Komínek ČTK řekl, že vláda komunikaci nezvládla a nepoučila se z příkladů zemí, kde se covid-19 objevil dřív. "Za největší problém bych označil to, že kvůli neexistenci veřejného plánu opatření se zdálo, že žádný takový plán není. Opatření poté přicházela zdánlivě ad hoc," uvedl.

Spolu s nekoordinovanou komunikací vládních představitelů a působením tzv. dezinformačních webů to podle něj vytvářelo "nebezpečný mix", ve kterém bylo složité vládě věřit, že ví, co dělá. "To má samozřejmě závažné důsledky v ochotě občanů dodržovat opatření," dodal.

Podle Kopečka byla při jarní první vlně epidemie reakce vlády rychlá, společnost byla ze situace v šoku a obecně ochotná se podřídit drastickým omezením. "Na jaře měla vládní krizová komunikace také velké chyby a problémy, typu tvrzení premiéra (Andreje Babiše, ANO), že zdravotnického materiálu je dost," uvedl. Zásadní však podle něj bylo selhání krizové komunikace od léta. "Potkalo s vládní neschopností adekvátně reagovat na dynamiku pandemie a změnu společenské nálady," míní.

Kabinet podcenil druhou vlnu

Kabinet podle Kopečka podcenil druhou vlnu a nechtěl riskovat, že ztratí popularitu tím, že bude trvat na nepříjemných omezeních. "Komunikace ztratila soudržnost a stala se nedůvěryhodnou. Komunikace premiéra šla někdy přímo proti tomu, co říkal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nebo ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)," uvedl.

Za chybu považuje i to, že vláda neměla zájem a vůli oponovat viditelným hlasům zpochybňujícím rizika. "Výsledek je, že do druhé vlny šlo Česko s nekonzistentní vládní komunikací a společností, která už nebyla v šoku, ale mnohdy hodně vybuzená proti omezujícím opatřením," dodal.

Vojtěcha v čele resortu na podzim postupně vystřídali Roman Prymula a Jan Blatný (oba za ANO). Podle Komínka se největšího počtu chyb v komunikaci dopustili Vojtěch a Babiš, ale premiér je "z přešlapů vlády schopný vždy vybruslit a vinu přenést jinam". "Právě za Vojtěcha, který musel epidemii čelit nejdéle, se často stávalo, že různí ministři vypouštěli do médií chystané plány dříve, než byly oficiálně vyhlášeny, nebo si protiřečili. Evidentně neexistoval koordinátor komunikace," upozornil Komínek.

Situace se však podle něj příliš nezlepšila ani za Prymuly. "Navíc přispěl k podkopání důvěry občanů ve vládní opatření tím, že je sám nedodržoval," připomněl Komínek kauzu fotografií z návštěvy zavřené restaurace, kvůli které Prymula v čele ministerstva skončil.

Prymula se zkompromitoval

Podle Kopečka se Prymula obrovsky zkompromitoval. "Celá věc má v tuto chvíli i ten zásadní rozměr, že vládní koalice se už fakticky rozložila a vztahy mezi ANO a ČSSD se blíží bodu mrazu. Držet nějakou jednotnou vládní komunikační linii je v takových podmínkách skoro nemožné," dodal.

Výsledkem je podle Kopečka zmatenost vládní komunikace, vysoká míra improvizace a neustálé změny omezení. Vláda nejedná jako celek, ale jako nesourodý a vzájemně se někdy popírající sbor sólistů, doplnil. Blatného protiepidemický systém PES podle Komínka pomohl situaci jen částečně. "Protože se ukazuje, že například školy se budou řídit jinými pravidly, což dále snižuje vnímanou schopnost vlády čelit pandemii a vytvářet plány," uvedl.

Kopeček považuje za pozoruhodné, že přes rozvrat vládní komunikace se ANO daří udržet loajální jádro voličů. "Důvěra ve vládu zatím nespadla až na extrémně nízká čísla, jaká tu byla například na konci vládnutí Petra Nečase (ODS). Skalní voliče ANO zjevně stále dokáže přesvědčit Andrej Babiš, že je přes důsledky druhé vlny kompetentní při zvládání pandemie," uvedl. Může to podle něj být tím, že jsou tito voliči fixováni na komunikaci Babiše, nikoliv vlády. "Dále je hodně podstatné, že zavření části ekonomiky a důsledky z toho plynoucí se jich příliš nedotkly. Velká část jsou totiž senioři závislí na důchodu od státu, nikoliv na příjmech z podnikání nebo zaměstnání," dodal.