit výstavbu 13,6 km dlouhé části Březiněves – Satalice. O tři roky později má úsek sloužit šoférům. Předpokládaná cena se může vyšplhat až na 38,216 miliardy korun bez DPH v případě tunelové varianty trasy. Ve stejném termínu ŘSD předběžně plánuje výstavbu úseku Suchdol – Březiněves – Satalice (6,9 km za cirka 15,6 miliardy korun bez DPH) a úseku Suchdol – Ruzyně (8,3 km za 10,7 miliardy korun bez DPH). Severní úseky jsou zatím ve fázi před EIA – tedy posouzením vlivu na životní prostředí.

Na severním okraji Českých Budějovic ve středu začala stavba dálničního obchvatu města v úseku Úsilné – Hodějovice.Zahájení stavby dálničního obchvatu Českých Budějovic v úseku Úsilné – Hodějovice v roce 2019.Zdroj: Deník/ Radka Doležalová

Obchvat České Budějovice - severní spojka

Snížit dopravní zátěž v dnes přetížené Strakonické a Nádražní ulici v Českých Budějovicích má takzvaná severní spojka. Měla by propojit silnici I/20 od Písku se silnicí I/34 od Třeboně a dálnicí D3. Spolu s jižní části obchvatu, který bude součástí dálnice D3, si od toho silničáři slibují zklidnění dopravy ve městě.

Chybějící část – tedy severní spojka - se ale jen tak stavět nezačne. Krajský úřad Jihočeského kraje sice vydal stavební povolení na zhruba 2,5 km dlouhý úsek už koncem srpna, ovšem proti němu se odvolali majitelé rodinného domu vzdáleného stovky metrů od stavby. Jak informoval web zdopravy.cz, obávají se nadměrného hluku. Bude podle nich navíc zesilovat kvůli Nemanickému rybníku. Opírají se o data hlukové mapy z roku 2017. V té se uvádí stejná zátěž jako u nemovitostí stojících blíž ke stavbě. Nyní věc posuzuje ministerstvo dopravy.

Severní spojka Českých Budějovic má měřit asi 2,5 kilometru. V rámci stavby vzniknou nové mosty, mimo jiné jeden přes Vltavu, ale také protihlukové stěny. Stát má předběžně téměř dvě miliardy korun bez DPH. Silničáři počítají se zahájením stavby v roce 2024. Hotovo by mělo být o tři roky později.

Dálnice D52.Dálnice D52.Zdroj: Deník/Lenka Jebáčková

D52

Desítky let vyhlížejí řidiči rychlejší a především bezpečnější spojení z Brna do Vídně. Dostavba zhruba 23 kilometrů dlouhého úseku od Pohořelic k hranicím se neustále odkládá. Důvodem jsou námitky ekologů. Trnem v oku jim je především překlenutí dálnice přes vodní nádrž Nové Mlýny pomocí nových mostů. „Estakáda sice způsobuje menší zásah do objemu vody v nádrži a do území ptačí oblasti, nicméně vytvoří značnou migrační překážku pro ptáky a letouny, naruší krajinný ráz a harmonické měřítko v území s panoramatem Pálavy a Mikulova s jeho okolím, zvýší světelný smog a může mít vliv i na stav ovzduší a na hlukovou situaci," sdělil předseda ekologického spolku Děti Země Miroslav Patrik.

Kvůli sporům s ekology už ŘSD na začátku letošního roku sloučilo některé stavební úseky. Místo sedmi jsou nyní tři. „První je úsek mezi Pohořelicemi a Novými Mlýny, druhý přechod Novomlýnských nádrží a třetí úsek vede od nádrží po státní hranici. Celý záměr nyní prochází novým procesem EIA (posouzení vlivu na životní prostředí - pozn. red.),“ informovala mluvčí silničářů Lucie Trubelíková.

Kdy by se mohlo začít stavět, není vůbec jisté. Pokud se ŘSD podaří získat kladné posouzení EIA a stavební povolení a vše proběhne bez dalších námitek, připomínek a žalob ekologů či jiných spolků, mohla by výstavba v tom nejoptimističtějším případě začít v roce 2026.

Na dokončení dálnice D52 čekají řidiči od roku 1996. V ten rok byl zprovozněn 17 kilometrů dlouhý úsek mezi Rajhradem a Pohořelicemi, který je spojený čtyřproudou silnici v Brněnské ulici v Modřicích a Vídeňskou ulicí v Brně s dálnicí D1. Od té doby výstavba stojí. Naopak rakouská dálnice A5 do Vídně je už skoro kompletní. Úsek k hranicím byl otevřen začátkem srpna 2019 ve dvoupruhém profilu, z dostavbou dalších dvou pruhů čekají Rakušané na českou stranu. Kompletně je z plánované délky 57,5 kilometru dokončeno 48,5 kilometru.

Kde už se staví či brzo začne?

Na rozestavěný úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem se přijeli podívat v pondělí odpoledne ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel ŘSD Radek Mátl.Rozestavěný úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, červen 2023.Zdroj: Deník/Petra Poláková-Uvírová

Dostavba dálnice D1 Říkovice - Přerov

V polovině prosince roku 2022 oficiálně začala stavba posledního úseku dálnice D1 Přerov – Říkovice. Po jeho dokončení bude hlavní silniční tah Praha – Brno – Ostrava a hranice s Polskem, který se začal stavět v roce 1955, kompletní. O dostavění chybějícího úseku se jednalo a diskutovalo téměř sedmnáct let. „Bude to klíčová dopravní tepna České republiky. Stavbě věnujeme velikou pozornost, i protože se je technicky náročná – na deseti kilometrech čtrnáct mostních konstrukcí,“ sdělil ministr dopravy Martin Kupka.

Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla byla náročná i jednání o dostavbě. „Přípravy byly extrémně složité a řádí se  k těm vůbec nejkomplikovanějším v Česku,“ sdělil. Dodal, že na stavbě se už pracuje naplno. Dílčí problémy by neměly rok dokončení ohrozit.

Po zhruba desetikilometrovém úseku by se řidiči měli projet nejdříve v roce 2026 a Ředitelství silnic a dálnic vyjde na cirka 6,9 miliardy korun. Výstavba přitom není úplně bez překážek. Konkrétně koncem května zamítl Krajský soud v Ostravě žalobu tři lidí proti právní moci stavebního povolení na úsek Říkovice – Přerov. Stavbu ohrožují i jiné dílčí problémy.

Stavba dálnice D3 u Českých Budějovic od Úsilného k Roudnému. Stavba estakády nad Malší v roce 2022.Stavba dálnice D3 u Českých Budějovic od Úsilného k Roudnému. Stavba estakády nad Malší v roce 2022.Zdroj: Deník/Edwin Otta

Dálnice D3 – jihočeská část

Autostráda o délce 172 kilometrů, která v budoucnu spojí Prahu s Táborem, Českými Budějovicemi a Dolním Dvořištěm na hranicích s Rakouskem, se staví už téměř třicet let. Hotová je část od obce Nová Hospoda (Středočeský kraj) k Českým Budějovicím, tedy ani ne polovina. Zatímco další úseky od jihočeské metropole směrem k rakouským hranicím se staví, nebo se stavba připravuje, úseky ve Středočeském kraji váznou. Důvodem jsou spory o krajinu.

Nová část dálnice totiž nemá nahradit současnou rychlostní silnici I/3, ale povede jinou trasou - od Jesenice u Prahy kolem Jílového, Václavic a Voračovic k Nové Hospodě. Podle organizace Alternativa středočeské D3 se jedná o špatný projekt, který přinese nevratné poškození krajiny. Proti jeho výstavbě bojuje všemi možnými prostředky, ve věcech tak musí rozhodovat soudy. Organizace dále tvrdí, že je projekt předražený a zastaralý. „Ministerstvo dopravy nepředložilo důkazy o jasné ekonomické a dopravní výhodnosti této mimořádně vysoké investice. Při tom nikde a nikým není zaručeno vyřešení problémů na silnici I/3 v případě existence dálnice,“ napsal na stránkách organizace právní zástupce spolků a obcí Michal Bernard.

Podle ministerstva dopravy tomu tak není. „Problematika vhodnosti trasování se již v minulosti několikrát řešila, a to s opakovaným výsledkem: potvrzením západního koridoru. Umístění stavby v tomto vymezeném koridoru má svoji jednoznačnou dopravně-inženýrskou logiku. Studie ekonomické efektivnosti potvrdila přínosnost sledované západní varianty. Jedná se o celospolečenské přínosy a zisky,“ píše resort dopravy na svých webových stránkách.

Dálnice D3 mezi Prahou, Táborem a Českými Budějovicemi až k hranicím s Rakouskem se staví zhruba 30 let. Z celkové délky 172 kilometrů je v provozu lehce přes 70 kilometrů. V příštím roce by mělo dojít ke zprovoznění úseků Úsilné – Hodějovice, Hodějovice – Třebonín, Třebonín – Kaplice nádraží. Dálnice se prodlouží na jih o 28,4 kilometru. Další dva úseky (Kaplice nádraží – Nažidla, Nažidla – státní hranice) by měly být hotové v roce 2025. Na středočeskou část si budou muset řidiči počkat. ŘSD odhaduje výstavbu až někdy kolem roku 2030.

Stavba D49 z Hulína do Fryštáku pokračuje.Stavba D49 z Hulína do Fryštáku v listopadu 2022.Zdroj: se svolením ŘSD ČR

D49 – spojení se Slovenskem

Přes 20 let se povoluje dostavba dálnice D49. Má jednou spojit východní Moravu od Hulína na Kroměřížsku se Slovenskem (Lysé pod Makytou). Příčinou oddalování výstavby jsou námitky ekologů. Výstavbu tehdy označili za nedůležitou, která zbytečně naruší klid v přírodním parku Vizovické vrchy. „Přitom by v tomto úseku stačilo vybudovat jen obchvaty měst. Nechceme do krajiny pro rekreaci pustit kamiony,“ řekl v roce 2018 Českému rozhlasu předseda ekologického spolku Děti Země Miroslav Patrik.

I přes soustavné napadání stavebního povolení na úsek Hulín – Fryšták, se nakonec podařilo zahájit stavbu v roce 2021. Silničáři předpokládají dokončení 17,3 kilometru dlouhého úseku v roce 2024. Silničáři už připravují výstavbu navazujícího 11 kilometrů dlouhého úseku z Fryštáku do Lípy. ŘSD počítá s tím, že ani tento úsek se neobejde bez opakovaných námitek ekologů.

O výstavbě dálnice D49 se jedná od roku 2002. Dálnice bude dlouhá bezmála 59 kilometrů. Výstavba uleví od tranzitní dopravy, přínosem bude i pro Zlín, který získá lepší napojení na dálniční síť. Podle materiálů ŘSD by dálnice mohla být kompletní v roce 2034.

Stavební dělníci ve středu ráno začali bourat první z domů, který má ustoupit budoucímu obchvatu Břeclavi.Stavební dělníci začali bourat první z domů, který má ustoupit budoucímu obchvatu Břeclavi, 11. října 2023.Zdroj: Deník/Iva Haghofer

I/55 Obchvat Břeclavi

Na obchvat Břeclavi, který odkloní tranzitní dopravu z centra, čekají místní už čtyři desítky let. Důvodem byly spory mezi ekology a silničáři. Spolek Děti Země rozporoval trasu obchvatu, jelikož silnice by měla zasahovat přes evropsky chráněnou lokalitu Soutok – Podluží, která je součástí soustavy chráněných území Natura 2000. Děti Země chtěly, aby bylo vypracováno nové hodnocení dopadů na životní prostředí (EIA). V roce 2018 však Nejvyšší správní soud dal ve věci zapravdu ŘSD – příprava obchvatu začala dávno před vstupem České republiky do Evropské unie a s tím spojenými novými předpisy.

„Vzhledem k tomu, že naši zásadní námitku o absenci podrobného posouzení vlivů obchvatu na životní prostředí procesem EIA, v němž by se pečlivě vyhodnotily i vlivy na území NATURA 2000, již zamítl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z března 2018 a krajský soud pak zamítl i další související žalobní body, rozhodli jsme se v dalším soudním sporu nepokračovat. O rozsahu kompenzačních opatření totiž chceme s Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky raději jednat,“ vysvětlil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Vybudovat kompenzační opatření Nejvyšší správní soud silničářům nařídil. V současné době jsou již hotová. „Během kontroly v roce 2022 bylo za pří­tomnosti zástupců investora, krajského úřadu, Agentury ochrany přírody a krajiny, biologického dozoru, Lesů České republiky a Dětí Země konstatováno nabytí účinnosti kompenzačních zařízení. Bylo jich pětadvacet. Jednalo se například o vybudování lesních tůní, výsadbu a úpravu lesních a lučních porostů, výsadbu solitérních dřevin a alejí, ale i instalaci ptačích budek pro ptáky a hnízdních podložek pro čápy,“ popsala mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

Letos roce chce ŘSD stihnout podat žádost o stavební povolení. Otázkou je, zda se proti němu někdo odvolá. To by přípravy znovu oddálilo.

Obchvat má mít délku 8,6 kilometru. Podle předběžného harmonogramu ŘSD by stavební práce mohly začít v roce 2025. Zprovozněn má být do roku 2028. Předpokládané náklady by se měly vyšplhat na 2,4 miliardy korun.