Spuštění elektronických přihlášek na střední školy předcházelo značné očekávání. A dostavilo se velké zklamání, když systém nebyl v provozu ve čtvrtek 1. února, ale až v pátek večer. Jak jste to prožíval?
Mrzelo mě, že jsme to nestihli řádně a včas spustit. Do poslední chvíle jsem doufal, že to zvládneme. Proto se zástupci ministerstva školství dozvěděli až v šest hodin ráno, že se nám nepovedlo chybu odstranit. Snažili jsme se to s vývojáři opravit celou noc, vypadalo to na dvě tři hodiny práce, ale nebylo to o půlnoci ani ve tři ráno. Ve čtyři ráno jsem se proto rozhodl, že start odložíme a poslal jsem programátory po čtyřiadvaceti hodinách u monitorů spát, aby neudělali nějakou další chybu.

Systém teď běží bez jakékoli komplikace?
No jasně. Od doby, co jsme ho spustili, se žádný problém nevyskytl.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Nejúspěšnější školy u přijímaček? Podívejte se, které základky září právě ve vašem okolí:

Prvním velkým stresorem, který si naše společnost pro své dorůstající členy připravila, jsou přijímačky na střední školu.
Jaké má dítě šance u přijímaček? Toto je přehled nejúspěšnějších základek v ČR

Může se ovšem stát, že se některým rodičům nepodaří do DiPSy (digitální přihlašovací systém) přihlásit přes identitu občana kvůli přetížení systému. Co jim radíte?
Nezbývá jim nic jiného než počkat a zkusit to za patnáct minut, za hodinu nebo další den.

Konkrétně v sobotu jsme narazili na podobný problém, když jsme byli pod DDoS útokem (hackerský útok trval zhruba deset minut, což způsobilo zahlcení systému – pozn. red.). Řadě uživatelů sev tomto krátkém časovém úseku nepodařilo přihlásit, od té doby ale vše funguje. Čas od času se objevují případy, kdy se nezobrazí seznam dětí přihlášeného rodiče. Tam je také nejjednodušší zkusit to o pár minut později.

Netrpělivost se dá pochopit, jde o budoucnost zhruba 120 tisíc dětí a vždy je kolem toho spousta nervozity. Přesto platí, že času je dost. Mají rodiče jistotu, že i když přihlášku odešlou v úterý 20. února, bude to mít stejnou hodnotu, jako by to udělali 3. února?
Na termínu, kdy byla podána přihláška, opravdu vůbec nezáleží. Neodvíjí se od toho žádné rozhodovací kritérium. Víme od novinářů, že existuje pár škol, které vypsaly měřítko podle hesla „Kdo dřív přijde, ten dřív bere“, ale to je v rozporu se zákonem a nesmí být použito. Pokud na to uchazeči někde narazí, měli by si stěžovat u zřizovatele nebo u České školní inspekce v případě soukromých škol.

Jako ředitel Cermatu doporučujete využít uživatelsky pohodlnější elektronický systém než postaru vyplňovat papíry a složky pak osobně donést na jednotlivé školy?
Určitě. Celý systém je postaven tak jednoduše, jak to jen šlo. Je intuitivní a mnoho lidí nám napsalo, že je přehledný a není na tom co zkazit. Naopak nikdo se neozval, že tomu nerozumí nebo si s vyplněním a odesláním neví rady. Jistě je ale relevantní otázka, co se stane, když se přihláška někde ztratí.

To se může stát?
Stát se to nesmí, ale v IT je ošidné říkat, že se něco nikdy nepřihodí. Každopádně když podáte přihlášku, na e-mail vám přijde potvrzení o jejím přijetí v PDF souboru. V něm je seznam všech škol, na které se žák hlásí, osobní údaje uchazeče i rodiče. Toto PDF je zapečetěno kvalifikovanou pečetí Cermatu. Pokud by se stalo, že by se někdy přihláška ztratila, stačí, když rodič přijde na školu s tímto PDF dokumentem. Půjde o dostatečný důkaz, že přihláška byla řádně a včas podána. V takovém případě bude muset ředitel uchazeče zařadit do výběrového řízení, i kdyby bylo po 20. únoru. Rodiče se tedy vůbec nemusejí bát toho, že by se přihláška v systému ztratila.

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY: Úkoly a zadání, které připravila společnost SCIO, jsou součástí velkého seriálu Příjímačky s Deníkem:

Přijímací zkoušky z matematiky jsou noční můrou mnoha dětí. V přípravě mohou pomoci i příklady, které najdete v článku. Ilustrační snímek
Test k přijímačkám na střední školu: Vyzkoušejte si matematiku a český jazyk

Co byste uvedl jako další výhodu elektronické přihlášky před klasickou papírovou?
Ti, kteří použijí přihlášení přes identitu občana, dostanou pozvánku ke zkouškám elektronicky, takže nebudou muset chodit na poštu vyzvednout si doporučený dopis. Pokud nepřiložili k přihlášce všechny povinné přílohy, mohou je dodat později také přes systém DiPSy.

Když se ohlédnete pár měsíců zpátky, nedalo se vše vyladit tak, aby systém fungoval od začátku perfektně?
Po bitvě je každý generál a vždy se dá zpětně říct, že se něco dalo udělat lépe a dříve. Na druhou stranu se mohlo stát i něco horšího a nemuseli jsme začít vůbec. Standardní doba vývoje podobného systému včetně testování je rok až rok a půl. To, že jsme to stihli za tři měsíce, je něco, co nemá v Česku obdoby.

Proč jste to nezadali externí firmě, lépe řečeno, z jakého důvodu zkrachovalo výběrové řízení?
Snažil jsem se najít a nasmlouvat firmu, která nám systém udělá. Proto jsem loni v červenci vypsal veřejnou zakázku na výběr dodavatele. Bohužel to skončilo odvoláním neúspěšného uchazeče. Ovšem kdybych jeho nabídku nevyloučil, porušil bych zákon. On využil svého práva podat námitku a žádost o přezkum mých úkonů k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Otestujte své znalosti v aplikaci Aimos

Zdroj: Deník

Přijímačky s Deníkem: V aplikaci Aimos si každý může otestovat své znalosti a na základě výsledků se pak zaměřit na to, v čem má nedostatky. Aplikace také umožňuje vyhledat konkrétní základní školu a tu propojit s preferovanými středními školami. Po vyplnění vstupního testu bude uživateli vytvořen individuální vzdělávací plán, který bude přizpůsoben na doplnění znalostí potřebných k úspěšnému přijetí na vybranou střední školu. Aplikace je dostupná na adrese www.aimos.cz.

To byl zlom, kdy jste si řekl, že už byste to nestihli?
Námitka byla podána koncem září, v tu chvíli jsem začal počítat. Antimonopolní úřad měl na verdikt třicet dnů. Pokud by rozhodl, že jsem nepochybil, uchazeč by podal rozklad, na nějž má dva týdny. Nakonec by rozhodoval ředitel antimonopolního úřadu, a i kdyby mi dal za pravdu, už jsme někdy v půli prosince, kdy bych mohl vyhlásit vítěze veřejné soutěže a podepsat smlouvu s dodavatelem. Žádná firma by ale nepodepsala smlouvu na dodání systému v půli ledna pod sankcí milionových pokut. A to nemluvím o variantě, kdy by ÚOHS rozhodl, že jsem pochybil. Pak bychom se dostali na začátek a časově bychom na tom byli ještě hůř než v prvním případě. Proto jsem 2. října veřejnou zakázku zrušil a začal shánět vývojový tým.

Vzhledem k tomu, že v Česku snad neexistuje výběrové řízení, u nějž by se neúspěšný uchazeč neodvolal, nebylo rozumnější na to hned nasadit vlastní síly?
Kdybychom to udělali rovnou, v médiích by mi asi otloukali o hlavu, že jsem vůbec nevypsal zakázku. Stačí, že mi teď někteří připomínají, že jsem ji zrušil, ačkoliv to už nešlo provést jinak. Pro všechny strany by bývalo jednodušší, kdybychom na to dokázali najmout externí firmu.

ČEŠI V ČÍSLECH: V tom, jak úspěšný bude žák u zkoušek, hraje roli i to, na kterou základní školu chodil:

Přijímací zkoušky na Mikulášském gymnáziu v Plzni.
Jak jsou na tom žáci v ČR? Přijímací zkoušky zvládají nejlépe ti z větších měst

To se nepovedlo, takže logicky následuje otázka, zda nebylo lepší elektronické přijímačky o rok odložit?
Jistě, tak se postupovat dalo. Minulá vláda je připravovala několik let a nic neudělala. My jsme se do toho pustili.

Nemohli jste ani jinak, když zákonodárci přijali novou legislativu, kde se počítá s elektronickou variantou přihlášek a prioritizací škol. Museli jste to zvládnout.
Abychom byli féroví a neházeli na ně vinu, zákonodárci de facto čekali na to, co jim řeknu. Já jsem potvrdil svůj květnový slib ministru Mikuláši Bekovi, že elektronické přihlášky budou. V září jsem to zopakoval poslancům a oni na základě mého závazku nechali běžet proces přijetí novely zákona.

Kolik lidí nakonec na systému pracovalo?
Základní tým tvoří čtyři programátoři a zhruba pět lidí, kteří se starají o to, aby vše fungovalo, pak samozřejmě řada pracovníků Cermatu.

Jaký plat má váš programátor?
Programátoři mají smlouvy na tisíc korun za hodinu.

V soukromé sféře by tedy dostali klidně trojnásobek?
Tito programátoři standardně pracují na fakturu za 700 až 800 euro za den (zhruba 19 až 20 tisíc korun – pozn.red.).

Ředitel Cermatu Miroslav KrejčíŘeditel Cermatu Miroslav KrejčíZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Může pak ovšem vláda plánovat digitalizaci veřejné správy, když na to nemá dost lidí?
Nemyslím si, že proces digitalizace dokáže vláda ovlivnit jakýmsi plánem. Když má někdo vytvořit nějaký systém, je to primárně na subjektu, který ho vytváří. Od vlády nepotřebuje strategické rozhodování, mohla by ale změnit řadu legislativních omezení.

Až na to, že externisté jsou drazí a svoje IT specialisty stát nezaplatí. Ale to není otázka na vás. Takže zpět k elektronickým přihláškám. Proč je vlastně humbuk kolem něčeho, o čem se mluví už mnoho let?
Aktuálně celý příběh začal proto, aby se neopakovalo podávání zápisových lístkůa dvoutýdenní období nejistoty poloviny národa, kdy se dítě nedostalo ani na jednu školu.

To se teď díky preferenčnímu pořadí tří až pěti škol (tři přihlášky lze podat na střední klasické školy a další dvě na školy s talentovou zkouškou – pozn. red.) stát nemůže. Lidé se ale ptají, jak se přiřadí školy žákům, kteří dosáhnou na vlas shodného výsledku?
O pořadí musí vždy rozhodnout ředitel školy, který má pomocná rozřazovací kritéria. Díky nim pak určí, který žák je první, druhý a tak dále i v případě, že mají stejný počet bodů. Některé školy za takové měřítko považují třeba výsledek ve zkoušce z matematiky. Může tam být kritérium na základě prospěchu ze základní školy a podobně. V případě, že ani tato kritéria nepomohou rozhodnout o pořadí, musí ředitel losovat. Do systému se pak propisuje pořadí, které jednoznačně určí ředitel střední školy. Na stejném umístění nikdy nemůže být dvojice uchazečů.

DŮLEŽITÉ: Deník přichystal přehled o přijímacích zkouškách na střední školy pro rok 2024:

Letošní deváťáci netrpělivě vyhlížejí pololetní vysvědčení, které u mnohých rozhodne, na kterou střední školu si podají přihlášku. Jaké mají letos žáci možnosti? Čtěte v článku
Přijímačky 2024: Kolik se hlásí dětí, co si k nim vzít, jak podat přihlášku

Jednotná přijímací zkouška z matematiky, českého jazyka a literatury musí tvořit 60 procent hodnocení. Je to podle vás správné?
Ano.

Čili pohled jak ze základní, tak přijímací střední školy má oprávněně nižší váhu?
Ptejme se, co je správné rozhodovací kritérium. Na prvním místě vás napadne prospěch ze základní školy. To je ovšem v dnešní situaci nejvíce nespravedlivé kritérium, protože se na základních školách známkuje různě. Jedničkáři na jedné škole toho mohou umět mnohem méně než trojkaři na jiné.

Z tohoto důvodu je logické, že vysvědčení ze závěrečných ročníků ZŠ není povinnou součástí přijímacího řízení?
Jsem zastáncem toho, že by se nemělo zohledňovat vůbec. Z pohledu žáků je to nespravedlivé. Tento princip vyvíjí rodičovský tlak na učitele, aby dávali dětem samé jedničky bez ohledu na to, co umějí. Rozumím tomu, že se mají brát v úvahu olympiády a vědomostní soutěže a také práce dítěte na ZŠ, ale to není totéž jako známkování.

Co kdyby ho nahradilo hodnocení třídního učitele, matematikáře a češtináře, kteří žáka perfektně znají a vědí, zda má studijní předpoklady na ten či onen obor?
To by byla ještě horší varianta, protože o osudu dítěte by rozhodovala jedna či tři osoby. Pouze by to otevřelo dveře tomu, že movití rodiče by si zařídili dobrá doporučení pro jejich děti na úkor těch nemovitých.

PSALI JSME DŘÍVE: Přijímačky na střední školy se razantně změní. Žáci například dostanou možnost podat více přihlášek:

Přijímačky na střední školy se razantně změní. Jak? V článku se vše dozvíte.
Více přihlášek, jednodušší podání. Přijímačky na střední školy se razantně změní

A bylo by jim to co platné, pokud takové dítě nemá předpoklady ke studiu, bude se trápit a třeba po dvou letech na elitním gymnáziu stejně odejde jinam?
Trápit se bude, ale gympl dostuduje. V České republice nefunguje, že by se ze školy odcházelo pro neschopnost.

Jste si jistý, že jednotná přijímací zkouška skutečně odhalí, jak na tom dítě je, co se týká znalostí, ale také dovedností?
Naše testy z českého jazyka jsou z osmdesáti a více procent o porozumění textu. Nezkoumají, co se dítě naučilo, jak umí psát, jaké má znalosti českého pravopisu, byť já bych byl radši, kdyby tam gramatiky bylo víc. Matematika je kombinací porozumění textu a logiky. Ve výsledku naše testy úzce korelují s prověřováním studijních předpokladů pro školy se všeobecným vzděláním. Těžko si lze představit něco univerzálnějšího a lepšího, než máme nyní. Samozřejmě školy mají různé speciální požadavky, ale ty mohou řešit v rámci svých čtyřiceti procent hodnotících kritérií. Tento maximální limit ovšem využívají jen desítky škol v republice, většině stačí jednotná přijímací zkouška z Cermatu.

Při skládání přijímací zkoušky je striktně zakázáno používat matematicko-fyzikální tabulky, kalkulačky, slovníky, pravidla českého pravopisu. Není to poněkud zpozdilé, když se na vysokých školách ruší bakalářské práce, protože je za studenty píše umělá inteligence, a většina dětí vyhledává informace na Googlu?
Ale i v tom Googlu musejí umět číst a porozumět tomu, co čtou. Zároveň musí mít schopnost poznat pravdu od lži, a to bez znalostí nelze.

Kdo je Miroslav Krejčí:

Narodil se v roce 1979 a je absolventem Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického.

Od roku 2005 působil na Policejním prezidiu v odboru informatiky a provozu informačních technologií, kde se podílel na provozu centrálních informačních systémů. Následně pracoval na Ředitelství pro podporu výkonu služby Policejního prezidia, kde se zabýval veřejnými zakázkami v oblasti IT a realizací a řízením projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie.

Působil také jako projektový manažera v Nemocnici Na Homolce, kde měl zodpovědnost za vývoj vlastního nemocničního informačního systému.

Před jmenováním do funkce ředitele Cermat v roce 2022 spolupracoval s MŠMT, a to zejména v oblasti veřejných zakázek na ICT.