Poradna Deníku ke koronaviru: Zeptejte se a my vám seženeme odpověď

Deník se zde v "Poradně" bude za vás ptát na ministerstvech a dalších úřadech. Níže najdete odpovědi na první otázky, které nám od vás přišly. Moc za ně děkujeme. Pomáhají vám, ale i dalším čtenářům. S ohledem na ochranu osobních údajů jména tazatelů neuvádíme.

Co potřebuji k tomu, abych mohla pohlídat děti zaměstnaných žen v prodejnách, když školka zůstala zavřená? Budu to dělat zdarma, ale nechci, aby mě úřady potrestaly.

Pokud tuto službu nebudete nabízet veřejně, ale jen svým známým či kamarádkám, a nebudete z ní mít příjem, nemusíte se obávat. „Co se týče hlídání dětí, právní řád neupravuje neziskovou nepravidelnou péči (hlídání) o děti či sousedskou výpomoc,“ konstatuje Vladimír Dostálek z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). „Pokud se jedná o činnost neziskovou (ad hoc dané situaci), není nutné tuto situaci vykazovat. V každém případě nesou odpovědnost za svěřené dítě rodiče a poskytovatel služby či osoby pečující o děti,“ dodává.

Proč se neschválilo, aby rodiče mohli být na ošetřovné s dětmi staršími 10 let? Copak tak malé děti můžou být samy doma?

PŘEHLEDNĚ: Otázky a odpovědi ke koronaviru. Co se v Česku smí a co je zakázané

Odpověď ministerstva práce: Věková hranice je dlouhodobě dána zákonem. To znamená,, že se současná pravidla vyplácení ošetřovného řídí stejnými pravidly jako celé roky předtím. Hranice deseti let věku je u dětí, které mají oba rodiče, protože mohou péči o ně lépe zkoordinovat. U potomků samoživitelů a samoživitelek je hranice šestnáct let. V souvislosti se současným uzavřením škol kvůli nemoci Covid-19 se řešilo, že by se i u těch ostatních hranice zvýšila na patnáct let, ale ministři to zřejmě odmítli kvůli vysokým nákladům. Zda se tato hranice přece jen nezmění, se uvidí při projednání ve sněmovně.

Pokud jsou v malých  městech nebo obcích lidé nakažení virem, mohou obecní úřady těmto nemocným například zakázat vycházení nad rámec vládou vyhlášených opatření, nebo nemá žádné pravomoci?

Odpovídá Svaz měst a obcí ČR: Není přece podstatné, zda se osoba, u které dojde k pozitivnímu vyhodnocení testu na COVID – 19, nachází v malé obci, městě či velkoměstě, rizika jsou vždy stejná, jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění a karanténa je pak nezbytná.

A postup je pro všechny jednoznačně dán – občanům s pozitivním výsledkem na vysoce nakažlivé onemocnění COVID – 19 je nařízena karanténa, tedy nemohou se pohybovat mimo určené místo, které je odvozeno od místa, kde se zdržují – při horším průběhu ve zdravotnické zařízení, při mírnějším průběhu v domácím prostředí.

Důležité kontakty ke koronaviru

Obce nemají pravomoc, aby jednaly nad rámec zákonného zmocnění a zákon obcím nedává žádnou možnost v oblasti léčby nakažlivých onemocnění – zde hlavní úlohu hrají resort hygieny a zdravotnictví a krajská správa. Obce nemají ani právo na informaci, kdo konkrétně je na jejich území takto nakažen, nezapomínejme i zde na ochranu dle GDPR, lékařská tajemství atd.

Při tom všem je i třeba dát na pomyslnou misku vah ano a ne, zda by taková informace byla pro obec – z hlediska epidemiologie, zdravotnictví, hygieny atd. – vůbec přínosná. A rovněž tak i z lidského, společenského hlediska, mezilidských vztahů. Umíte si představit situaci, kdy by v obci byl označen jedinec, který se tímto onemocněním nakazil a následně by se obec dostala do situace například současného Uničova?

Vláda schválila povinné nošení roušek. Obchody budou od 10 do 12 jen pro seniory

A co by se v mezilidských vztazích odehrálo, kdyby došlo v obci k úmrtí v souvislosti s pandemií? Vždy je u všech opatření nutné zvažovat všechny proměnné, všechny faktory, všechny možné důsledky. A samozřejmě neopominutelný vliv emocí, které jsou v těchto situacích a ještě budou velice vypjaté. O vhodnosti poskytnutí takové informace nechť si udělá každý svůj názor – samozřejmě, obec by mohla i takovému jedinci pomoci, ale i se vystavit při nesprávném postupu nákaze a podobně.

Zdroj: Deník