Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Balíček neobsahuje zdanění tichého vína. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Pro schválení balíčku hlasovalo 108 poslanců. Ke koaličním poslancům se přidal i nezařazený poslanec Ivo Vondrák, který byl původně zvolen za hnutí ANO. Opozice hlasovala proti.

Zleva místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na jednání vlády.
Konsolidační balíček prošel: Co finální podoba obsahuje, co vše se pro lidi mění

Část peněz i úspor má přinést právě schválená novela, zbytek představují škrty v pravomoci vlády. Rozsáhlá změna desítek zákonů má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve označil tempo růstu zadlužování za hrozivé. Vláda už předložila poslancům návrh rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 252 miliard korun, což je proti letošnímu plánovanému výsledku o 43 miliard korun méně.

Jaké změny balíček zavádí

V případě zvýšení firemních daní vláda uvádí, že ve srovnání s ostatními státy EU patří tuzemská sazba spíše k těm nižším a zvýšením na 21 procent se přiblíží evropskému průměru. Ročně by mělo zvýšení podle důvodové zprávy přinést státu 22 miliard korun.

Daň z nemovitosti se zvýší v průměru na 1,8násobek a postupně poroste podle inflace. Celý výnos připadne obcím, zatímco původní vládní návrh předpokládal, že se obce budou o část výnosu dělit se státem. Koalice později od tohoto záměru ustoupila, celý výnos ponechala obcím. Obce místo toho přijdou o část peněz ze sdílených daní.

Názory na daň z nemovitosti se různí:

Vladislav Vilímec
Daň z nemovitých věcí zachovejme a výnos nechme obcím
Evžen Korec
Stát by měl zrušit daň z nemovitosti

V případě daně z přidané hodnoty budou do snížené sazby patřit hlavně potraviny, ale také tištěné noviny nebo třeba pohřební služby. Knihy budou zcela osvobozeny od DPH. Do vyšší sazby zamíří naproti tomu kadeřnické služby, točené pivo nebo přeprava a skládkování komunálního odpadu. Vláda uvádí, že u řady těchto položek, které byly dosud ve snížené sazbě třeba kvůli pandemii covidu, už důvod pro nižší sazbu pominul. Kohoutková voda bude ve snížené sazbě, ale nesmí být dochucena, jinak by spadala do vyšší sazby.

Některé položky budou v základní, tedy vyšší sazbě. Jde například o menstruační potřeby nebo o palivové dřevo a odvozené dřevěné palivo, stejně jako o kojeneckou vodu, dětské pleny nebo minerálky. Sněmovna na návrh koaličních poslanců schválila zákaz podpůrných akcí při prodeji tabákových výrobků. Jde hlavně o dárky nebo jiné výhody.

Schválený materiál také znovuzavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak že bude muset pečovat o dítě do tří let věku . V příštích třech letech se zvýší spotřební daň z lihu. V příštím roce vzroste o deset procent a v dalších dvou letech po pěti procentech. Návrh neobsahuje zdanění tichého vína. Není v něm ani zvýšení renty bývalého prezidenta, s nímž nesouhlasili vládní Piráti.

Sníží se maximální výše státní podpory stavebního spoření z 2000 na 1000 korun. Stavební spořitelny však budou moci nově radit klientům s tím, jak získat dotaci z veřejných rozpočtů na udržitelné bydlení nebo na obnovitelné zdroje. Nově bude možné využívat úvěry ze stavebního spoření i na uvedené cíle. Bude tak možné dofinancovat třeba dotaci z programu Nová zelená úsporám.

Znatelně hlouběji si od příštího roku sáhnou do kapsy motoristé, kteří využívají české dálnice. Zdražení roční dálniční známky ve čtvrtek oznámila vláda. Ilustrační snímek
Dálniční známka výrazně podraží. Osm set navíc? To radši okresky, reagují řidiči

Od 1. března příštího roku se cena roční dálniční známky zvýší 1500 na 2300 korun. Od roku 2025 se bude cena zvyšovat podle inflace. Nově se zavede možnost jednodenní známky. Cenu dálniční známky na následující rok oznámí vždy Ministerstvo dopravy do konce listopadu.

Opozice uspěla s jediným pozměňovacím návrhem. Předložila ho poslankyně ANO Zuzana Ožanová s cílem, aby blokové pokuty mohly do budoucna ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci.

Konsolidační balíček a také úpravy penzijního systému již dříve uvítala i Národní rozpočtová rada. Podle ní oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent hrubého domácího produktu.

Fiala: Schválení balíčku je důležitý krok

Vládní koalici se schválením konsolidačního balíčku ve Sněmovně podařilo navzdory opozičním obstrukcím prosadit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Novinářům to ve Sněmovně řekl premiér Petr Fiala (ODS). Opatření, která obsahuje, jsou podle něj ve prospěch občanů a firem a umožní také zrychlit klíčové strategické investice.

Karel Havlíček, Andrej Babiš a Alena Schillerová. Ilustrační snímek
Opozice navrhla úpravy konsolidačního balíčku. Ministerstva je ale odmítla

Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítla výtky, že řada opozičních poslanců přišla o právo vyjádřit se k balíčku zařazením pevného termínu hlasování na dnešní den. „Opozice dostala příležitost podpořit projednávání ve třetím čtení i po 14:00, několikrát tento postup vetovala. Ukázala tak, že jí ve skutečnosti nejde o diskusi a to, aby se mohli poslanci vyjádřit,“ uvedla.

O část času pak podle ní připravili své spolustraníky lídři opozičních hnutí ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura svými dlouhými projevy, které nesouvisely s tématem. „Vyhrazený čas byl dostatečný,“ řekla Pekarová Adamová. Opoziční ANO nevyloučilo, že se mimo jiné kvůli ukončení diskuse obrátí na Ústavní soud, k podání by se chtěla připojit i SPD.

ANO v této zemi zničilo veřejné finance a nyní se snažilo ničit snahu koalice dát je zase do pořádku, uvedl Fiala. „Navzdory všem obstrukcím a destrukcím se podařilo schválit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období,“ zdůraznil. Kabinet podle něj postupuje tak, aby si Česko zbytečně nepůjčovalo peníze a nezadlužovalo se.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zopakoval, že vláda nebude připravovat další úsporný balíček, daně se podle něj mají měnit jen jednou za volební období. „Snaha o úsporné hospodaření nikdy nekončí. Zaměříme pozornost na agendy, které vykonávají ministerstva,“ řekl. Vláda se soustředí i na digitalizaci, další úspory se pokusí nalézt v provozních a personálních výdajích a v národních dotacích, doplnil. „To jsou skoro vždy exekutivní kroky bez potřeby měnit zákony,“ uvedl Stanjura.

Opozice: Vláda vytáhne z kapes lidí 100 miliard navíc

Schválení konsolidačního balíčku znamená dosud nejvyšší zvýšení daní v Česku, dnešek je proto černým pátkem pro tuzemskou ekonomiku, řekla novinářům ve Sněmovně šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Nevyloučila, že ANO napadne předpis u Ústavního soudu kvůli ukončení rozpravy či zpětné účinnosti, řekla. Nechtěla ale předjímat, ANO vyčká na rozhodnutí Senátu a prezidenta Petra Pavla o balíčku. Podle šéfa SPD Tomia Okamury koalice flagrantně porušila své předvolební sliby, že nezvýší daně. Vyzval Pavla, aby balíček vetoval.

Schillerová uvedla, že dnešek je černým pátkem 13. pro českou ekonomiku. „Dnem, kdy poslanci pětikoalice, která má v programovém prohlášení snižování daní, brutálně prohlasovali nejvyšší zvýšení daní v historii naší země,“ uvedla. Podle SPD jde o flagrantní porušení předvolebních slibů vládních stran. „Vláda vytáhne z kapes lidí a firem 100 miliard korun navíc,“ konstatoval Okamura.

Debatu o balíčku provázely mnohahodinové nesouhlasné projevy opozičních řečníků. Ve středu dolní komora rozhodla o stanovení pevného termínu hlasování na dnešek. Opozice si kvůli tomu stěžuje na omezování svých práv. ANO počká, jak o předpisu rozhodnou Senát a prezident, poté případně zváží návrh k Ústavnímu soudu. „Nemohu to vyloučit, pokud další dvě pojistky zákonnosti selžou,“ řekla Schillerová.

Bývalé ministryni financí vadí, že koalice již několikrát zařadila pevné hlasování a neumožnila tak vystoupení všem přihlášeným opozičním politikům. Považuje to za bezprecedentní. Také podle šéfa poslanců SPD Radima Fialy se koalice chovala protiústavně. „Budeme navrhovat klubu ANO, abychom návrh podali společně jako dva kluby,“ řekl. V takovém případě by měl podle SPD návrh větší sílu, SPD sama na podání nemá dost poslanců.

Okamura vyzval prezidenta Pavla, aby balíček vetoval. Stanjura řekl, že o další schůzku k balíčku Pavla žádat nebude. Opatření mu představil nejprve před tím, než je vláda prezentovala veřejně, následně před týdnem hlavu státu seznámil s koaliční dohodou na pozměňovacích návrzích. "Myslím, že to byl správný postup," uvedl. Fiala zmínil, že se s Pavlem uvidí v rámci pravidelných setkání ještě předtím, než prezident balíček případně ze Senátu dostane k podpisu.

Babiš kritizoval Lipavského

Vláda předložila poslancům návrh 30. června, první čtení začalo 12. července. Rozpravu provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců. Koalice proto prosadila pevné hlasování na dnešních 11:00. Do rozpravy zůstalo přihlášených sedm desítek poslanců.

Zleva místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na jednání vlády.
Vláda upravila konsolidační balíček: Co nově obsahuje, co se (ne)změnilo u DPH

O samotném konsolidačním balíčku dnes poslanci už v podstatě nedebatovali. Jako první si vzal slovo Andrej Babiš (ANO), který opět kritizoval ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) kvůli repatriaci českých občanů z Izraele. Premiér Petr Fiala (ODS) by podle Babiše měl přistoupit k obměně vlády.Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek označil Babišovo vystoupení za „kyblík žluči“. Na plénu se mluvilo také o obranných výdajích, o nákupu vojenských nadzvukových letadel F-35 a o soudcovských platech.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před hlasováním odmítl, že by stát čekala kvůli balíčku katastrofa. Konsolidační balíček plní tři principy, uvedl. „Zlevňujeme stát, zjednodušujeme stát, zachováváme investiční aktivitu státu a udržujeme sociální smír,“ řekl. Podotkl, že Sněmovna už o balíčku ve třech čteních debatovala víc než 60 hodin. Byla podle něj svědkem vedle racionálních vysvětlení i mnoha osobních útoků, urážek a zesměšňování.