Vyteklá plechovka s nitroglycerinem kdysi pomohla Alfredu Nobelovi k vynálezu dynamitu, pár dní dovolené s návratem k plísni dovedla Alexandra Fleminga k objevení penicilinu. Mnoho vynálezů spatřilo svět prakticky náhodou. A k jedné podobné náhodě, která může změnit boj proti tuberkulóze, došlo na sklonku minulého století i v laboratořích královéhradecké Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.

Fakulta se tehdy měla zabývat novou sloučeninou pro citlivější fotografické emulze, ale nakonec z ní vzešel základ možného antituberkulotika, jehož patent nyní od hradeckých farmaceutů odkoupili Američané. „Možná si pamětníci vzpomenou, že v 80. letech minulého století začala hradecká Fotochema vyrábět černobílý film Variant, který měl proměnlivou citlivost a dalo se s ním fotit i za nepříznivých světelných podmínek,“ vzpomíná na počátek takřka čtyřicetileté anabáze vývoje antituberkulotika dlouholetý děkan Farmaceutické fakulty UK a současný hradecký primátor Alexandr Hrabálek.

Při zkoumání syntetických látek pro zcitlivovač černobílých fotografických emulzí však přišla výzva, se kterou nikdo nepočítal a časem možná změní boj proti infekčnímu onemocnění, kterým se ročně na světě nakazí 10 milionů lidí. U půl milionu z nich však organismus nereaguje na současnou léčbu.

„Měli jsme tu vynikajícího odborníka, profesora Karla Waissera, který se zabýval vztahy mezi strukturou a účinkem organických látek. Ten, když viděl strukturu syntetizovaného zcitlivovače, řekl: ‚Kluci, otestujte to, zda by to nemohlo být antituberkuloticky aktivní.‘ Tak jsme několik derivátů dali otestovat, aktivní byly málo, ale byly. A tak jsme se této výzvy chopili a začala ta dlouhá anabáze strukturálních obměn známých každému farmaceutickému chemikovi,“ vysvětluje profesor Hrabálek, jehož žezlo na vývoji substance vhodné pro lék později převzal současný proděkan fakulty Jaroslav Roh.

Výsledkem bádání, které často končilo ve slepé uličce, byly látky, které jsou proti tuberkulóze účinné a v budoucnu by mohly, třeba i jen jako strukturální základ, sloužit v účinnější léčbě tuberkulózy.

Uznání pro experty z Hradce

Výzkumu z Hradce Králové si všimli i v Americe a poté, co v roce 2018 nechala Farmaceutická fakulta látky na bázi takzvaných pětičetných dusíkatých heterocyklů, s jejímž vývojem začala v roce 1983, patentovat, tento rok od hradeckých farmaceutů patent Američané koupili. To považují oba vědci za velký úspěch a uznání hradeckým expertům, které čtyřicetiletý vývoj zavedl nesčetněkrát do slepé uličky.

„Antituberkulotiky na zmíněné bázi se na fakultě zabývámejiž od osmdesátých let minulého století. Nicméně takto účinné látky se nám podařilo objevit zhruba před deseti lety. Od té doby je stále rozvíjíme a vylepšujeme. A toto zlepšování neustane ani poté, co od nás patent koupili Američané“ uvedl Jaroslav Roh, který už ani nepočítá, kolik se za tu dobu vyhodilo zkumavek.

Jen za posledních deset let Jaroslav Roh napočítal 150 listů A4 popsaných látkami, jež se testovaly, ale sítem biologického hodnocení neprošly. „Museli jsme absolvovat stovky slepých uliček, abychom se dostali do fáze, ve které jsme dnes,“ uvedl proděkan s tím, že pokud se látky, které Farmaceutická fakulta UK „vyslala“ do světa, ujmou, prvního léku s hradeckou stopou by se pacienti mohli dočkat za deset až patnáct let. „Ale to je jen má skromná predikce, která vychází z toho, jak se podobné látky, v případě pozitivních výsledků hodnocení, dostávají od patentu k výrobě. U našich látek se totiž ukázaly některé problémy, které nyní budeme řešit, optimalizovat dále jejich strukturu a hledat další možnosti,“ připomněl Jaroslav Roh.

Avšak i na trnité cestě se naleznou odbočky, které vědce zavedou i na jiná území. A tak se to stalo i v případě „hradeckého“ antituberkulotika. „Díky našemu výzkumu jsme se dostali i do fáze studování v Americe vyvíjených antituberkulotik, které již druhým rokem zkoumáme ve specializované laboratoři v Těchoníně. Dlužno poznamenat, že i tzv. „in vivo“ testování potenciálních antituberkulotik v Těchoníně bylo umožněno díky grantovým prostředkům, které jsme získali právě na základě našich vědeckých výsledků v oblasti těchto potenciálních léčiv a nových nadějných struktur,“ uzavírá Roh.

Po stopách Holého
V Československu působili i v minulosti vynikající farmaceutičtí chemici. Jmenujme například doktora Miroslava Protivu, který pracoval ve  Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii VŠCHT v Praze a je podepsán pod celou řadou preparátů, které naši chemii proslavily po celém světě ( např. dithiaden či thiospasmin). V současnosti nejznámější česká stopa ve farmacii pochází od profesora Antonína Holého.

„I jeho léky na virová onemocnění typu HIV či hepatitidy jsou vyráběny v USA. Od toho jsme však zatím daleko, ale tím, že jsme prodali patent, tak jsme možná na slibném začátku cesty, která třeba jednou převede náš výzkum do praxe,“ uvedl Alexandr Hrabálek s dodatkem, že nyní nastává fáze, kdy čeká látky na základě hradeckého patentu další všestranné hodnocení: „ Nyní bude následovat několikaleté testování, zda to, co jsme v Hradci vymysleli, nejenže zabíjí původce tuberkulózy, ale nemá mimo jiné nežádoucí vedlejší účinky či neinteraguje s jinými léčivy.“