Volební potenciál, tedy zisk v případě podpory ode všech, kdo zvažují jejich volbu, má nejvyšší Petr Pavel - 33,5 procenta voličů, následuje Babiš s 31,5 procenta. Voleb by se podle březnového průzkumu účastnilo 68 procent respondentů, polovina voličů není rozhodnuta, komu by dali hlas.

Babiš ani Pavel, který byl předsedou Vojenského výboru NATO, zatím kandidaturu oficiálně neoznámili. Prezidentské volby se uskuteční příští rok v lednu, mandát prezidenta Miloše Zemana skončí v březnu 2023. „Vzhledem k vysokému počtu respondentů, kteří si zatím nejsou jisti podporou konkrétní osobnosti, se mohou preference jednotlivých kandidátů výrazně měnit," uvedl Median. Není proto podle něj zatím vhodné jednoznačně predikovat, která z osobností má šanci výrazně zasáhnout do boje o prezidentské křeslo.

Prezidentské volby ve Francii. Do druhého kola postoupili Emmanuel Macron a Marine Le Penová
Šok ve Francii. Proputinovští kandidáti dostali mnohem víc hlasů než Macron

Senátora Fischera by podle březnového volebního modelu volilo 7,5 procenta voličů. Nerudová, Středula a Janeček mají shodně podporu pěti procent, po nich následují senátoři Marek Hilšer a Miroslava Němcová. Zemanova předchůdce ve funkci Václava Klause by si za prezidenta znovu vybralo tři procenta voličů.

Andrej Babiš má podporu nejčastěji mezi voliči hnutí ANO a Petr Pavel mezi voliči koalice Pirátů a STAN. Voliči koalice SPOLU nejčastěji podporují Petra Pavla, Pavla Fischera a senátorku Miroslavu Němcovou.

Průzkum se konal od 1. března do 4. dubna, účastnilo se ho 1093 lidí ve věku 18 a více let.

Volební model agentury Median

Kandidát/možný kandidát

Podpora v procentech

Andrej Babiš

25,0

Petr Pavel

20,0

Pavel Fischer

7,5

Danuše Nerudová

5,0

Josef Středula

5,0

Karel Janeček

5,0

Marek Hilšer

4,0

Miroslava Němcová

3,5

Václav Klaus st.

3,0

Vladimír Dlouhý

2,5

Michael Kocáb

1,0

Jaromír Soukup

0,5

Někdo jiný

13,5

 

Zdroj: Median