„Jenže v březnu jsem onemocněl covidem a poté i syn. Měl jsem horší průběh, doma jsem strávil skoro dva měsíce. Když se mi udělalo lépe, hráli jsme i několikrát deskové hry, ale časem nás to omrzelo,“ vypráví Jiří Lev. Nakonec se s manželkou rozhodli, že zkusí herní konzoli. „To nás nadchlo. A přiznám se, že zatímco dříve by mne ani nenapadlo dělat večer něco jiného než se dívat na televizi, teď si s chutí zahraji fotbal nebo hokej,“ popisuje Jiří.  

 Evidentně není sám. Podle průzkumu ISFE, což je studie vztahující se plošně k obyvatelstvu EU,  až 51 procent tuzemské populace ve věku šest až čtyřiašedesát let tráví čas hraním PC her. Za příležitostného hráče se tak počítá vlastně každý druhý Čech. Hraní videoher (tzv. gaming) se přitom netýká jen herních konzolí či počítačů, ale i zařízení v podobě mobilních telefonů a jiných. I když stále platí, že nejsilnější skupinou hráčů jsou lidé do 34 let, zájem o videohry rapidně roste u hráčů v kategorii od 35 do 54 let. Podle statistik prodejců se za poslední čtyřmi měsíce dokonce zdvojnásobil.

 Potvrzuje to i Marek Magoń z G2A.COM, online tržiště pro hráče. „Český herní průmysl zažívá úspěchy i v době, kdy je většina tvůrčích odvětví v krizi. Může za to především kvalitní zázemí, které prospívá malým vývojářským firmám a start-upům. Nástup videoher v globálním měřítku pak umocňuje také rozvoj digitálních technologií, jako je virtuální nebo tzv. augmentovaná realita, síť 5G, nebo umělá inteligence,“ říká Marek Magoń.

 Zvýšenou poptávku po videohrách a zejména po herních zařízení zaznamenaly i obchody. Podle největších tuzemských e-shopů roste poptávka de facto od vypuknutí pandemie. Od začátku pandemie jsme pozorovali rostoucí zájem zákazníků o zboží, které je možné označit souhrnným názvem „zábava z domova“. Výrazné růsty prodejů v řádech desítek a stovek procent tak v loňském roce zaznamenaly nejen konzole a hry na ně, ale také herní počítače a notebooky, příslušenství, a to nejen to pro IT, ale také například herní židle, stoly a podobně,“popisuje Daniela Chovancová, mluvčí Alza.cz.

Její slova potvrzuje Tomáš Pilský, obchodní ředitel z konkurenčního CZC.cz. Obchod zaznamenal i vyšší poptávku po počítačových sestavách sestavených na míru.

„V minulém fiskálním roce meziročně rostly kategorie gaming i počítačů o 49  procent. Největší zájem byl o nové herní konzole, volanty nebo herní židle, které se staly nejrychleji rostoucím segmentem v rámci gamingu. Také poptávka po počítačích vzrostla v pandemickém roce o polovinu. Zákazníci kupovali hotové počítačové sestavy, ale také si nechávali montovat PC sestavy na přání. V porovnání s předchozím fiskálním rokem jsme jich smontovali o pětinu více, a to i přes kritický nedostatek komponent na trhu,“ říká Pilský.

Prodejci navíc připouštějí, že i když v období letních prázdnin bývá zájem o gaming utlumený, letos to zřejmě platit nebude. Důvodem je nedostatek zboží. „Prázdniny v gamingu obecně patří mezi slabší období. Vzhledem k dlouhodobé špatné dostupnosti komponent a herních konzolí však očekáváme, že letos vysoký zájem o tyto produkty ze strany zákazníků přetrvá i přes léto,“ říká Chovancová.

Český gaming na vzestupu 

Tomáš Pilský pak předpokládá růst i v dalších letech. „Český gaming a esport je na vzestupu, proto očekáváme růst nejen v tomto roce ale i v dalších letech bez ohledu na sezonu,“ odhaduje obchodní ředitel.

Češi rozhodně nepatří jen mezi konzumenty herních titulů, ale také se tu vyrábějí. Ve vývojových studiích je zaměstnáno necelých 1 800 zaměstnanců. Navíc tuzemská herní studia jako například Bohemia Interactive, CBE Software, Charles Games či SCS Software a další jsou těmi zahraničními vnímána jako silná konkurence. „Studia, která tu máme, dělají tituly konkurence schopné světové špičce. Česko je tak vnímáno jako rovnocenný konkurent ve světě,“ podotýká Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů.

 Z dlouhodobého hlediska se herním studiím v Česku daří. Trend růstu, který Deníku potvrdil i předseda asociace, pokračuje i v letošním roce. „Přesná čísla za loňský rok teprve budeme mít. Odvětví ale dlouhodobě roste dvouciferným procentem,“ prozrazuje Barák.

 Herní trh v Česku je čistě exportní záležitostí. Téměř 99 procent produkce míří do světa, zbylé jedno procento pak připadá na český trh. Ovšem není to způsobeno nezájmem českých hráčů ale velikostí trhu. Výjimkou byla situace u hry Kingdom Come. Ta urvala z tuzemského trhu tři procenta. Vše ale bylo provázeno masivní kampaní. „Je to vždy záležitost konkrétního titulu,“ dodává předseda asociace.